Boeing CST-100 Starliner
| Boeing CST-100 Starliner | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS. | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Boeing |
| Země původu |  USA |
| Provozovatel | Boeing |
| Použití | Pilotované lety ke stanici ISS |
| Technické specifikace | |
| Typ | kosmická loď k přepravě posádky |
| Nosná raketa | Atlas V |
| Kapacita posádky | až 7 astronautů |
| Délka | 5,03 m |
| Průměr | 4,56 m |
| Objem | 11 m³ |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | testování |
| Vyrobeno | 3 |
| Vypuštěno | 2 (+1 Pad Abort test) |
| První start | 20. prosince 2019 (bez posádky) |
.jpg)
Boeing CST-100 Starliner (anglicky Crew Space Transportation)[1] je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu Commercial Crew Development vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kam má podle kontraktu v rámci programu komerčních letů s posádkou Commercial Crew Program (CCP) z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů,[2] případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace.[3]
Navenek je podobná lodi Orion (MPCV), kosmické lodi vyvíjené pro NASA společností Lockheed Martin.[4] Je větší než velitelský modul Apolla, ale o něco menší než Orion.[5] Loď má nést až sedmičlennou posádku, kvůli omezené kapacitě amerického segmentu ISS však bude dopravovat spíše čtyřčlennou posádku a omezené množství zásob.[6] Na oběžné dráze připojená ke stanici bude moci zůstat sedm měsíců, koncipována je jako znovupoužitelná s životností 10 letů.[6]
V první fázi programu CCDev, roku 2010, dostal Boeing od NASA 18 miliónů dolarů na předběžný návrh lodi.[7] Ve druhé fázi, roku 2011, Boeing získal 93 miliónů na další vývoj. Kromě CST-100 bude mít NASA k dispozici i loď Dragon 2 konkurenční společnosti SpaceX.[8]
CST-100 má být uzpůsobena k vynášení různými nosiči, a sice nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.[6][9] Pro první start zvolil Boeing raketu Atlas V.[10]
Seznam lodí
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi CST-100 Starliner:
| Výrobní označení | Jméno | Status | Počet letů | Celková doba letů | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Spacecraft 1 | (nepojmenovaný prototyp) | Vyřazena | 1 | 1 minuta a 35 sekund | Použita pro Pad Abort Test (test úniku lodě ze startovací rampy) a poté vyřazena z provozu. |  |
| Spacecraft 2 | (dosud bez jména) | Ve službě | 1 | 5 dní, 23 hodin a 54 minut | Použita pro dodatečný testovací let OFT-2. | |
| Spacecraft 3 | Calypso | Ve službě | 1 | 2 dny, 1 hodina a 22 minut | Použita pro let OFT. Pokřtěna jménem slavné výzkumné lodi oceánografa a filmaře Jacquese Cousteaua.[11] | |
Seznam misí
| Let | Datum startu | Použitá loď[* 1] | Stav mise | Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Boeing Pad Abort Test | 4. listopadu 2019 | Spacecraft 1 | Úspěšná | — | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy[12] |
| Boeing Orbital Flight Test | 19. prosince 2019 | Spacecraft 3 Calypso | Částečně neúspěšná | — | 2 dny, 1 hodina a 22 minut | zkušební bezpilotní let na ISS, loď ke stanici nedoletěla |
| Boeing Orbital Flight Test 2 | 19. května 2022 | Spacecraft 2 | Úspěšná | 4 dny, 18 hodin a 8 minut | 5 dní, 23 hodin a 54 minut | opakovaný zkušební bezpilotní let na ISS, loď byla ke stanici připojena bezmála 5 dní |
| Boeing Crew Flight Test | polovina dubna 2024 (nejdříve)[13] | Spacecraft 3 Calypso | Plánovaná | ~ několik dní (plánováno) | až 2 týdny (plánováno)[14] | zkušební let na ISS s dvoučlennou posádkou |
| Boeing Starliner-1 | po certifikaci na základě předchozího letu,[15] nejdříve počátkem roku 2025[13] | Spacecraft 2 | Plánovaná | 6 měsíců (plánováno) | první z až šesti operačních pilotovaných letů na ISS v rámci CCP | |
| Boeing Starliner-2 až Boeing Starliner-6 | do 2030 (konec životnosti ISS) | Spacecraft 2 / Spacecraft 3 Calypso | Plánovaná | 6 měsíců (plánováno) | lety pro NASA objednané v první fázi CCP |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, je za jejím číslem a jménem také číslo značící, po kolikáté byla použita.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku CST-100 na anglické Wikipedii.
- ↑ MAJER, Dušan. Zapomeňte na CST-100, je tu Starliner [online]. 2015-09-04 [cit. 2018-10-07]. (Kosmonautix.cz). Dostupné online.
- ↑ Boeing Submits Proposal for NASA Commercial Crew Transport System. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bigelow Aerospace — Next-Generation Commercial Space Stations: Orbital Complex Construction Archivováno 10. 7. 2010 na Wayback Machine., Bigelow Aerospace, accessed 2010-07-15.
- ↑ New Boeing Spaceship Targets Commercial Missions. [s.l.]: [s.n.], 25 June 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Boeing space capsule could be operational by 2015. www.spaceflightnow.com. 2010-07-21. Dostupné online [cit. 2011-09-18]. (anglicky)
- ↑ a b c Commercial Human Spaceflight Plan Unveiled Archivováno 10. 5. 2020 na Wayback Machine., Aviation Week, 2010-07-20, accessed 2010-09-16.
- ↑ NASA Selects Boeing for American Recovery and Reinvestment Act Award to Study Crew Capsule-based Design. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORRING, Frank, Jr. Five Vehicles Vie To Succeed Space Shuttle. Aviation Week. 2011-04-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-21. (anglicky)
- ↑ Commercial Crew and Cargo Program [online]. [cit. 2011-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05. (anglicky)
- ↑ Boeing Selects Atlas V Rocket for Initial Commercial Crew Launches [online]. Boeing, 2011-08-04 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DUNBAR, Brian. Starliner Returns to Earth With a New Name: Calypso. NASA [online]. 2019-12-22 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Boeing tests crew capsule escape system – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HOWELL, Elizabeth. Boeing's 1st Starliner flight with astronauts delayed to April 2024. Space.com [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA Updates Commercial Crew Flight Manifest to Space Station – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGER, Eric. Starliner undergoing three independent investigations as flight slips to 2024. Ars Technica [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu CST-100 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The Boeing CST-100 Starliner spacecraft is guided into position above a United Launch Alliance Atlas V rocket at the Vertical Integration Facility at Space Launch Complex 41 at Florida’s Cape Canaveral Air Force Station in preparation for its Orbital Flight Test.
iss067e066735 (May 20, 2022) --- Boeing's CST-100 Starliner crew ship approaches the International Space Station on the company's Orbital Flight Test-2 mission before automatically docking to the Harmony module's forward port. The orbiting lab was flying 268 miles above the south Pacific at the time of this photograph.
HOUSTON - JSC2013e068388 - The Boeing Company unveils its fully outfitted CST-100 mock-up at the company's Houston Product Support Center in Texas. This test version is optimized to support five crew members and will allow the company to evaluate crew safety, interfaces, communications, maneuverability and ergonomics. Boeing's CST-100 is being designed to transport crew members or a mix of crew and cargo to low-Earth-orbit destinations. The evaluation is part of the ongoing work supporting Boeing's funded Space Act Agreement with NASA's Commercial Crew Program, or CCP, during the agency's Commercial Crew Integrated Capability, or CCiCap, initiative. CCiCap is intended to make commercial human spaceflight services available for government and commercial customers.