Bohumír Čermák
Akad. arch. Ing. Bohumír Čermák | |
---|---|
Narození | 8. listopadu 1882 Moravský Krumlov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. září 1961 (ve věku 78 let) Bílovice nad Svitavou Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumír František Antonín Čermák (8. listopadu 1882 Moravský Krumlov[1] – 23. září 1961 Bílovice nad Svitavou) byl český architekt a uměleckoprůmyslový návrhář.
Život
Narodil se v Moravském Krumlově, rodiče se ale později přestěhovali do Brna, kde absolvoval německou reálku a architekturu na Německé vyšší státní průmyslové škole. Následně odešel do Vídně, kde pracoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno (údajně také u Otto Wagnera), a zároveň studoval na Vysoké škole technické a Akademii výtvarných umění. Poté se vrátil do Brna, několik let působil u Josefa Nebehostenyho a v roce 1909 se v Brně oženil.[2] Po složení stavitelských zkoušek roku 1910 se osamostatnil. Měl zde vlastní projekční kancelář a založil také Uměleckořemeslné dílny (Bürgerliche Handwerkkunst), obdobu Wiener Werkstätte, které však za hospodářské krize na počátku 30. let musel uzavřít. Byl členem Společenstva stavitelů v Brně, kromě projektování staveb se ale věnoval také interiérům, zahradám a uměleckoprůmyslovým předmětům.[3]
Do roku 1918 se hlásil k německé národnost a používal proto i německou variantu svého jména (Gottfried Franz Anton Czermak). Oženil se s Markétou, roz. Fornerovou, se kterou měl dcery Traute (* 1909) a Liselotte (* 1911).[4]
Dílo
Základním rysem Čermákovy architektury byla účelnost a krásná forma. Zpočátku tvořil v duchu monumentální architektury, nejvýznamnějšími stavbami tohoto období jsou Úrazová dělnická pojišťovna v Brně (1910) a správní budova brněnské Zbrojovky (1925–1929). Později byl značně ovlivněn konstruktivismem, používal kov, beton a sklo. V tomto stylu vyprojektoval např. Pavilon výstavních trhů na brněnském výstavišti včetně vyhlídkové věže.[5]
Zejména ve třicátých letech se věnoval obchodním domům, jako ředitel Technické a instalační ústředny společnosti ASO[3] pro ni postavil ve funkcionalistickém stylu většinu jejích staveb. Konkrétně realizoval její administrativní budovu v Olomouci a obchodní domy ASO např. v Ostravě, Košicích, Praze, Šumperku, Hradci Králové, Bratislavě, Plzni, Prostějově či ve Znojmě. Rekonstruoval také vilu Anderovy rodiny a vypracoval projekt Androva stadionu. V Bílovicích nad Svitavou si postavil vlastní rodinný dům, kde žil až do smrti.[5]
Galerie
- Vila Josefa Andera v Olomouci, pohled od jihu, architekt B. Čermák
- Pavilony G, Brněnské výstaviště, vyhlídková věž, architekt B. Čermák
- Palác Karlín na roku Křižíkovy a Thámovy ulice v Karlíně (Praha 8), architekt B. Čermák. Fotografie zobrazuje stav po přestavbě v roce 1999, jejímž autorem je Ricardo Bofill
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Obchodní dům ASO, Legionářská 739/7, Olomouc, architekt B. Čermák
- Brno - ul. Koliště, Dělnická úrazová pojišťovna čp. 71, architekt B. Čermák
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu, farnost Moravský Krumlov [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17035, sn. 2 [online]. MZA [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b LV. Bohumír František Antonín Čermák [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2015-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Lk. akad. arch. Ing. Bohumír František Antonín Čermák [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-01-06 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b VRÁBELOVÁ, Michaela. Čermák, Bohumír (1882-1961) [online]. Městská knihovna Znojmo [cit. 2015-05-22]. Dostupné online.
Literatura
- KARL HANS, Strobl. Arbeiten von Gottfried Czermak–Brünn. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Oktober 1911, roč. XXII, čís. X, s. 395–402. Dostupné online.
- SCHULZE, Otto. Raumbedarf, Raumgrosse, Raumwirkung. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Juni 1913, roč. XXIV, čís. VI, s. 267–272. Dostupné online.
- M., W. Über Licht und Dunkel im Wohnraum. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Oktober 1914, roč. XXV, čís. X, s. 419–425. Dostupné online.
- ROESSLER, A. Zu den Arbeiten von Architekt Gottfried F.E. Czermak, D.W.B.–Brünn. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. März 1916, roč. XXVII, čís. III, s. 117–129. Dostupné online.
- Studio Talk: Brünn. The International Studio, An Illustrated Magazine Of Fine And Applied Art. Roč. 1908, čís. 133–136, s. 330–331. Dostupné online.
- Moderne Bauformen: Monatshefte für Architektur und Raumkunst. 1914, roč. XIII, čís. Erstes Halbjahr, s. 202, 203–208. Dostupné online.
- LEVETUS, A. S. Austrian Architecture And Decoration. "The Studio" Year Book of Decorative Art. Roč. 1912, s. 181–238. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumír Čermák na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Čermák
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 4.0
pavilony G, Brněnské výstaviště, vyhlídková věž
Vila Josefa Andera v Olomouci, pohled od jihu.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: