Bobrovití

Jak číst taxoboxBobrovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďbobrovití (Castoridae)
Hemprich, 1820
Rody
  • bobr (Castor)
  • Castoroides
  • Trogontherium
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bobrovití (Castoridae) je čeleď hlodavců z podřádu Castorimorpha, kam patří i pytlonošovití a pytloušovití.[1] Zahrnuje jeden recentní rod s dvěma druhy žijícími v Severní Americe, Evropě a Asii.[2]

Taxonomie

Známé jsou tyto rody:[3]

rod Castorbobr

rod †Castoroides[4]

  • druh †Castoroides leiseyorum
  • druh †Castoroides ohioensis

rod †Trogontherium

  • druh †Trogontherium cuvieri

Vzhled

Zástupci čeledi bobrovití jsou jedni z nejmohutnějších hlodavců. Jejich tělo měří 600–800 mm; ocas 250–450 mm. Váží obvykle 12–25 kg. Jejich kůže je leskle hnědá, na břiše může být světlejší. Na zadních nohách má mezi prsty silnou plovací blánu.[5]

Má mohutné čelisti a v nich celkem 20 zubů. Nejvýraznější z nich jsou dva oranžové dolní řezáky, které používá ke kácení stromů a keřů.[5]

Způsob života

Bobří kostra

Svá díla – tzv. bobří hrady – která mohou mít až 10 m v průměru, si staví na říčkách a v tůních. Aby měli u těchto staveb dostatečně velkou a hlubokou vodní nádrž, staví bobří hráze, kterými zahrazují vodní toky, a vytvářejí tak přehrady.

Bobří hráz ve Švédsku

Bobři jsou převážně noční zvířata. Jsou aktivní celý rok a neupadají tedy do zimního spánku. Žijí monogamně v kolonií zahrnujících obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.[2]

Od dubna do června rodí obvykle od 2 do 4 mláďat.[2] Ta jsou již ochlupená a mají otevřené oči. Samice je kojí průměrně 3 měsíce; pohlavně dospívají ve věku 1,5 – 2 roky, kdy odcházejí z hnízda. Maximální věk se udává různě od 24 do 50 let.[2]

Potrava

Bobři se živí kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny.[2] Na jaře a v létě konzumují i některé byliny.[6] Na zimu si vytvářejí zásoby – potravu si uschovávají pod vodou blízko svého hnízda.

Stromy kácí svými dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy jen čtvrtinové.

Podrobnější informace naleznete v článku Bobr.

Odkazy

Reference

  1. Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-08-16]. Kapitola Castorimorpha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  2. a b c d e NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Beavers, s. 1306-9. (anglicky) 
  3. Profil taxonu bobruškovití [online]. BioLib [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. 
  4. https://www.stoplusjednicka.cz/kam-ulozit-tuk-kdo-jsou-nejvetsi-tlustosi-mezi-zviraty
  5. a b ANDĚRA, Miloš. Profil taxonu bobr evropský [online]. BioLib [cit. 2012-08-22]. Dostupné online. 
  6. Bobr kanadský [online]. ZOO Brno [cit. 2012-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-28. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Beaver dam Jämtland.JPG
Autor: Lars Falkdalen Lindahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Large European Beaver (Castor fiber) dam near Olden, Jämtland, Sweden.
Castor fiber skeleton.JPG
Autor: Mariomassone, Licence: CC BY-SA 3.0
European beaver skeleton in the Natural History Museum of Genoa
American Beaver.jpg
Autor: Steve from washington, dc, usa, Licence: CC BY-SA 2.0
he was happily sitting back and munching on something. and munching, and munching...