Bohuš Beneš

Bohuš Beneš
Narození11. března 1901
Vršovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. března 1977 (ve věku 75 let)
Oakland
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povolánídiplomat, novinář, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel
NárodnostČeši
Žánrnefikční dílo, román a reportáž
DětiVáclav Edvard Beneš
Emilie Benesová Brzezinski
RodičeVáclav Beneš
PříbuzníJiří Beneš (sourozenec)
Web oficiální stránka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuš Beneš (11. března 1901 Vršovice (nyní Praha)[1]10. března 1977 Oakland, Spojené státy americké) byl československý diplomat, novinář, spisovatel a posléze vysokoškolský pedagog v USA.

Životopis

Pocházel z rodiny Václava Beneše (1865–1919), učitele na měšťanské škole ve Vršovicích a matky Anny, rozené Procházkové (1870–??).[1] Jeho otec byl jedním z bratrů příštího československého ministra zahraničních věcí a prezidenta Edvarda Beneše.[2]

Bohuš Beneš studoval v letech 1917 až 1919 na gymnáziu, poté na obchodní škole. V roce 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání.[1] Již od června 1919 pracoval v revizním odboru Ministerstva financí, odkud v červnu 1920 přešel na Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). V letech 1920 a 1921 byl přidělen ke generálnímu konzulátu v New Yorku, poté v kanadském Montrealu. Po vojenské službě působil od roku 1925 do roku 1931 na vyslanectví v Bruselu, kde současně studoval moderní historii a politické vědy na tamní univerzitě. Jeho syn Václav Edvard Beneš se narodil v roce 1930. Od dubna 1931 pracoval jako dopisovatel u pobočky České tiskové kanceláře (ČTK) v Ženevě, kde tehdy bylo hlavní sídlo Společnosti národů. Odtud mj. zasílal články do Prager PresseLidových novin. Tamtéž se narodila dcera Emilie Anna Benes (1932–2022), později provdaná Brezinski. Od února 1937 byl přidělen jako tiskový atašé na československé vyslanectví v Londýně.

V lednu 1939 byl poslán na dovolenou s čekatelným, vystoupil však ze služby a stal se soukromým tajemníkem svého strýce, tehdy exprezidenta Edvarda Beneše, jemuž pomáhal organizovat počátky odboje v USA, které později popsal v knize Amerika jde s námi. Po vytvoření exilového státního zřízení se stal šéfredaktorem vládního listu Čechoslovák, po konfliktu s protibenešovskou opozicí zastával od září 1942 funkci československého konzulaSan Francisku. V tomto úřadu zůstal i po osvobození, ba i po komunistickém převratu a rezignoval až po smrti svého strýce počátkem září 1948. Do vlasti se nevrátil, v následujících letech vyučoval politické vědy na několika amerických univerzitách, naposledy v letech 1960 až 1966 ve státě Maryland.[3]

Publikace (výběr)

  • Amerika jde s námi. Reportáž z přednáškového turné Edvarda Beneše po amerických univerzitách v roce 1939. Čechoslovák, 1941.
  • Křídla ve vyhnanství. Život a dílo československých letců ve Francii a ve Velké Británii. Čechoslovák, 1941
  • redakce: Bitva o Československo v britském veřejném mínění. K třetímu výročí mnichovské dohody. Čechoslovák, Londýn 1941.
  • Na domácí frontě a jiné povídky. New Yorské listy, New York 1945.
  • Bůh do domu. (román). Edice Žatva, Fr. Borový, Praha 1947.
  • Amerika šla s námi. Historie vztahů USA a východní Evropy, hlavně ČSR před a za 2. světové války. Konfrontace, Curych 1977
  • BENEŠ, Bohuš (Nekola, Martin, Carbol, Pavel - eds.): Synovcem prezidenta. Praha: Academia 2020, ISBN 978-80-200-3095-5 .

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.