Bodrum

Bodrum
Poloha
Souřadnice	37°2′4″ s. š., 27°25′50″ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC+03:00
Stát	Turecko Turecko
Bodrum
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	557 km²
Počet obyvatel	175 000 (2020)
Hustota zalidnění	314,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.bodrum.bel.tr
Telefonní předvolba	(+90) 252
PSČ	48x xx
Označení vozidel	48
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bodrum (starořecky Ἁλικαρνασσός (Halikarnassos)) je turecké přístavní město s více než 140 tisíci obyvateli. Leží v provincii Muğla, v jihozápadním cípu Malé Asie, poblíž řeckého ostrova Kós. Hrad je registrován jako světová památka v seznamu UNESCO. Město je mezinárodním centrem turistiky a jachtingu, ale je také jednou z nejvíce seismických oblastí v Turecku.

První obyvatelé osídlili okolí zálivu ve 14. století př. Kr. a náleželi k egejské kultuře doby bronzové pod vlivem egyptským (El-Amarna). Z té doby pochází nálezy luxusního inventáře z potopené obchodní lodi. Archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové v 7. století př. Kr. a po nich bylo celé území součástí ostrovních států klasického Řecka. Halikarnassos se stal hlavním městem za vlády perského satrapy Mausóla (376-353 př. n. l.). Ten dal město obehnat hradbami o šířce až 7 km. Podporoval řecké výtvarné umění a započal se stavbou své majestátní hrobky, která byla dokončena až za vlády jeho sestry a zároveň vdovy Artemísie. Mausólovo mauzoleum bylo považováno za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Podle této hrobky se začal používat pojem mauzoleum. V téže době se zde narodil řecký historik Hérodotos, který o mauzoleu psal. Město zůstalo loajální k Perské říši až do roku 333 př. n. l., kdy je vyplenil císař Alexandr Veliký. Mauzoleum stálo skoro 1400 let a bylo zničeno zemětřesením. Samotná hrobka byla vykradena námořními piráty.

Roku 1402 město opanovali křižáčtí rytíři řádu johanitů z ostrova Rhodos, použili základy byzantské stavby a kameny z ruin mauzolea k vystavění vlastního hradu svatého Petra, upraveného později na pevnost. Název hrad sv. Petra (Petronium) přešel následně do tureckého názvu města. Roku 1522 město dobyli osmanští Turci v čele se sultánem Sulejmanem Velikým. Po dobytí hradu byla kaple adaptována na mešitu s minaretem, který byl zničen ostřelováním za první světové války. V roce 1997 byla vztyčena jeho replika.

Od 60. let 20. století se město stalo centrem turistického ruchu, který výrazně pozměnil větší část osady rybářů a lovců mořských hub, ale nebyly zde zbudovány výškové hotely ani obdobné stavby, jsou rozptýleny až v širším okolí města.

Bodrum má vlastní mezinárodní letiště Milas Bodrum Airport, ležící 35 km od centra města , další letiště jsou v Izmiru a v Dalamanu. Spojení s městem zajišťuje linkový letištní autobus a trvá asi 45 minut. Dálková autobusová doprava spojuje Bodrum s městy Istanbul, Konya, Adana a Izmir. V přístavu funguje lodní doprava, jak obchodní, tak rekreační. Má pravidelné spojení s ostrovy Kos a Rhodos, dále místní lodní doprava podél pobřeží a okružní vyhlídkové plavby. Přístav je přístupný také velkokapacitním zámořským lodím.

(c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0

• Antické divadlo - kamenný amfiteátr s polokruhovým stupňovitým hledištěm dal postavit satrapa Mausólos ve 4. století př. n. l., patří k nejlépe dochovaným stavbám tohoto určení v Anatolii.
• Hrad sv. Petra (latinsky Petronium, turecky Bodrum Kalesi) – na základech antické a byzantské stavby byl v letech 1404-1437 postaven gotický hrad se šesti věžemi a dvěma pásy hradeb, jeden z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných rytířských hradů své doby, dominanta přístavu; postavili jej rytíři řádu johanitů z ostrova Rhodos; roku 1523 hrad dobyli Osmanští Turci, kapli proměnili v mešitu a přistavěli minaret; užívali jej až do vypálení za první světové války; nyní sídlo dvou spojených muzeí:
  • Muzeum podmořské archeologie, zřízené roku 1962,^[1] vystavuje soubor luxusních předmětů: šperků, plastiky, skla a keramiky z Egypta, Sýrie a Palestiny, z vraku lodi z Ulubrunu z pozdní doby bronzové (14. stol. př. n. l.). Byly vyloveny roku 1982 pod útesy u nedaleké obce; dokumentace doplněna o výsledky výzkumů z let 1992-1994.
  • Muzeum antické archeologie a umění (v Hadí věži hradu): antické sochy, náhrobky a jejich fragmenty, velký soubor amfor a další keramiky
• Mauzoleum – soubor antických řeckých kamenných fragmentů z monumentální hrobky perského satrapy Mausóla z let 353-350 př. n. l., je vystaven na původním místě, kde je dochovaná také jedna z pohřebních komor; kdysi bylo považováno za jeden ze sedmi divů antického světa
• Byzantský chrám sv. Mikuláše, patrona námořníků, dochovalo se obvodové zdivo ze 4.-8. století, bez kleneb a kupole
• Tři větrné mlýny
• Karakaya - turecká vesnice, příklad folklóru minulých století (situována směrem na Gumsuluk)
• Muzeum umění Zekiho Mürena (1931-1996) - muzeum tureckého národního zpěváka, hudebníka a básníka

• Hérodotos (485 př. n. l.-) - významný řecký historik, zvaný „Otec dějepisu“
• Hérakleitos z Halikarnassu - řecký elegický básník doby helénismu, 3. stol. př. n. l.
• Dionýsios z Halikarnassu (54 př. n. l.- 8 n.l.) - římský historik, spisovatel a rétor

• 
  Kopie soch Hérodota, Artemísie a Mausóla
• 
  Pohřební komora mausolea
• 

  (c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
  Antická brána Myndos Kapisi
• 
  Antické divadlo
• 
  Antické divadlo - hlediště
• 
  Ruina byzantského chrámu
• 
  Bodrumský hrad
• 

  (c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
  Hradní kaple s minaretem
• 
  Ruiny větrných mlýnů
• 
  Cisterna na vodu
• 
  Ulička v historické čtvrti
• 
  Bazar
• 
  Západ slunce nad hradem

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bodrum na anglické Wikipedii.

• Vrak z Uluburun

• Bodream, Jean-Pierre Thiollet, Anagramme Ed., 2010, ISBN 978-2-35035-279-4.
• James Bainbridge a kol., Turecko, Lonely Planet, Svojtka & Co., Praha 2014, 702 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bodrum na Wikimedia Commons
• Bodrum, Turecko – turistické informace o Bodrumu