Bohušovice nad Ohří
| Bohušovice nad Ohří | |
|---|---|
 náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Litoměřice |
| Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′36″ s. š., 14°9′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 469 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,62 km²[2] |
| Nadmořská výška | 151 m n. m. |
| PSČ | 411 56 |
| Počet domů | 473 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Husovo náměstí 42 411 56 Bohušovice nad Ohří mu@bohusovice.cz |
| Starostka | Kamila Čvančarová |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Bohušovice nad Ohří | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564591 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohušovice nad Ohří (v místním nářečí Boušovice, německy Bauschowitz an der Eger) jsou město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba pět kilometrů jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Na území města žije přibližně 2 500[1] obyvatel.
Historie
Oblast byla osídlena už v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno už v 6. století.
První písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057.[4] Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice.[5] Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund[kdo?] obec Vilému z Konic a na Kamýku, odkud přešly ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel svatého Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko, které nedaleko svedlo bitvu u Lovosic. Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920,[6] během druhé světové války byl nacisty odebrán. Znovu byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 664 | 1 130 | 1 407 | 1 479 | 1 771 | 1 736 | 1 608 | 1 225 | 1 314 | 1 264 | 1 810 | 2 179 | 2 238 | 2 238 | 2 078 |
| Počet domů | 92 | 110 | 135 | 159 | 191 | 223 | 242 | 258 | 244 | 258 | 282 | 316 | 329 | 346 | 355 |
Hospodářství
Městské hospodářství je založené na zemědělství a potravinářské výrobě. Výroba a sklady jsou soustředěny především v okolí železniční stanice při jižním okraji města, zčásti zasahují až katastrálního území sousední obce Brňany. Podnikají zde firmy Konus (výroba hořčice), Bohušovická mlékárna a další společnosti zabývající se zemědělskou prvovýrobou či zemědělským zásobováním.
Doprava
Město má napojení na blízkou dálnici D8 (jihovýchodně položený exit 35 Doksany či západně exit 45 Lovosice východ, oba vzdálené necelých devět kilometrů po silnici) a prochází jím železniční trať Praha–Děčín. Železniční stanice Bohušovice nad Ohří stojí v jižní části města. Obsluhují ji jak osobní vlaky, tak část rychlíků.
Za druhé světové války, kdy Bohušovice s Terezínem ležely na samotných hranicích Protektorátu Čechy a Morava, odtud vedla železniční vlečka až za hradby města Terezína, tudy nacisté dopravovali osoby židovského původu uvězněné v terezínském ghettu nejen do Terezína, ale i z Terezína do likvidačních koncentračních táborů smrti v Osvětimi i jinde.
Tato vlečka, dnes již zaniklá, byla po válce elektrifikována a zkrácena, sloužila pak až do devadesátých let 20. století místnímu podniku Zelenina Terezín, jako taková později posloužila i k natočení některých filmů, jejichž děj se vztahoval k Terezínu za druhé světové války. Díky silničnímu mostu přes řeku Ohři, spojujícímu Bohušovice a Hrdly, přes město vede také jedna z alternativních cest na trase Praha–Litoměřice. Z Litoměřic sem přes Terezín zajíždí i linky místní autobusové dopravy.
Kultura
- Ve městě se nachází digitální kino.
- V roce 2007 město oslavilo 950 let od první písemné zmínky o obci. Vrcholem oslav byl kulturní program na Husově náměstí. Hudebním hostem byla kapela Čechomor.
- Do roku 2008 se ve městě konal hudební festival Rockfest Bohušovice.
- V květnu 2017 se v Bohušovicích uskutečnil nový hudební festival Eger fest.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Prokopa a Mikuláše při severní straně náměstí, dnešní podoba je výsledkem přestavby roku 1716
- Železniční empirový most z roku 1848 přes Ohři jihovýchodně od města, kamenný o devíti obloucích se vzepětím 5 metrů a po 6 metrech rozpětí
- Pomník Jana Husa na náměstí, secesní socha z roku 1911 od Ladislava Beneše
- Kaplička svaté Anny za podjezdem při silnici do Brňan
- Budova bývalého Prvního severočeského akcijního pivovaru v Bohušovicích
- Budova bývalé celnice v prostoru železničního nádraží
Osobnosti
- Frank Wollman (1888–1969), literární historik, dramatik, slavista a vysokoškolský pedagog
- Zdeněk Hajský (1926–2012), fotbalista a trenér
Galerie
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Masarykova ulice ve směru Terezín
Kostel svatého Prokopa a Mikuláše
Radnice
Pohled na řeku Ohři z železničního mostu v Bohušovicích
Husův pomník
Železniční stanice Bohušovice nad Ohří
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 118.
- ↑ Stanislav Růžička: Nechtěné město Bohušovice nad Ohří
- ↑ AUGUSTIN, Josef. Česká republika ve znacích, symbolech a erbech. Sokolov: Arbor, 1997. ISBN 80-901534-0-2. S. 20.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohušovice nad Ohří na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bohušovice nad Ohří v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poloha města Bohušovice nad Ohří v rámci okresu Litoměřice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Litoměřice.
Bohušovice nad Ohří, okres Litoměřice. Budova základní školy na západní straně Husova náměstí.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kruhový objezd v Bohušovicích nad Ohří
Bohušovice nad Ohří, okres Litoměřice. Kostel sv. Prokopa a Mikuláše na severní straně Husova náměstí.
Železniční stanice Bohušovice nad Ohří na páteřní trati 090 z Prahy do Děčína. Pohled od jihovýchodu, po pravé straně úrovňocě přístupná dvojice nástupišť ve směru Děčín, po levé straně nástupiště směr Praha, přístupné podchodem (obě zastřešená ústí podchodu jsou patrná zcela vlevo a zcela vpravo). Na pravé koleji v pozadí vlak, obsluhující (přes Lovosice) cementárnu v nedalekých Čížkovicích.
Vlajka města Bohušovice nad Ohří, okres Litoměřice. Modrý list se dvěma bílými vlnitými pruhy vycházejícími z páté a sedmé osminy žerďového a vlajícího okraje nad pruhy půl bílého dvouocasého lva se žlutou korunou a zbrojí držícího žlutou ostrev se třemi suky. Pruhy mají dva vrcholy a jednu prohlubeň.
Znak města Bohušovice nad Ohří, okres Litoměřice. V patě modrého štítu stříbrné dvouříčí, nad ním do poloviny šítu sahá stříbrný kvádrovaný most o dvou obloucích, vrcholící čtyřmi stínkami. Nad mostem vyrůstá vztyčený stříbrný dvouocasý lev, se zlatou zbrojí, jazykem a korunou, v tlapách držící zlatou ostrev o třech sucích.
.jpg)
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z železničního mostu v Bohušovicích nad Ohří po proudu řeky Ohře. V pozadí kopce Českého středohoří.
Bohušovice nad Ohří, okres Litoměřice. Budova radnice na východní straně Husova náměstí. Snímek z podzimu 2005, plocha náměstí toho času v rekonstrukci.
Bohušovice nad Ohří, okres Litoměřice. Pomník Jana Husa na Husově náměstí, dílo sochaře Ladislava Beneše z roku 1911. Pohled z levého (jižního) boku, v pozadí věž kostela sv. Prokopa a Mikuláše.