Božidar Petranović

Božidar Petranović
Božidar Petranović
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Narození	18. února 1809 Šibenik Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. září 1874 (ve věku 65 let) Benátky Italské království Italské království
Alma mater	Vídeňská univerzita Padovská univerzita
Commons	Božidar Petranović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božidar Petranović (18. února 1809 Šibenik – 12. září 1874 Benátky^[1]) byl rakouský právník, historik a politik srbské národnosti z Dalmácie, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě a Padovské univerzitě. Roku 1833 získal titul doktora práv. Působil jako tajemník u pravoslavné diecéze v Šibeniku, potom jako soudce ve Splitu.^[1]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm.^[1] Zastupoval volební obvod Knin v Dalmácii. Uvádí se jako adjunkt při pretuře.^[2] Patřil ke sněmovní pravici.^[3]

Byl stoupencem spolupráce Chorvatů a Srbů. Podporoval spojení Dalmácie s Chorvatskem a zavedení chorvatštiny u soudů. V roce 1849 byl členem komise pro standardizaci srbochorvatské právní terminologie. Potom byl soudcem u zemského soudu v Zadaru a Kotoru. V roce 1851 založil první chorvatský právnický list Pravdonoša. V roce 1862 se podílel na vzniku kulturního a vydavatelského spolku Matica dalmatinska. Vydal četné historické a právní studie. Zabýval se hlavně rolí bogomilství v dějinách jižních Slovanů. Byl členem akademie věd v Záhřebu.^[1]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Božidar Petranović na Wikimedia Commons

Reference