Bohumír Číla
Bohumír Číla | |
---|---|
ak.mal. Bohumír Číla | |
Narození | 16. května 1885 Nová Paka Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 13. února 1973 (ve věku 87 let) Praha Československo |
Povolání | malíř a restaurátor |
Příbuzní |
|
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumír Číla (16. května 1885 Nová Paka[1] – 13. února 1973 Praha) byl český malíř a restaurátor.
Život
Narodil se v Nové Pace v rodině obchodníka Petra Číly. Od mládí byl značně výtvarně nadán a měl ještě dva stejně talentované bratry, staršího Antonína a mladšího Otakara, kteří se stali později významnými umělci. Po ukončení povinné školní docházky studoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole a následně přestoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, kde byl žákem prof. Fr. Ženíška. Už během studií získal několik cen, mj. cestovní stipendium do Paříže, kde zůstal delší dobu. V roce 1911 odjel do Říma, kde v České koleji provedl restaurační práce, cyklus obrazů ze života sv. Václava, fresky a sgrafita. V roce 1937 vystavil v Praze soubor svých obrazů ze Slovenska, za což získal Turkovu cenu hl. m. Prahy. Od počátku dvacátých let v Praze restauroval malby stěn v letohrádku Amerika, v kapli sv. Eligia v Klementinu a ve dvou tzv. Mozartových salonech na Bertramce. V Čechách vyzdobil mnoho kostelů svými malbami, na Staroměstské radnici v Praze restauroval Brožíkovy obrazy Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým a Zvolení Jiřího z Poděbrad; v Národním divadle renovoval Hynaisovu oponu a v roce 1947 lunety Mikoláše Alše a malby Františka Ženíška ve foyer divadla.[2]
Maloval portréty a figurální kompozice, věnoval se i církevní malbě a byl vynikajícím restaurátorem. Zemřel v Praze roku 1973.
Bohumír Číla měl dceru Bohumíru[3] (1932–1997), která byla též akademickou malířkou a restaurátorkou.
Dílo (výběr)
- Kalendárium Pražského orloje – po vypálení radnice byl Mánesům orloj uložen do Národního muzea, jeho místo zaujala Čílova kopie
- Portrét papeže Pia X.
- Portrét operního pěvce Václava Viktorína[4]
- Portrét generála Jana Syrového
- Hercegovka
- Stětí sv. Jana
- Fariseus a publikán
- Polednice
- Portrét Nikolaje Nikolajeviče Ipaťjeva (v jeho domě byl zavražděn ruský car Mikuláš II.
a mnoho dalších
Restaurátorské práce (výběr)
- 1919 restauroval fresky v kostele v Pelhřimově
- 1923 restauroval fresky v klášteře při kostele P. Marie a Karla Velikého v Praze na Karlově a na hradě Rožmberk
- 1930–1931 restauroval fresky v kostele sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou a kostele v Havlíčkově Brodě
- 1934, 1962 provedl rekonstrukci velkorozměrového obrazu Maroldovy Bitvy u Lipan
- po roce 1936 restauroval gotické fresky z 1. pol. 12. století v kostele v Dolním Bukovsku u Veselí nad Lužnicí
- 1940–1942 odkryl a restauroval gotické fresky v kostele sv. Jakuba v Libiši
- 1941–1944 restauroval v Ledeburském paláci Salu terrenu, dřevěné stropy Valdštejnského paláce a Pražského hradu a na radnici v Dobrovici u Mladé Boleslavi.
- 1946 namaloval novou Mánesovu kalendářní desku pražského orloje, která byla silně poškozena za pražského povstání v roce 1945
- 1959–1959 se podílel na restaurování Maulbertschovy nástěnné malby v kostele sv. Hypolita ve Znojmě
- 1960 pracoval na obnově Etgensovy výzdoby poutního kostela ve Křtinách u Brna
- 1961 dokončil restaurátorské práce na zámku v Dukovanech.
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Nové Pace Dostupné online.
- ↑ Žák zachraňuje díla svého mistra. Svět v obrazech. 1947-09-24, s. 15. Dostupné po registraci. Dostupné online [cit. 2022-11-22]. ISSN 1801-4429.
- ↑ Informační systém abART: Míšová Čílová Bohumíra
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Viktorin, Václav
Literatura
- 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K)
- 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumír Číla na Wikimedia Commons
- Prostor – architektura, interiér, design, Bohumír Číla (1885–1973) Archivováno 22. 1. 2019 na Wayback Machine.
- Aukční galerie Platýz, Autoři – Bohumír Číla
- artopos, Bohumír Číla Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
- Bohumír Číla v informačním systému abART
- Bohumír Číla v databázi Středočeské vědecké knihovny
- BSČZ Biografický slovník, Číla Bohumír 16.5.1885–13.2.1973
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Martin Frouz/Magistrát hl. m. Prahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Rekonstrukce Staroměstské radnice v letech 2017 až 2018
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Bohumír Číla signatura