Bohuš Tomsa

prof. JUDr. PhDr. Bohuš Tomsa
Bohuslav Tomsa
Bohuslav Tomsa
Rektor Univerzity Komenského
Ve funkci:
1933 – 1934
PředchůdceViktor Reinsberg
NástupceAntonín Kolář
Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě
Ve funkci:
1926 – 1927
PředchůdceAlbert Milota
NástupceAugustín Ráth
Ve funkci:
1930 – 1931
PředchůdceAlbert Milota
NástupceVratislav Bušek
Narození2. srpna 1888
Nový Bydžov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. května 1977 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Roudnice nad Labem
Alma materUniverzita Karlova
Profeseprávník, filozof a profesor
CommonsBohuš Tomsa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuš Tomsa (2. srpna 1888 Nový Bydžov[1] – 10. května 1977 Praha) byl český právník a filosof, profesor právní filosofie a mezinárodního práva na právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a později na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Život

Vystudoval jak právnickou fakultu, tak filosofickou fakultu v Praze (doktorát práv získal roku 1912, doktorem filosofie byl promován v roce 1917), poté získával praxi v advokacii i justici.[2] V roce 1920 absolvoval studijní pobyt v Římě a téhož roku se na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor právní filosofie a mezinárodního práva.[3] Už o rok později byl jmenován mimořádným a v roce 1926 řádným profesorem na bratislavské právnické fakultě, kde byl nejvíce činný a vydal většinu svých prací. Bohuš Tomsa se stal členem Učené společnosti Šafaříkovy, v letech 1926–1927 a 1930–1931 fakultu jako děkan vedl, mezi roky 1933–1934 byl také rektorem celé univerzity a přednášel i na zdejší filosofické fakultě.[4] Na konci 30. let ale musel, stejně jako další čeští profesoři, samostatné Slovensko opustit.[3]

Tomsa se vrátil do Prahy a stal se členem Královské české společnosti nauk, vědecky ale mohl působit jen do uzavření českých vysokých škol okupačními úřady ke konci roku 1939. Ačkoli hned po válce začal opět vyučovat na právnické fakultě Univerzity Karlovy a získal další členství ve vědecké společnosti, České akademii věd a umění, nový nucený odchod následoval ihned po uchopení moci komunisty v únoru 1948. Nejdříve byl poslán na nucenou dovolenou, aby si „prohloubil znalosti marxismu-leninismu“, a roku 1951 byl definitivně penzionován. Přesto nezůstal pasivní, pořádat bytové semináře a psal hry a povídky, které nicméně zůstaly převážně v rukopisech.[3]

Dílo

Bohuš Tomsa se zabýval dějinami právních teorií a filosofií práva. Příliš neuznával pozitivismus, ačkoli ve svém díle uplatňoval pozitivistický objektivismus, jeho stanoviska mají nejblíže ke kritickému realismu. V praktické oblasti byl zastáncem čechoslovakismu, představy jednotného československého národa. O národním jazyku soudil, že jde o přeceňovanou okolnost.[2]

Monografie
  • Moderní italská právní filosofie (1921)
  • Idea práva a spravedlnosti v řecké filosofii (1923)
  • Úvod do právní filosofie (1923)
  • Filosofické základy Ciceronovy nauky o právu a státu (1924)
  • Masarykův zápas o právo přirozené (1928)
  • Právo mezinárodní. Část obecná (1930)
  • Krise moderního státu (1935)
  • Nauka o právních vědách (1946)

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1886-1896 v Novém Bydžově, sign.115-3533, ukn.6875, str.140. Dostupné online
  2. ↑ a b GABRIEL, Jiří. Slovník českých filosofů: Bohuš Tomsa [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c MARŠÁLEK, Pavel. Bohuš Tomsa. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 130–131.
  4. ↑ CSÁDER, Viliam. Prof. JUDr. PhDr. Bohuslav Tomsa [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě, rev. 2007-01-23 [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohuš Tomsa (1888-1977).jpg
Bohuš Tomsa (1888-1977)