Božena Studničková
Božena Studničková | |
---|---|
![]() Božena Studničková | |
Narození | 31. ledna 1849 Praha ![]() |
Úmrtí | 25. listopadu 1934 (ve věku 85 let) Praha ![]() |
Povolání | spisovatelka, esperantistka, básnířka, učitelka a editorka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Božena Studničková (31. ledna 1849, Praha – 25. listopadu 1934,[p. 1] Praha[1]) byla česká spisovatelka a básnířka, převážně pro děti, což vyplývalo z její profese učitelky mateřské školy. Angažovala se také v esperantském hnutí jako autorka a předsedkyně Prvního ženského spolku esperantského při Náprstkově muzeu (1904).
Za svoji činnost pro děti byla vyznamenána zlatým záslužným křížem s korunou a bronzovou záslužnou medailí královského města Prahy.[2]
Dílo
- Ohlas nitra (1874 – lyrická poezie)
- Dětská zahrádka (1877, 1881, 1905 – verše pro děti)
- Škola mateřská (1883, 1891) [3] [4]
- Snění a život (1886 – novely)
- Úvahy a otázky methodické z oboru mateřských škol (1891)
- Z dětského života (1895)
- Mateřským školám (1896)
- Pohádky (1899)
- Gratulant a deklamátor (1899)
- Kdo to uhodne? (1899)
- Pěstounkám škol mateřských (1901)
- Pro dětský svět (1902)
- Vánoční písně a koledy (1902)
- Z dětské říše (1907 – povídky pro děti)
- O začarovaných dětech (1917 – hra)
- Zázračné koření (1921 – loutková hra)
- Kdo to dovede? (1922 – loutková hra)
- Petit grammaire complète (1922 – přehled francouzské gramatiky)
- Dětem o dětech (1923)
- Vděčný jelínek (1924 – loutková hra)
- Z říše stálic (1925)
- Ovečka v trní (1925 – loutková hra)
- Tuláček (Vagabondeto, 1925 – loutková hra) [5]
- Pouť do nebe (1926 – loutková hra) [6]
- Čarovné dudy (1926 – loutková hra) [7]
- Kouzelný prsten (1926 – loutková hra) [8]
- Námluvy princezny Prozerpíny (1926 – loutková hra) [9]
- Malíček, malý syneček (1931 – loutková hra)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Esperantský časopis Ligilo 1935 přinesl její nekrolog se správným datem úmrtí v roce 1934, nikoliv 1914, jak uvádějí autority Národní knihovny (ostatně polovina jejích knih vyšla po údajné smrti mezi 1914–1934).
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z18, s. 60
- ↑ Ottův slovník naučný
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Školka mateřská, třetí sbírka původních her, básniček a přání pro mateřské školy a opatrovny [online]. Praha: Reinwart, 1901 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Školka mateřská, čtvrtá sbírka původních her, básniček a přání pro mateřské školy a opatrovny [online]. Praha: Reinwart, 1906 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Tuláček [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1925 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Pouť do nebe [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Čarovné dudy [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Kouzelný prsten [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Námluvy princezny Prozerpíny [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
Literatura
- Esperantský časopis Ligilo, 1935, str. 7 – nekrolog
- Ottův slovník naučný
- Národní knihovna v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně
- Úmrtí. Národní listy. 1934-11-27, roč. 74, čís. 327, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-01-22].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena Studničková na Wikimedia Commons
Autor Božena Studničková ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Božena Studničková
- Digitalizovaná díla Boženy Studničkové v České digitální knihovně
- Božena Studničková v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét – Božena Studničková (1849-1934), Česká spisovatelka.