Bohumír Číla

Bohumír Číla
ak.mal. Bohumír Číla
ak.mal. Bohumír Číla
Narození16. května 1885
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. února 1973 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a restaurátor
Příbuzní
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumír Číla (16. května 1885 Nová Paka[1]13. února 1973 Praha) byl český malíř a restaurátor.

Život

Narodil se v Nové Pace v rodině obchodníka Petra Číly. Od mládí byl značně výtvarně nadán a měl ještě dva stejně talentované bratry, staršího Antonína a mladšího Otakara, kteří se stali později významnými umělci. Po ukončení povinné školní docházky studoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole a následně přestoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, kde byl žákem prof. Fr. Ženíška. Už během studií získal několik cen, mj. cestovní stipendium do Paříže, kde zůstal delší dobu. V roce 1911 odjel do Říma, kde v České koleji provedl restaurační práce, cyklus obrazů ze života sv. Václava, fresky a sgrafita. V roce 1937 vystavil v Praze soubor svých obrazů ze Slovenska, za což získal Turkovu cenu hl. m. Prahy. Od počátku dvacátých let v Praze restauroval malby stěn v letohrádku Amerika, v kapli sv. Eligia v Klementinu a ve dvou tzv. Mozartových salonech na Bertramce. V Čechách vyzdobil mnoho kostelů svými malbami, na Staroměstské radnici v Praze restauroval Brožíkovy obrazy Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým a Zvolení Jiřího z Poděbrad; v Národním divadle renovoval Hynaisovu oponu a v roce 1947 lunety Mikoláše Alše a malby Františka Ženíška ve foyer divadla.[2]

Maloval portréty a figurální kompozice, věnoval se i církevní malbě a byl vynikajícím restaurátorem. Zemřel v Praze roku 1973.

Bohumír Číla měl dceru Bohumíru[3] (1932–1997), která byla též akademickou malířkou a restaurátorkou.

Dílo (výběr)

  • Kalendárium Pražského orloje – po vypálení radnice byl Mánesům orloj uložen do Národního muzea, jeho místo zaujala Čílova kopie
  • Portrét papeže Pia X.
  • Portrét operního pěvce Václava Viktorína[4]
  • Portrét generála Jana Syrového
  • Hercegovka
  • Stětí sv. Jana
  • Fariseus a publikán
  • Polednice
  • Portrét Nikolaje Nikolajeviče Ipaťjeva (v jeho domě byl zavražděn ruský car Mikuláš II.

a mnoho dalších

Restaurátorské práce (výběr)

Čílova kopie Mánesovy kalendářní desky umístěná na Staroměstském orloji v letech 1946–2017
  • 1919 restauroval fresky v kostele v Pelhřimově
  • 1923 restauroval fresky v klášteře při kostele P. Marie a Karla Velikého v Praze na Karlově a na hradě Rožmberk
  • 1930–1931 restauroval fresky v kostele sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou a kostele v Havlíčkově Brodě
  • 1934, 1962 provedl rekonstrukci velkorozměrového obrazu Maroldovy Bitvy u Lipan
  • po roce 1936 restauroval gotické fresky z 1. pol. 12. století v kostele v Dolním Bukovsku u Veselí nad Lužnicí
  • 1940–1942 odkryl a restauroval gotické fresky v kostele sv. Jakuba v Libiši
  • 1941–1944 restauroval v Ledeburském paláci Salu terrenu, dřevěné stropy Valdštejnského paláce a Pražského hradu a na radnici v Dobrovici u Mladé Boleslavi.
  • 1946 namaloval novou Mánesovu kalendářní desku pražského orloje, která byla silně poškozena za pražského povstání v roce 1945
  • 1959–1959 se podílel na restaurování Maulbertschovy nástěnné malby v kostele sv. Hypolita ve Znojmě
  • 1960 pracoval na obnově Etgensovy výzdoby poutního kostela ve Křtinách u Brna
  • 1961 dokončil restaurátorské práce na zámku v Dukovanech.

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nové Pace Dostupné online.
  2. Žák zachraňuje díla svého mistra. Svět v obrazech. 1947-09-24, s. 15. Dostupné po registraci. Dostupné online [cit. 2022-11-22]. ISSN 1801-4429. 
  3. Informační systém abART: Míšová Čílová Bohumíra
  4. Česká divadelní encyklopedie, Viktorin, Václav

Literatura

  • 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K)
  • 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rekonstrukce Staroměstské radnice 1AAB1356.jpg
Autor: Martin Frouz/Magistrát hl. m. Prahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Rekonstrukce Staroměstské radnice v letech 2017 až 2018
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 – Bohumír Číla.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Bohumír Číla signatura.jpg
Bohumír Číla signatura