Bodlínovití

Jak číst taxoboxBodlínovití
alternativní popis obrázku chybí
bodlín Telfairův (Echinops telfairi)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádafrosoricidi (Afrosoricida)
Čeleďbodlínovití (Tenrecidae)
Gray, 1821
Podčeledi a rody
  • bodlíni zemní Geogalinae
    • Geogale
  • krtobodlíni Oryzorictinae
    • Limnogale
    • Microgale
    • Oryzorictes
  • bodlíni ježkovití Tenrecinae
    • Echinops
    • Hemicentetes
    • Setifer
    • Tenrec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bodlínovití (Tenrecidae) je čeleď řádu afrosoricidi, dříve však byli řazeni k hmyzožravcům.

Výskyt

Bodlíni jsou endemity Madagaskaru a Komorských ostrovů, kde žijí v počtu 21 druhů různých ekologických typů vzniklých adaptivní radiací.

Popis

Některé druhy mají tělo zčásti kryté tuhými štětinami nebo i bodlinami a krátký nebo zcela chybějící ocas. Mnozí zástupci této skupiny poměrně obratně šplhají. Patří k nim zejména bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus), největší a nejznámější druh bodlína s tělem krytým štětinami, dále dva zástupci rodu Hemicentetes, na jejichž těle se střídají místa krytá štětinami a bodlinami a druhy s dokonalým bodlinatým krytem, zcela podobné ježkům (rody Echinops a Setifer). Druhý typ připomíná spíše rejsky. Jsou to malá zvířata s dlouhým, lysým ocasem a jemnou srstí (rody Geogale a Microgale). Do této skupiny patří i jeden vodní druh (Limnogale mergulus) s tuhými brvami na ocase a zadních končetinách, které mu usnadňují plavání (podobně jako u evropského rejsce vodního). Třetí typ zahrnuje rod Oryzorictes, jehož zástupci svou černou srstí, redukovanýma očima a silnými, hrabavými předními končetinami připomínají krtky. Žijí v podzemních chodbách. Všichni bodlíni mají shodný tvar hlavy s malou mozkovnou a nápadně dlouhým, štíhlým čenichem. Mají především noční aktivitu, ve večerních hodinách se vydávají za potravou, kterou tvoří především hmyz, měkkýši, žížaly a drobní obratlovci; někteří jsou všežraví. Jejich tělesná teplota není stálá, může kolísat v rozmezí až 11 °C, v nepříznivém horkém období mohou někteří upadat do letního spánku, estivace, podobného zimnímu spánku (hibernaci) našich ježků. Mnoho druhů je ve své vlasti ohroženo vyhubením.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kleiner-igeltanrek-a.jpg
Autor: Wilfried Berns www.Tierdoku.com, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Kleiner Igeltenrek