Bohdalov

Bohdalov
	pohled přes Záhumenní rybník
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou; (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°28′45″ s. š., 15°52′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 189 (2023)
Rozloha	16,06 km²
Nadmořská výška	570 m n. m.
PSČ	592 13
Počet domů	396 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Bohdalov 250; 592 13 Bohdalov ; bohdalov@bohdalov.cz
Starosta	Ing. Arnošt Juda
	Oficiální web: www.bohdalov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bohdalov
Další údaje
Kód obce	595292
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdalov (německy Bochdalau) je městys v kraji Vysočina, 11 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou směrem na Jihlavu. Žije zde přibližně 1 200^[1] obyvatel. Okolo obce se nachází velké množství rybníků, které napájejí Bohdalovský potok, jeden z přítoků řeky Oslavy. Ves se nachází v centru přírodního parku Bohdalovsko na úbočí hřebene Arnoleckých hor.

V obci se nachází základní škola, nákupní středisko a dvě hospody. Z podnikatelských subjektů pak zemědělské družstvo, škrobárna a rekreační středisko.

Historie

První písemná zmínka o obci, tehdy ještě pod názvem Bohdalau, pochází z roku 1349,^[4] kdy byla ves v majetku Jindřicha z Osové, jenž příslušel k významnému rodu pánů z Ronova. Mezi pozdější vlastníky patřili: 1366 Zdeněk Nos a Čeněk z Ronova, 1380 Smil z Ronova, který zde vystavěl tvrz Pelfrýd, dále pak 1430 Václav Šturm z Ronova, 1448–1551 Pernštejnové, 1551 Václav Chroustenský z Malovar a v letech 1622–1850 italský rod Collaltové.^[4]

V roce 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.^[4] Roku 1875 založil Jan Nepomuk Heimrich v obci parní mlýn s pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr, ke konci století pak strojírnu na výrobu parních a hospodářských strojů. Roku 1902 byla zprovozněna cihelna, 1903 tírna na len a 1931 lihovar. Roku 1946 byla zřízena měšťanská škola.^[5]

Dne 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.^[6] V letech 2006–2010 působil jako starosta Květoslav Šafránek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Arnošt Juda.

Přírodní poměry

Bohdalov stojí v jádru přírodního parku Bohdalovsko. Jižně od městyse se nachází přírodní rezervace Baba – V bukách a přírodní památka Belfrídský potok. Na severním okraji městečka leží přírodní památka Laguna u Bohdalova.

Rybníky

Soustava bohdalovských rybníků se rozkládá přímo ve vsi i v jejím okolí. Přímo ve vsi se nalézají tyto rybníky:

Hornomlýnský rybník
Dolnomlýnský rybník
Záhumenní rybník

V okolí vsi pak:

Horní křivý rybník
Dolní křivý rybník
Olšinský rybník
Vazebný rybník
Bohdalovský rybník
Brychzovský rybník
Spálený rybník
Jirkovský rybník

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	757	909	857	837	813	768	701	671	712	738	789	846	868	868	922
Počet domů	100	108	112	114	113	114	124	153	162	172	197	240	256	283	314

Školství

Základní škola a mateřská škola Bohdalov

Pamětihodnosti

farní kostel sv. Vavřince – pochází z konce 14. století^[4], barokně přestavěn 1736–1758, střecha věže upravena 1842, další úpravy kostela po požárech roku 1872 a 1895, z gotického období zachována sakristie, presbytář a křížová žebrová klenba ^[8]
Tvrz na Bohdalovském rybníce
fara čp. 44 u kostela
socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
pomník padlým z roku 1920, u kostela

Rodáci

František Tuna (1810–1862), rektor Univerzity Karlovy
Jan Nepomuk Heimrich (1853–1933), poslanec zemského sněmu a Říšské rady
Antonín Promberger (1862–1937), učitel, hudebník
Bohumil Křesťan (1939–2009), autokrosový závodník^[5]

Galerie

náves
kostel sv. Vavřince
základní škola
obecní úřad a zdravotní středisko
Dům kultury
památný buk u kostela
pomník padlým
Záhumenní rybník

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ^a ^b ^c ^d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích. Díl I. Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Bohdalov, s. 4.
↑ ^a ^b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 16.
↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Díl I. A–G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 880 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 160–162.

Související články

Římskokatolická farnost Bohdalov

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdalov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bohdalov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Bohdalov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[Polensko-4] PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích. Díl I. Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Bohdalov, s. 4.

[Vysočina-5] DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 16.

[status-6] Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007

[7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.

[8] KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Díl I. A–G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 880 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 160–162.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Navigation

Navigace

Tématické portály