Bohdan Kasper

Bohdan Kasper
Narození6. července 1891
Staré Sedlo
Úmrtí1. října 1941 (ve věku 50 let)
Ruzyně
Povolánívoják
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan Kasper (6. července 1891 Staré Sedlo – 1. října 1941 Praha–Ruzyně) byl československého legionář, prvorepublikový důstojník generálního štábu, člen odbojové organizace Obrana národa, podplukovník (in memoriam plukovník) československé armády.[1]

Život

Mládí a studium

Bohdan Kasper se narodil 6. července 1891 ve Starém Sedle. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích. Poté, co v Praze absolvoval učitelský kurz, odešel vykonávat kantorské povolání do píseckého okresu.[2] Do roku 1914 učil. Dne 26. září 1912 nastoupil vojenskou základní službu v rakousko-uherské armádě.

První světová válka

Po vypuknutí první světové války narukoval jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému polnímu pluku číslo 28 a v červenci 1914 byl odvelen na srbskou fontu.[2] Za první světové války prošel boji na srbské, ruské a italské frontě. Tady, na italské frontě, byl 20. srpna 1917 zajat, internován a 13. prosince 1917 vstoupil do řad příslušníků československých legií. Od 24. dubna 1918 vykonával (v hodnosti poručíka pěchoty italských legií) velitele roty u 33. pluku. Na piavské frontě byl zařazen k výzvědné hlídce Pěšího pluku 39 a s touto jednotkou se na jižním sektoru Slovenska zapojil do bojů s maďarskými bolševiky během tzv. maďarsko-československé války.[2]

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa se stal vojákem z povolání. Po skončení Vojenské akademie jej převeleli k pěším plukům.[2] V meziválečném období prošel službou v mnoha posádkách (Varnsdorf, Petržalka, Písek, Chomutov, Michalovce) prvorepublikové československé armády až byl (v hodnosti podplukovníka pěchoty) přeřazen 20. září 1936 (s účinností od listopadu 1936) k hlavnímu (generálnímu) štábu ministerstva obrany.[2]

Poté, co v březnu 1938 tragicky zahynula jeho manželka Anna, Bohdan Kasper vešel ve sňatek s Terezou (rozenou Freiovou) a tak pro svoji pětiletou dcerku Alenu (z prvého manželství) získal nevlastní maminku.[2]

Protektorát Čechy a Morava

Odbojová činnost

Po nastolení protektorátu (15. březen 1939) se, jako ostatně většina deaktivovaných důstojníků čs. armády, zapojil v průběhu německé okupace Čech, Moravy a Slezska do činnosti vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. V létě 1939 byl přeřazen z rozpouštěné armády do civilního sektoru a bylo mu přiděleno místo na Ministerstvu školství a národní osvěty.[2] V rámci Obrany národa se Bohdan Kasper podílel na zpracování mobilizačního plánu; organizoval vytváření ilegálních vojenských ozbrojených sítí a pracoval na propojení Obrany národa se sokolským odbojem.[2]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Dne 5. srpna 1941 byl v Praze zatčen gestapem.[3] Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy (27. září 1941) bylo vyhlášeno od 28. září 1941 první stanné právo v jehož rámci byl Bohdan Kasper dne 1. října 1941 odsouzen stanným soudem (při řídící úřadovně gestapa v Praze) k trestu smrti. V jízdárně bývalých dělostřeleckých kasáren v Praze-Ruzyni byl téhož dne (1. října 1941 v 16.30) popraven zastřelením. Spolu s ním bylo v tentýž den a na témže místě zastřeleno i dalších 11 vysokých důstojníků Obrany národa a několik dalších odbojářů.[3][4][1][5]

Terezie Kasperová

Jeho druhá manželka Terezie Kasperová se po Bohdanově zatčení zapojila (společně s Boženou Kropáčkovou a Slavomírou Čecovou) aktivně do protiněmeckého odboje. Ve svém bytě ve Velvarské ulici v pražských Dejvicích poskytla v posledním květnovém týdnu roku 1942 ilegální ubytování pro velitele paradesantního výsadku Out Distance nadporučíka Adolfa Opálku. Terezie Kasperová i dcera Alena druhou světovou válku přežily.[6] Dne 5. listopadu 1945 ocenil náčelník Hlavního štábu generál Bohumil Boček Boženu Kropáčkovou, Terezii Kasperovou a Slavomíru Čechovou medailí Za statečnost (s odůvodněním: „za neohrožené poskytování úkrytu Adolfu Opálkovi“).[7]

Vyznamenání

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 129. 
  2. ↑ a b c d e f g h ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola I. (Březnový vítr); VI. (Barbarossa), s. 45, 408. První kniha z trilogie; jmenný rejstřík: Bohdan Kasper; Terezie Kasperová–Freiová. 
  3. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Bohdan Kasper, s. 280, 301. 
  4. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 595, 584, 611. 
  5. ↑ Pomník Obětem 2. světové války (Praha 6, Pilotů 217/12, Ruzyně, na dvoře objektu kasáren) [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zapomentuá hrdinka (Jak se žena v domácnosti rozhodla za heydrichiády zachránit československé parašutisty) [online]. Respekt cz, 2017 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOPECKÝ, Lukáš. Božena Kropáčková – neobyčejný osud obyčejné ženy [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR); Paměť a Dějiny ročník 2013; číslo 4; strany 86 až 96 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Terezie Kasperova Slavomira Cechova.jpg
Zleva doprava: Terezie Kasperová (rozená Freiová), někdy uváděna jako Tereza Kasprová nebo Terezie Kasperová–Freiová, (* 25. prosince 1900 Kutná Hora – 21. prosince 1978); úřednice Sokola Slavomíra Čechová (přítelkyně Boženy Kropáčkové). Obě dámy se za Protektorátu Čechy a Morava zapojily do domácího protiněmeckého odboje. Na fotografii neznámého autora pár let po konci druhé světové války.
Bozena Kropackova 1901 1975 Sobekury 1946.gif
Božena Kropáčková (1909–1975) po odhalení pamětní desky na rodném domě jejího manžela Václava Kropáčka v Soběkurech; rok 1946
Adolf Opalka (1915 1942) Civilni Foto.jpg
Adolf Opálka (* 4. ledna 1915, Rešice – 18. června 1942, Praha) byl československý voják, velitel skupiny Out Distance. Zemřel na kůru pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Bohdan Kasper (1891 1941) uniform.jpg
Bohdan Kasper (* 6. července 1891 Staré Sedlo – 1. října 1941 Praha–Ruzyně) byl československý voják, člen Obrany národa, plukovník československé armády in memoriam.
Bohdan Kasper (1891 1941) Terezie Kasperova (1900).jpg
Bohdan Kasper (* 6. července 1891 Staré Sedlo – 1. října 1941 Praha–Ruzyně) byl československý voják, člen vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa, plukovník československé armády in memoriam. Na svatební fotografii se svojí manželkou Terezií. Terezie Kasperová (rozená Freiová; 25. prosince 1900 Kutná Hora) se po jeho zatčení zapojila do protiněmeckého odboje. Podílela se na ukrývání velitele paraskupiny OUT Distance Adolfa Opálky.