Božický mokřad
Přírodní památka Božický mokřad | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. března 2014 |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Rozloha | 8,83 ha[1][2] |
Správa | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Znojmo |
Umístění | Božice, České Křídlovice |
Souřadnice | 48°50′16,22″ s. š., 16°17′1,76″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 5856 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Božický mokřad je přírodní památka na severním okraji Božic v okrese Znojmo. Vyhlášena byla k ochraně vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na prostředí tůní a jejich blízkého okolí.
Historie
Zamokřené pozemky na severním okraji Božic v minulosti nebylo možné obdělávat. Po roce 2000 na nich byl k podpoře mokřadních organismů uměle vytvořen mokřadní biotop s několika tůněmi.[3] Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 1. března 2014.[4]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 8,83 hektaru leží v katastrálních územích Božice a České Křídlovice v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Překrývá se se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.[4]
Abiotické poměry
Geologické podloží tvoří písčito-hlinité sedimenty v údolní nivě Jevišovky,[5] která protéká několik desítek metrů severně od chráněného území a patří k povodí Dyje.[6] Na nich se vyvinul půdní typ fluvizem glejová.[5] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka v Dyjsko-svrateckém úvalu, v podcelku Drnholecká pahorkatina a okrsku Jevišovská niva.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se národní přírodní rezervace nachází v teplé oblastí T4,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 19–20 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650 milimetrů. Mrazových dnů bývá 100–110, zatímco letních dnů šedesát až sedmdesát.[7]
Flóra
Na zamokřených místech roste vegetační pokryv tvořený rákosem a orobincem. V okrajových částech území převládá vegetace mezofilních a vlhkých slaništních trávníků, v nichž roste jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), proskurník lékařský (Althaea officinalis), ostřice oddálená (Carex distans) a blešník úplavičný (Pulicaria desenterica).[5] Všechny čtyři druhy jsou součástí předmětu ochrany.[8]
Fauna
Lokalita je významná výskytem značného množství živočichů. Před vyhlášením ochrany na ní bylo nalezeno 213 druhů brouků, 35 druhů vážek a pět druhů denních motýlů.[5]
Z hmyzu jsou předmětem ochrany druhy vázané na mokřady, tůně a jejich břehy, porosty rákosin nebo slaniska: střevlíčci Acupalpus maculatus, Agonum lugens a Oodes gracilis, křepčík Cybister lateralimarginalis, potápník Hydroporus fuscipennis, vodomilové Berosus frontifoveatus a Hydrophilus piceus, stehnáč Oedemera croceicollis, mravencovník Cordicomus gracilis a kriticky ohrožení brouci Limnichus pygmaeus a Hydraena paganettii. Na kosených plochách se vzácně vyskytuje motýl ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Hojný je výskyt šídla červeného (Aeshna isosceles), šídla rákosního (Aeschna affinis) a šidélka huňatého (Coenagrion scitulum).[9]
V tůních a mokřadech se žijí měkkýši levotočka bažinná (Aplexa hypnorum) a svinutec kruhovitý (Anisus spirorbis).[10] Vodní plochy umožňují výskyt řady obojživelníků. Žije zde malá populace desítek jedinců kuňky obecné (Bombina bombina), v menší míře se vyskytují kriticky ohrožení skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a skokan ostronosý (Rana arvalis), silně ohrožená rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina) nebo ropucha zelená (Bufo viridis). Naopak hojný je výskyt skokana zeleného (Rana esculenta) a čolka obecného (Triturus vulgaris). V celém území je hojná užovka obojková (Natrix natrix) a v okolí se vzácně objevuje ještěrka obecná (Lacerta agilis).[11]
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Plán péče o přírodní památku Božický mokřad na období 2014–2022 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-03-17 [cit. 2024-07-26]. S. 9. Dále jen Plán péče (2014–2022). Dostupné online.
- ↑ a b c Božický mokřad [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plán péče (2014–2022), s. 7.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Plán péče (2014–2022), s. 5–6.
- ↑ Plán péče (2014–2022), s. 6–7.
- ↑ Plán péče (2014–2022), s. 6.
- ↑ Plán péče (2014–2022), s. 8.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině