Bohdan Neureutter

Bohdan Neureutter
Bohdan Neureutter (1899)
Bohdan Neureutter (1899)
Narození20. listopadu 1829
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. dubna 1899 (ve věku 69 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánílékař a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan Neureutter, též Theodor Neureutter[1] (20. listopadu 1829, Praha – 13. dubna 1899, tamtéž[2]) byl český dětský lékař, profesor české lékařské fakulty.

Život

Jeho otec Ondřej Neureutter[3], známý pražský advokát, přátelil se s Jungmannem, Hněvkovským a dalšími obrozenci.[4] Bohdan vystudoval akademické gymnázium staroměstské a roku 1848 nastoupil na pražskou lékařskou fakultu.[5] Zpočátku měl zálibu v chirurgii, kterou studoval pod vedením profesora Piťhy. Větší vliv na něj měl internista profesor Josef Hamerník, bojovník proti zastaralým a škodlivým léčebným postupům (například pouštění žilou při zápalu plic).

24. května 1854 získal doktorský titul. Praxi absolvoval ve všeobecné nemocnici,[4] krátce také působil jako domácí lékař u hraběte Nostice a Clam-Gallase. V říjnu 1856 přešel do Dětské nemocnice císaře Františka Josefa.[5] V tomto ústavu pracoval třicet let, až do roku 1887.[6] Účastnil se tam i vědeckých prací s profesory Löschnerem, Lamblem a Schindlerem, zejména v oblasti patologické anatomie. Založil patologicko-anatomické muzeum. Vzdělání si rozšiřoval na studijních pobytech ve Vídni, Berlíně, Mnichově a Porýní.[4] V dětské nemocnici se stal postupně primářem a spoluředitelem (kvůli národnostní rovnováze byli ředitelé dva, jeden český a jeden německý).[7] Získané zkušenosti zveřejňoval v českých i německých časopisech. Roku 1884 byl jmenován mimořádným profesorem na české lékařské fakultě.[6], byl tak vůbec prvním českým profesorem dětského lékařství.[1]

Po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část přešla roku 1886 dětská nemocnice pod německou lékařskou fakultu. Neureutter byl zbaven ředitelského místa a následujícího roku z tohoto ústavu odešel.[7] Poté vedl ambulantní oddělení na české dětské klinice[6]. V roce 1883 byl jmenován přednostou zamýšlené pediatrické kliniky. Zasloužil se o založení nové České dětské nemocnice v Praze na Karlově, která se začala stavět v listopadu 1898. Jejího otevření se však nedočkal, jelikož byla otevřena až v roce 1902.[1]

Neureutter byl známý nejen jako vynikající patologický anatom s velkými zkušenostmi praktického lékaře a klinika, ale i jako lidumil a aktivní účastník humanitárních a vlasteneckých podniků.[5] Chudé léčil zdarma, občas jim i finančně přispěl.[6] Určitou dobu zasedal v pražském městském zastupitelstvu.[4] Působil jako lékař a člen ředitelství v ústavu hluchoněmých.[7] Od roku 1888 byl členem družstva Národního divadla a bezplatným lékařem Národního divadla a ústavu hluchoněmých.[1][7] Politicky patřil k zastáncům staročechů, mezi nimiž měl řadu přátel.[6] K novým poznatkům se v posledních letech života stavěl poněkud nedůvěřivě, ale nechal se přesvědčit praktickými výsledky. Byl vlastencem, přičemž lásku k vlasti dokazoval činy.[6] Svým lidským přístupem, znalostmi, pedagogickou činností i publikacemi si vysloužil důvěru široké veřejnosti a respekt českých i německých kolegů.[4] Získal zlatý záslužný kříž s korunou a roku 1898 se stal rytířem řádu Františka Josefa.

Zemřel ve spánku 13. dubna 1899 v Praze.[1] Jeho pohřeb v kostele na Karlově proběhl za velké účasti,[6] ostatky pak byly uloženy v hrobce na Olšanských hřbitovech.[8]

Dílo

Neureutter publikoval řadu článků v českých i německých odborných časopisech. Byl jedním z prvních lékařů, kteří psali česky, pomáhal tvořit českou terminologii[7] a položil základ české lékařské literatuře, kterou pak podstatně rozvinul Bohumil Eiselt.[4] Jeho práce, zejména v oblasti dětské infektologie[1] a léčení spalniček, byly citované v německých vědeckých studiích.[6]

V Časopise českých lékařů zveřejnil mimo jiné tyto články:[6]

  • Onanie u dětí (1880)
  • Noční vyděšení u dětí (1880)
  • Ozubování, ozubatění u dětí (1881)
  • Častost vyskytování se zánětů a hniloby v kloubech končetin a v páteři u dětí (1883)
  • Stav, který následuje po opití, může býti snadno osudným i u dětí (1884)
  • Běhavka u dětí (1888)

Publikoval i v časopise Odborná pathologie a therapie.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f http://www.medvik.cz/link/jo2004249902
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z12, s. 176
  3. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Neureutter, Andreas *1793
  4. ↑ a b c d e f ZÍT, Josef. Dr. Bohdan Neureutter. Světozor. 1. 1880, roč. 14, čís. 4, s. 46. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Dr. Bohdan Neureutter. Humoristické listy. 6. 1885, roč. 27, čís. 24, s. 192. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i Doktor. Prof. Dr. B. Neureutter. Světozor. 4. 1899, roč. 33, čís. 24, s. 285–286. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f K. Š. Kronika. Zlatá Praha. 4. 1899, roč. 16, čís. 24, s. 288. Dostupné online. 
  8. ↑ HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (47) - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2018-08-22 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Bohdan Neureutter 1899 Langhans.jpg
Portrait of Bohdan Neureutter (1829 - 1899), Czech physician - pediatrist.