Bochov

Bochov
Pohled od zříceniny hradu Hartenštejn
Pohled od zříceniny hradu Hartenštejn
Znak města BochovVlajka města Bochov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKarlovy Vary
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°9′4″ s. š., 13°2′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 909 (2023)[1]
Rozloha95,69 km²[2]
Nadmořská výška668 m n. m.
PSČ364 71
Počet domů513 (2021)[3]
Počet částí obce17
Počet k. ú.19
Počet ZSJ20
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 1
364 71 Bochov
podatelna@mesto-bochov.cz
StarostaMiroslav Egert
Oficiální web: www.mesto-bochov.cz
Bochov na mapě
Další údaje
Kód obce555029
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Bochov (německy Buchau) se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, šestnáct kilometrů jihovýchodně od Karlových Varů. Žije v něm přibližně 1 900[1] obyvatel. Historický střed města tvoří čtvercové náměstí s kašnou a parkem. Západně od centra se na kopci nachází pozůstatky hradu Hungerberg.

Historie

Kašna na náměstí

První písemná zmínka o Bochovu pochází z roku 1349,[4][5] ale jako město byl uveden až v roce 1366. V polovině čtrnáctého století Bochov patřil pánům z Rýzmburka, kteří mu roku 1375 udělili stejná práva, jak mělo město Cheb. Rýzmburkové město roku 1406 prodali a od roku 1412 jsou jako jeho majitelé doloženi Plavenští z Plavna.[5]

Podle sevřeného oválného půdorysu městského jádra na mapě stabilního katastru je pravděpodobné, že byl Bochov opevněn, ale případné ohrazení by mohl doložit jen archeologický výzkum. Stopy opevnění se nedochovaly a jediným pramenem, který uvádí existenci hradeb je dílo Jaroslava Schallera.[5]

Přírodní poměry

Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno a malý podíl katastru tvoří lesy. Do východní části katastrálního území Bochov zasahuje část přírodní památky Toto-Karo a západně od města leží přírodní památka Louky u Dlouhé Lomnice.

Městem protéká Bochovský potok, na kterém leží dva rybníky: Křížový a Panský. Další rybníky, které neleží na potoku, se nazývají: Horní bochovský, Nový Bochov, Silniční a Tábor.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1824 obyvatel (z toho 842 mužů), z nichž bylo 29 Čechoslováků, 1768 Němců, tři lidé jiné národnosti, jeden Žid a 23 cizinců. V náboženské struktuře výrazně převažovali římští katolíci, ale 38 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, pět bylo členy církve československé, 37 židů a tři lidé bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1782 obyvatel: 84 Čechoslováků, 1693 Němců a pět cizinců. Stále výrazně převládali katolíci, ale kromě nich zde žilo 39 evangelíků, osmnáct příslušníků církve československé, 36 židů a devět lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[8][9][10]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1 8031 9101 8811 9861 9611 8241 7828969491 2661 2081 1271 2581 2261 177
Domy279298284283287289302252172164170189200219225

Městská správa

Německá komunální správa ve městě ukončila činnost na přelomu května a června 1945, kdy správu převzala místní správní komise. Ta obec řídila až do 8. července 1946, kdy se konala ustavující schůze místního národního výboru vytvořeného na základě voleb do Ústavodárného národního shromáždění dne 26. května 1946.[11]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[12]

Části města

Ve správním území města se nacházely další zaniklá sídla:

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[13]

Doprava

Město leží při hlavní silnici I/6 spojující krajské město s Prahou. Začínají zde silnice II/208 na Bečov nad Teplou a II/198 na Toužim. Ve městě se nachází nádraží Bochov, kde končí železniční trať Protivec–Bochov, na které není od roku 1996 provozována pravidelná osobní doprava.

Pamětihodnosti

Kostel Archanděla Michaela
Studna na náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bochově.

Osobnosti

Narodil se tu Karl Zimmer (1817–1891), český a rakouský lékař a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 radikálně demokratický poslanec rakouského Říšského sněmu a celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[14][15][16] Dalším rodákem byl právník a politik Anton Waldert (1823–1892).

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bochov, s. 119–120. 
  5. ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Bochov, s. 68. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ CAIS, Petr. Archiv města Bochov ([1300]) 1592–1945 (1946) [PDF online]. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2014 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 [PDF online]. Parlament České republiky, 2006-10-10 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Udělené symboly – Bochov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zimmer, Karl, 1817- [online]. katalog.mkostrov.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Bochov [online]. encyklopediecr.eu [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 60. Wien: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Zimmer, Karl, s. 108. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bochov KV CZ.png
Poloha města Bochov v rámci okresu Karlovy Vary a správního obvodu obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.
Bochov vlajka.jpg
Vlajka města Bochov
Bochov - od Hartenštejnu.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Bochov - celkový pohled z cesty ke zřícenině Hartenštejn
Bochov kašna červenec 2022 (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: