Božena Benešová

Božena Benešová
Narození	30. listopadu 1873 Nový Jičín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. dubna 1936 (ve věku 62 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Bubenečský hřbitov
Povolání	spisovatelka, básnířka, literární kritička, novinářka, dramatička a překladatelka
Témata	poezie, román, povídka, literatura, literární kritika, žurnalistika a překlad
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Benešová^[1], roz. Zapletalová, (30. listopadu 1873, Nový Jičín^[2] – 8. dubna 1936, Praha) byla moravská básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy.

Život

Její rodiče byli Roman Zapletal a Bertha Zapletalová-Kostelniková. Za manžela si vzala r. 1896 Josefa Beneše, se kterým se r. 1912 rozvedli; zůstali spolu až do jeho smrti r. 1933. Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zástupce František Zapletal z Luběnova (1826–1898).^[3]

Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie (1903 a 1907). Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové (podobně jako po herečce a spisovatelce Haně Kvapilové) kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou.

Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy.

Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk.

Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap. Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „Dívky Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění.^[4]

Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v Srbské ulici a je pohřbena na bubenečském hřbitově vedle manžela.^[5]

Dílo

Představitelka psychologické prózy, její postavy zápasí s vnitřní osamělostí a sobectvím. Většinou se jedná o mladé lidi z maloměsta. Na její tvorbu mělo velký vliv dílo Růženy Svobodové. Naopak za Benešovou docházely později mladé spisovatelky Marie Majerová, Marie Pujmanová, Sofie Dostálová a Helena Dvořáková.

Po smrti Benešové se stala první editorkou jejích spisů kritička Pavla Buzková.

Básnické sbírky

• Verše věrné i proradné (1909), básnická sbírka
• Verše (1938)

Romány a novely

• Člověk (1919–1920), román, dva díly
• Úder (1926), první díl válečné románové trilogie z let 1914–1918
• Podzemní plameny (1929), druhý díl válečné trilogie
• Tragická duha (1933), třetí díl válečné trilogie
• Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová (1936), novela jejíž hlavní hrdinkou je mladá dívka, která udělá bolestnou zkušenost se svým prvním setkáním se světem dospělých, tuto zkušenost překoná především díky přátelství s mladým chlapcem.

  

Povídkové soubory

• Tři povídky (1914)
• Nedobytá vítězství (1910)
• Myšky (1916),
• Kruté mládí (1917)
• Tiché dívky (1922)
• Oblouzení (1923)
• Chlapci (1927),
• Není člověku dovoleno (1931)

Divadelní hry

• Dramata (1937), obsahuje hry Hořký přípitek, Jasnovidka a Zlatá ovce

Filmové a televizní adaptace

• Věra Lukášová (1939), režie Emil František Burian, v titulní roli Jiřina Stránská
• Věra Lukášová (1965), Československá televize, hudba: E. F. Burian, režie: Josef Henke, v titulní roli Klára Jerneková
• Splynutí duší (1976), na motivy povídky Myšky, TV film, 74 min., režie Jan Matějovský, v hlavní roli Libuše Šafránková

Rozhlas

• 1965 Věra Lukášová, Československý rozhlas Praha, hudba: E. F. Burian, příprava a režie: Josef Henke

Odkazy

Reference

Literatura

• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 20–24. 
• Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 – hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 608. 
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 199–202. 
• MOLDANOVÁ, Dobrava. Božena Benešová. Praha: Melantrich, 1976. 314 s. Dostupné online. 
• Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 46. 
• ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 38–39. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 82–83. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 400–401. 

Související články

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945
• Skupina 42

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena Benešová na Wikimedia Commons
• Autor Božena Benešová ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Božena Benešová
• Božena Benešová v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Božena Benešová v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Frenštátské vlivy v díle Boženy Benešové
• Božena Benešová ve Filmové databázi
• Božena Benešová na Kinoboxu