Bohumír Bradáč
| Bohumír Bradáč | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1935 | |
| Čs. ministr zemědělství | |
| Ve funkci: 1929 – 1932 | |
| Předchůdce | Otakar Srdínko |
| Nástupce | Milan Hodža |
| Čs. ministr národní obrany | |
| Ve funkci: 1932 – 1935 | |
| Předchůdce | Karel Viškovský |
| Nástupce | František Machník |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana |
| Narození | 31. května 1881 Židovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. října 1935 (ve věku 54 let) Židovice  Československo |
| Příbuzní | Josef Bradáč[1] (sourozenec) |
| Profese | politik |
| Commons | Bohumír Bradáč |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohumír Bradáč, křtěný Bohumil (31. května 1881 Židovice[2] – 20. října 1935 tamtéž), byl český a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky) a ministr československých vlád.
Život
_01.jpg)
Pocházel z Židovic na Jičínsku, kde měl statek. Věnoval se agrární politice. Byl vedoucím funkcionářem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu.[3] Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 40. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[4]
V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si podržel do své smrti roku 1935.[5] Několik posledních měsíců života vykonával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Národního shromáždění.[3]
Zastával i vládní posty. V období let 1929 až 1932 byl ministrem zemědělství v druhé vládě Františka Udržala. Po pádu a demisi této vlády byl novým předsedou vlády Janem Malypetrem jmenován do jeho vlády (první vláda Jana Malypetra, druhá vláda Jana Malypetra) na post ministra národní obrany. V této funkci setrval do května 1935, kdy vláda podala demisi. V květnu 1935 také obdržel čestné občanství města Hořic, neboť se značně zasloužil o povolení a stavbu tamní invalidovny a podporoval i její další rozšíření.[6] Zemřel ve svých 54 letech v říjnu 1935.[3] Pochován je na starém hřbitově v obci Chroustov.
Odkazy
Reference
- ↑ Michal Navrátil: Almanach československých právníků : životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. 1930. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Židovicích, sign. 190-3498 , ukn 8905, str. 11118. Dostupné online.
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bradáč Bohumír, s. 30.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období
- ↑ Bohumír Bradáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané. www.horice.org [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online.
Literatura
- KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Bohumír Bradáč, s. 79–82.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 130.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 116.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumír Bradáč na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Bradáč
_Brad%C3%A1%C4%8D_matrika_N.jpg){kind=link}
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha připomínající politika Bohumíra Bradáče (1881-1935).
Agrárník Bohumír Bradáč (1881-1935) na vojenské přehlídce s T. G. Masarykem (1933). Předčasně zemřelý Bohumír Bradáč v roce 1935 na několik měsíců stanul v čele poslanecké sněmovny. Zdroj: MÚA, TGM, k. 776, sign. 1933-5-14