Bohušovice nad Ohří (nádraží)
| Bohušovice nad Ohří | |
|---|---|
 Pohled na výpravní budovu, vzadu je obilní silo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Bohušovice nad Ohří |
| Souřadnice | 50°29′28″ s. š., 14°8′55,97″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Bohušovice nad Ohří | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 559096[1] |
| Trať | Praha–Ústí nad Labem–Děčín |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 5[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (4)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobus |
| Služby ve stanici |       |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohušovice nad Ohří je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice na trati Praha – Ústí nad Labem – Děčín.[2]
Historie
Železniční stanice byla postavena v roce 1850 při výstavbě železnice z Prahy do Drážďan. První vlak do stanice vjel 1. června 1850.[3] Vedle patrové výpravny s restaurací byl postaven sklad zboží a remíza se skladem uhlí. Naproti výpravny přes koleje byla postavena patrová vodárna s postranními křídly.
Dne 1. června 1943 byla zprovozněna železniční odbočka do židovského koncentračního tábora, který byl umístěn v pevnosti Terezín. Drážní vlečka zvaná Židovka (její část) s bývalou váhou je kulturní památka ČR.[4]
Jihovýchodně od stanice se nachází železniční most který byl postavený přes řeku Ohři v roce 1848. Empírový most je kulturní památkou ČR.[5]
Stavební podoba
Návrh stanice zpracoval architekt Anton Jüngling. Výpravní budova byla patrová podlouhlá stavba na straně kolejiště se čtyřmi mělkými rizality a středním křídlem o pěti okenních osách. V devadesátých letech 19. století byla výpravní budova upravena podle návrhů architekta NStB Johanna Oehma. Úpravy se dotýkaly jak vnitřní dispozice, tak vnějšího vzhledu. Uvnitř vstupního křídla byly odstraněny příčky pro vytvoření většího vestibulu, z něhož se vcházelo do zvětšených čekáren II. a III. třídy a spojovací chodby, která vedla k nástupišti. Venkovní fasáda byla členěna pásovou bosáží se zvýrazněnými záklenky nad okny a bosovanými nárožími. Okna byla segmentově ukončená. Střední dvojice rizalitů byly ukončeny atikovými štíty s čučky ve vrcholech. V šedesátých letech 20. století byla výpravna opět upravena. Fasáda byla vyhlazena, atikové štíty odstraněny, segmentová okna nahrazena okny pravoúhlými. Členění je provedeno lizenovými rámy. Stavba má zachovanou hmotovou dispozici, v interiéru vestibulu se dochovaly některé plastické detaily.[6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Plánek stanice Bohušovice nad Ohří. Portál Provozování dráhy. SŽDC, leden 2011.
- ↑ Železniční stanice Bohušovice n.Ohří | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Historie města Bohušovice n.O.: Bohušovice nad Ohří. www.bohusovice.cz [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-28]. Identifikátor záznamu 154617 : drážní vlečka zv. Židovka s bývalou váhou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-27]. Identifikátor záznamu 138083 : železniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 135–137.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 92.
Literatura
- BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Ostrava, 2016. ISBN 9788085034912. S. 271.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohušovice nad Ohří na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
RWB/RWBA symbol: car park
Budova železniční stanice Bohušovice nad Ohří na páteřní trati 090 z Prahy do Děčína. Pohled od severovýchodu, centrum města se nachází po pravé straně za zády pozorovatele. U borovice vlevo vstup do podchodu na nástupiště směr Praha, v pozadí vpravo stanoviště autobusů, za tratí jižně od stanice se tyčí silo Bohušovice.
suitcase icon
RWBA symbol: toilet
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear