Bohové blíženci

Římské sošky Dioskúrů jako jezdců na koních

Bohové blíženci jsou typ božstev, dvou bratrů, objevujících se v mnoha indoevropských mytologiích. Objevují se především v pramenech z védské, řecké a baltské tradice kde vykazují řadu stejných rysů.[1]

Božství blíženci jsou popisováni jako jezdci na koni, zpravidla bílém, ochránci před nebezpečím a zachránci z nesnází. Jsou také nositeli světla a jsou spojováni s úsvitem a bohyní úsvitu či dcerou slunce. Často jsou syny či potomky nejvyššího nebeského boha jako je Djaus, Zeus či Dēivas.[2]

Mezi božské blížence patří následující dvojice:

Mezi další blíženecká božstva mohou patřit:[3]

  • Alkové – germánská božstva
  • Amfíón a Zéthos – řečtí hrdinové
  • Eurytos a Kteatos – řečtí hrdinové
  • Hengist a Horsa – legendární postavy z anglosaské tradice
  • Idás a Lynkeus – řečtí hrdinové
  • Lel a Polel – hypotetická slovanská božstva
  • Nara-Narájána – hinduistická božstva
  • Sim a Rgl – hypotetická slovanská božstva

Reference

  1. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 187. 
  2. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 186-189. 
  3. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 189-190. 

Média použitá na této stránce

Dioskouroi Met L.2008.18.1-2 n03.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Dioskouroi, pair of statuettes. Roman artwork of the 3rd century AD.