Bohumír Čermák

Akad. arch. Ing. Bohumír Čermák
Narození8. listopadu 1882
Moravský Krumlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. září 1961 (ve věku 78 let)
Bílovice nad Svitavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír František Antonín Čermák (8. listopadu 1882 Moravský Krumlov[1]23. září 1961 Bílovice nad Svitavou) byl český architekt a uměleckoprůmyslový návrhář.

Život

Narodil se v Moravském Krumlově, rodiče se ale později přestěhovali do Brna, kde absolvoval německou reálku a architekturu na Německé vyšší státní průmyslové škole. Následně odešel do Vídně, kde pracoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno (údajně také u Otto Wagnera), a zároveň studoval na Vysoké škole technické a Akademii výtvarných umění. Poté se vrátil do Brna, několik let působil u Josefa Nebehostenyho a v roce 1909 se v Brně oženil.[2] Po složení stavitelských zkoušek roku 1910 se osamostatnil. Měl zde vlastní projekční kancelář a založil také Uměleckořemeslné dílny (Bürgerliche Handwerkkunst), obdobu Wiener Werkstätte, které však za hospodářské krize na počátku 30. let musel uzavřít. Byl členem Společenstva stavitelů v Brně, kromě projektování staveb se ale věnoval také interiérům, zahradám a uměleckoprůmyslovým předmětům.[3]

Do roku 1918 se hlásil k německé národnost a používal proto i německou variantu svého jména (Gottfried Franz Anton Czermak). Oženil se s Markétou, roz. Fornerovou, se kterou měl dcery Traute (* 1909) a Liselotte (* 1911).[4]

Dílo

Základním rysem Čermákovy architektury byla účelnost a krásná forma. Zpočátku tvořil v duchu monumentální architektury, nejvýznamnějšími stavbami tohoto období jsou Úrazová dělnická pojišťovna v Brně (1910) a správní budova brněnské Zbrojovky (1925–1929). Později byl značně ovlivněn konstruktivismem, používal kov, beton a sklo. V tomto stylu vyprojektoval např. Pavilon výstavních trhů na brněnském výstavišti včetně vyhlídkové věže.[5]

Zejména ve třicátých letech se věnoval obchodním domům, jako ředitel Technické a instalační ústředny společnosti ASO[3] pro ni postavil ve funkcionalistickém stylu většinu jejích staveb. Konkrétně realizoval její administrativní budovu v Olomouci a obchodní domy ASO např. v Ostravě, Košicích, Praze, Šumperku, Hradci Králové, Bratislavě, Plzni, Prostějově či ve Znojmě. Rekonstruoval také vilu Anderovy rodiny a vypracoval projekt Androva stadionu. V Bílovicích nad Svitavou si postavil vlastní rodinný dům, kde žil až do smrti.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu, farnost Moravský Krumlov [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  2. Matrika 17035, sn. 2 [online]. MZA [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  3. a b LV. Bohumír František Antonín Čermák [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 
  4. Lk. akad. arch. Ing. Bohumír František Antonín Čermák [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-01-06 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 
  5. a b VRÁBELOVÁ, Michaela. Čermák, Bohumír (1882-1961) [online]. Městská knihovna Znojmo [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • KARL HANS, Strobl. Arbeiten von Gottfried Czermak–Brünn. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Oktober 1911, roč. XXII, čís. X, s. 395–402. Dostupné online. 
  • SCHULZE, Otto. Raumbedarf, Raumgrosse, Raumwirkung. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Juni 1913, roč. XXIV, čís. VI, s. 267–272. Dostupné online. 
  • M., W. Über Licht und Dunkel im Wohnraum. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Oktober 1914, roč. XXV, čís. X, s. 419–425. Dostupné online. 
  • ROESSLER, A. Zu den Arbeiten von Architekt Gottfried F.E. Czermak, D.W.B.–Brünn. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. März 1916, roč. XXVII, čís. III, s. 117–129. Dostupné online. 
  • Studio Talk: Brünn. The International Studio, An Illustrated Magazine Of Fine And Applied Art. Roč. 1908, čís. 133–136, s. 330–331. Dostupné online. 
  • Moderne Bauformen: Monatshefte für Architektur und Raumkunst. 1914, roč. XIII, čís. Erstes Halbjahr, s. 202, 203–208. Dostupné online. 
  • LEVETUS, A. S. Austrian Architecture And Decoration. "The Studio" Year Book of Decorative Art. Roč. 1912, s. 181–238. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karlín městský palác.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác Karlín
Pavilon G 5.jpg
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 4.0
pavilony G, Brněnské výstaviště, vyhlídková věž
Vila Josefa Andera 1.jpg
Vila Josefa Andera v Olomouci, pohled od jihu.
Olomouc, Legionářská 7, obchodní dům ASO.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: