Boeing X-48

Boeing X-48
X-48B
X-48B
Určeníexperimentální bezpilotní letadlo
VýrobceBoeing
Cranfieldská univerzita
Cranfield Aerospace
První let20. července 2007
Vyřazeno2013
Charaktervyřazen
UživatelNASA
Vyrobeno kusů2
VariantyX-48A
X-48B
X-48C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing X-48 byl experimentální bezpilotní letoun, který byl navržen pro ověření koncepce letounu s hybridním křídlem.[1] Letoun s touto koncepcí má trup, který netvoří samostatnou část, ale přechází plynule v křídlo. Pro tuto konstrukci se používá anglický název Blended Wing Body (BWB). Dalším označením této koncepce je Hybrid Wing-Body (HBW).[2] Její výhodou by mělo být poskytnutí většího prostoru pro náklad a také snížení aerodynamického odporu.[3] Dvojice letounů X-48 byla vyrobena v Cranfield Aerospace podle návrhu společnosti Boeing.[4] Návrh letounu vznikl v oddělení Boeing Phantom Works.[5] Ověření koncepce letounu s hybridním křídlem (BWB) bylo součástí plánů NASA v rámci projektu Environmentally Responsible Aviation (ERA)[6][7], který byl zaměřen na studie letounů, které mají přinést pokrok v úspoře paliva, snížení odporu letadel, snížení hlučnosti a snížení emisí oxidu dusíku.[8]

Konstrukce letonu

Konstrukce letounu je velice blízká samokřídům. Křídlo letounu má tlustší profil, který se směrem ke koncům zvolna zmenšuje. což by letounu mělo poskytnout větší vztlak, než u letounu klasické koncepce s trupem.[9] Na koncích křídel X-48B se nacházely winglety. K pohonu letounu byla použita trojice proudových motorů JetCat USA P200, které se nacházely na pylonech v  ocasní části letounu. Jeho upravená verze X-48C nesla již jen dva proudové motory AMT Titan, jejichž tah byl až 390 N.[10]. Tato verze také přišla o winglety. Místo nich letoun dostal dvojici vertikálních ocasních ploch. Při stavbě letounu byly použity kompozitní materiály.[9] Letoun přistával na pevný tříkolový podvozek příďového typu.

Letové zkoušky

Čelní pohled na letoun X-48C. Malá kamerka umístěná v kokpitu letounu poskytovala televizní obraz pilotovi dálkově řízeného demonstrátoru

X-48B zahájil přípravné pozemní pojížděcí zkoušky – taxi testy 23. června 2007. K dalšímu taxi testu došlo ve dnech 25. června a 19. července.[11] První uskutečněný let absolvoval X-48B 20. července 2007. Let trval 31 minut během kterých letoun dosáhl rychlosti 129,6 km/h (70,0 kn) a vystoupal do nadmořské výšky 2 286 m (7 500 ft).[11]

Letoun X-48B strávil ve vzduchu celkem 49 hodin a 56 minut. Během tohoto času prokázal, že je letoun obratný, jeho chování odpovídalo simulacím pro vzlet, let a přistání.[12]

První let upravené verze X-48C proběhl 7. srpna 2012.[2]

Když roku 2013 došlo k ukončení letových zkoušek letounů, měl typ X-48B za sebou 92 letů a typ X-48C 30 letů.[13][6]

Varianty

NASA-Boeing X-48C před prvním letem. Viditelným rozdílem oproti verzi X-48B bylo použití dvou motorů, absence wingletů a použití svislých ocasních ploch.
  • X-48A – plánovaná verze s rozpětím křídel 10,7 m (35 ft).
  • X-48B – dálkově řízený model letounu vybavený trojicí motorů. Model letounu byl zmenšen na 8,5 % uvažovaného letounu.[5][14][2]
  • X-48C – přestavba X-48B na dvoumotorovou variantu, která byla zaměřena na potlačení hluku. Oproti předchozí variantě postrádá winglety, naopak má dvě svislé ocasní plochy.[5]

Specifikace (X-48B)

Technické údaje [14]

  • Rozpětí: 6,217 m (20,40 ft)
  • Plocha křídla: 9,34 m2 (100,5 sq ft)
  • Maximální hmotnost: 237 kg
  • Pohonná jednotka: 3× proudový motor JetCat USA P200 každý o tahu 240 N

Výkony

  • Maximální rychlost 218,54 km/h (118,00 kn)
  • Dostup: 3 048 m (10 000 ft)
  • Výdrž ve vzduchu: 30 minut + 5 minut rezerva
  • Přetížení: -3 g až +4,5 g

Odkazy

Reference

  1. ↑ LARRIMER, Bruce I. Beyond tube-and-wing : the X-48 blended wing-body and NASA's quest to reshape future transport aircraft. Washington, DC: NASA, 2020. 275 s. Dostupné online. ISBN 978-1-62683-060-8. (anglicky) 
  2. ↑ a b c TERDIMAN, Daniel. NASA's futuristic X-48C hybrid wing-body plane takes flight [online]. CNET, 2012-08-07 [cit. 2022-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. ↑ TOMANOVÁ, Libuše. Konec výhledů z výšky. Letadla budoucnosti nemají okna a už se testují [online]. iDnes, 2012-08-13 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ X-48 Referenced in NASA Takes Next Step in Green Aviation X-planes Plan [online]. Cranfield Aerospace, 2016-10-13 [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-22. (anglicky) 
  5. ↑ a b c GIBBS, Yvonne. X-48 Hybrid / Blended Wing Body [online]. 2014-02-28, rev. 2017-07-06 [cit. 2022-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-11. (anglicky) 
  6. ↑ a b GIPSON, Lillian. X-48 Research: All good things must come to an end [online]. NASA, 2013-08-17, rev. 2017-08-07 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Meet the X-48: Could Boeing’s Blended Wing-Body Plane Be the Future of Flight? [online]. The National Interest [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KRIGSVOLD, Kevin. NASA X- Environmentally Responsible Aviation-End of an ERA Pt.2 [online]. NASA, 2015-11-24 [cit. 2022-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-11. (anglicky) 
  9. ↑ a b DIAZ, Jesus. First Flight of X-48B Blended Wing Body Aircraft Prototype [online]. 2007-07-28 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Larrimer 2020, s. 187.
  11. ↑ a b Larrimer 2020, s. 213.
  12. ↑ Larrimer 2020, s. 185–186.
  13. ↑ Larrimer 2020, s. 213–220.
  14. ↑ a b Larrimer 2020, s. 148.

Literatura

  • LARRIMER, Bruce I. Beyond tube-and-wing : the X-48 blended wing-body and NASA's quest to reshape future transport aircraft. Washington, DC: NASA, 2020. 275 s. Dostupné online. ISBN 978-1-62683-060-8. (anglicky) 
  • GORN, Michael H.; DE CHIARA, Giuseppe. X-planes from the X-1 to the X-60 : an illustrated history. Cham, Switzerland: Springer, 2022. 374 s. ISBN 978-3030863975. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Boeing X-48C front detail (ED12-0255-16).jpg
A small television camera seen through the left front window of the sub-scale X-48C Hybrid / Blended Wing Body aircraft provides visual reference to the pilot of the remotely piloted technology demonstrator. The small 8.5-percent scale research aircraft is dynamically scaled to fly like a much larger cargo or transport version of the design would fly.
NASA-Boeing X-48C before first flight (cropped).jpg
NASA-Boeing X-48C blended wing body technology demonstrator awaits its first flight from Rogers Dry Lake on a hot August morning at Edwards Air Force Base, Calif.
X-48B from above.jpg
Boeing's colorful X-48B Blended Wing Body technology demonstrator shows off its unique triangular lines while parked on Rogers Dry Lake adjacent to NASA Dryden.