Bohumír Cyril Petr
Bohumír Cyril Petr | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 13. října 1905 Kaznějov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. července 1976 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Žánry | duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, spisovatel, muzikolog, katolický kněz, básník, varhaník, archivář, historik a učitel |
Nástroje | varhany |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumír Cyril Petr (13. října 1905 Kaznějov[1] – 16. července 1976 Praha) byl český římskokatolický kněz a po určitou dobu člen benediktinského řádu, varhaník, hudební skladatel, hudební vědec, defektolog, topograf a historik.
Život
Maturoval na gymnáziu v Plzni. Hudbu studoval nejprve soukromě. V roce 1920 se stal žákem Varhanní školy Obecné jednoty cyrilské v Praze, kde byl mimo jiné žákem významného varhaníka a skladatele Vojtěcha Říhovského. Vstoupil do benediktinského řádu a studoval katolickou filosofii v Salcburku. V roce 1930 byl vysvěcen na kněze v Beuronu a rok později obhájil doktorskou práci Das aesthetische Gefühl. V Salcburku se rovněž vyučil varhanářství. Jako varhaník působil v Salcburku a posléze v Praze.
V roce 1932 vystoupil z řádu a pokračoval ve studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorem filosofie se stal v roce 1936, když obhájil práci: Symbolika v gregorianice s hlediska estetiky a liturgie. Zabýval se interpretací chrámové hudby a na toto téma publikoval řadu prací v časopise Cyril.[2] Studoval i práva a přírodní vědy. Další doktorský titul získal v roce 1948 na Přírodovědecké fakultě za práci Homo musicus. Kromě toho vykonal státní zkoušky z němčiny, latiny, ze zpěvu, z varhan a dokonce z defektologie. Poslední se stalo až v roce 1954 a příslušná státní práce se jmenovala Reedukace sluchu jako výchovná pomůcka na školách. Mimo jiné se zabýval i topografií.
Pracoval jako středoškolský profesor v Duchcově, v Mladé Boleslavi a v Praze. Publikoval práce ze všech oborů, které vystudoval a to jak česky a německy, tak i latinsky. Napsal i několik sbírek básní. Konal četné přednášky a organizoval koncertní činnost. V pražském Muzeu hudby je uložen jeho rukopis několikasvazkové Encyklopedie varhan.
Dílo
Vzhledem k šíři jeho zájmů není skladatelské dílo příliš obsáhlé. Zkomponoval několik desítek skladeb převážně určených pro chrámové účely.
- Zpívejme Hospodinu (duchovní písně s průvodem varhan, 1943)
- Mše českomoravská (1943)
- Jičínské requiem (1943)
- Týnské koledy (1944)
- Studentské písničky (1944)
- Zpěvy velkopáteční (1945)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Obora
- ↑ Časopis Cyril. cyril.psalterium.cz [online]. [cit. 2012-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Cyril Petr
- Recepce gregoriánského chorálu v českých zemích v letech 1850 – 1950. Bakalářská práce
- Sto let profesora Petra
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“