Božena Neumannová

Božena Neumannová
Narození12. ledna 1882
Holešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. června 1967 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníredaktorka, spisovatelka, kulturní pracovnice a prozaička
Manžel(ka)Stanislav Kostka Neumann (1904–1922)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Neumannová, rozená Pechová, též uváděno příjmení Hodačová [pozn. 1] (12. ledna 1882 Holešov[2]7. června 1967 Praha) byla česká novinářka, redaktorka a autorka memoárové literatury. Od roku 1904 byla partnerkou a v letech 1915–1922 druhou manželkou S. K. Neumanna.

Život

Narodila se v Holešově jako nemanželská dcera Kateřiny Pechové.[2] Měla starší sestru Jaroslavu Pechovou, provdanou Rackovou. Partner Kateřiny Pechové Josef Hodač se s matkou svých dcer neoženil, protože byl již ženatý. Božena Pechová ale často uváděla jeho příjmení jako své rodné.[3][pozn. 2]

Své dětství prožila na Moravě, nejprve v Dřevohosticích, později v Brně, kde její matka měla obchod v Husovicích a později v Králově poli. Vystudovala vyšší dívčí školu v Brně a poté pracovala jeden rok jako vychovatelka v Olomouci a v Jihlavě. Když jí bylo 21 let, odešla do Prahy, kde pomáhala své sestře Jaroslavě v domácnosti. Sestra Jaroslava se provdala za básníka Adolfa Racka, díky tomu se Božena seznámila s prostředím pražských umělců. Zamilovala se do Stanislava Kostky Neumanna, se kterým žila v letech 1904 - 1922. Pobývali ve Vídni, v Řečkovicích u Brna, Bílovicích nad Svitavou a v Praze. Roku 1905 se jim v Řečkovicích narodila dcera Soňa. V roce 1914, před tím, než Neumann narukoval do rakouské armády, se rozvedl se svou první manželkou Kamillou Neumannovou[4] a dne 28. března 1915 uzavřel civilní sňatek s Boženou Pechovou (Hodačovou).[5][7][pozn. 3] Po první světové válce žili v Praze. V roce 1922 S. K. Neumann svou ženu a dceru opustil.

Božena Neumannová pracovala jako účetní v nakladatelství Františka Borového. Později odjela do Francie, kde pracovala jako kuchařka v rodině paní Lionel ve Versaillích. Poté studovala na Sorbonně. Zde začala svou novinářskou dráhu když pro Moravské noviny psala články o Francii. Později psala i pro Národní listy, mimo jiné v literární příloze Táčky, a posléze se stala členkou redakce. Později byla redaktorkou Moravských novin se sídlem v Brně a současně i redaktorkou Československé republiky v redakcích v Praze a Ostravě.[8]

Je pohřbena v Bílovicích nad Svitavou.

Dílo

Působila jako novinářka v Moravských novinách, Národních listech a novinách Československá republika.

Vydala dva autobiografické romány: Jantarová stezka (1947), kde popisuje své dětství, a Mezi lidmi (1948), kde píše o svém dospívání, odchodu do Prahy a seznámení se S. K. Neumannem.

Byla jsem ženou slavného muže

Posmrtně byly publikovány její vzpomínky Byla jsem ženou slavného muže, které napsala v letech 1948-1951. Za jejího života nesměly být publikovány, neboť údajně Zdeněk Nejedlý prohlásil, že památka na S.K.N. "musí zůstat čistá".[7] Kniha vyšla poprvé až koncem října 1998 v nakladatelství Host zásluhou Jiřího Veselského (2. vydání v r. 2014).[8],

Odkazy

Poznámky

  1. Rodné příjmení Hodačová neodpovídá matričním záznamům. Ve zdrojích je tak ale běžně uváděna, S. K. Neumann ji tímto příjmením oslovil v básní Apostrofa, zveřejněné v Moderní revue.[1]
  2. Příjmením matky – Pechová je zaznamenána v matrikách narozených a oddaných i v soupisu pražských obyvatel.[4][5] Sama Božena Neumannová uvedla ve své vzpomínkové knize, že vždy vystupovala jako Božena Hodačová (příjmení otce) a na toto jméno dostávala i školní vysvědčení. Při aktu vystoupení z církve též použila příjmení Hodačová.[2] Když v roce 1914 požádala o křestní list pro potřeby sňatku, s S. K. Neumannem, vydal jí ho farní úřad s příjmením její neprovdané matky – Pechová. Neumannová to interpretovala jako mstu za svoje vystoupení z církve v roce 1905,[2] protože její sestra, která v římskokatolické církvi zůstala, při sňatku křestní list na jméno otce obdržela.[6]
  3. Božena Hodačová vystoupila z církve již roku 1905, v roce 1932 se do ní navrátila.[2]

Reference

  1. PROCHÁZKOVÁ, Lenka. Otazníky nad knihou Boženy Neumannové Byla jsem ženou slavného muže. Brno, 2007 [cit. 2021-11-11]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Vlastimil Válek. s. 34+35. Dostupné online.
  2. a b c d e Matrika narozených Holešov, 1875-1890, snímek 279 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie města Brna: Božena Neumannová [online]. Rev. 2019 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  4. a b Soupis pražských obyvatel, Neumann Stanislav, 1875 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. 
  5. a b Matrika oddaných okr. hejtmanství Brno, 1903-1921, snímek 19 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  6. NEUMANNOVÁ, Božena. Byla jsem ženou slavného muže. Brno: Host, 1998. ISBN 80-86055-50-7. Kapitola Ústupek lidské zpozdilosti, s. 283. 
  7. a b KUNCOVÁ, Monika. Bouřlivák S. K. Neumann očima druhé manželky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-12-15 [cit. 2020-03-12]. Magazín – příloha deníku Právo, 9. listopadu 2019, strany 40 až 43 (včetně). Dostupné online. 
  8. a b PROCHÁZKOVÁ, Lenka. Otazníky nad knihou Boženy Neumannové Byla jsem ženou slavného muže. Brno, 2007 [cit. 2021-11-11]. 54 s. bakalářská. Vedoucí práce doc. PhDr. Vlastimil Válek, CSc. s. 11–12. Dostupné online.

Literatura

  • PROCHÁZKOVÁ, Lenka. Otazníky nad knihou Boženy Neumannové Byla jsem ženou slavného muže. Brno, 2007 [cit. 2021-11-11]. 54 s. bakalářská. Vedoucí práce doc. PhDr. Vlastimil Válek, CSc. s. 11–12. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Božena Neumannová.jpg
Božena Neumannová (1882—1967) novinářka, redaktorka, spisovatelka a kulturní pracovnice, druhá manželka S. K. Neumanna.