Bohumír Polách

Bohumír Polách
Rodné jménoBohumír Josef Skočovský
Narození8. listopadu 1899
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. prosince 1979 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymMirek Paulich
Povoláníúředník, prozaik, dramatik
OceněníŘád práce (1975)
Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír Polách původním příjmením Skočovský (8. listopadu 1899 Brno[1]11. prosince 1979 Brno) byl moravský úředník, prozaik, textař a dramatik. Na raných dílech spolupracoval s Františkem Kožíkem.

Život

Dětství a adopce

Pokřtěn byl jako Bohumír Josef Skočovský, syn notářského kancelisty Antonína Skočovského (1855–1916) a jeho manželky Marie, rozené Kopřivové (1866–1952).[1] Poté, co jeho otec v roce 1916 zemřel,[2] se jeho matka podruhé vdala, v roce 1920 si vzala ruského legionáře a důstojníka československé armády Cyrila Polácha,[3][4] který Bohumíra adoptoval.[1][5]

Studia a 1. světová válka

Studoval na obchodní akademii v Brně. V době studií se již věnoval amatérskému divadlu ve spolku Mošna v Žabovřeskách. V roce 1917 musel studia přerušit, narukovat a byl odeslán na frontu.[5]

ČSR a Protektorát

Maturoval v roce 1919 a byl až do roku 1954 zaměstnán jako bankovní úředník. V roce 1922 vystoupil z římskokatolické církve.[1] Ve 30. letech ho Václav Jiřikovský (tehdy ředitel brněnského Zemského divadla) vyzval ke spolupráci. Bohumír Polách vytvořil autorskou dvojici se spisovatelem Františkem Kožíkem, který v ní publikoval pod pseudonymem Jiří Žalman. Spolu napsali především řadu operet a písňových textů. Ve své době byla tato díla úspěšná, některá byla zfilmována, vesměs byla uvedena na předních operetních scénách; kritikou byla přijímána spíše vlažně.[6]

Po roce 1945

V roce 1945 vstoupil Bohumil Polách do KSČ a jeho život se zpolitizoval. Změna v díle Bohumíra Polácha v poválečném období byla natolik zřejmá, že i Rudé právo později označilo rok 1945 v jeho díle za „jasný předěl“.[7]

V roce 1946 se podílel na volební kampani a v letech 1948–1952 pracoval v brněnských akčních výborech. V letech 1947–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od roku 1952 žil v Praze. Zde byl od roku 1954 do roku 1961 ředitelem Českého literárního fondu.[p 1] Po odchodu do důchodu žil v Brně, kde též zemřel.[5]

Ocenění

Dílo

Próza (první vydání)

Operety

S Františkem Kožíkem

  • Apropo, co dělá Andula? Revuální op. o 3 jednáních, hudba Jaromír Weinberger, Praha, Thalia, (Josef Dolejší), 1935. Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík): Apropó, co dělá Andula? (fox), Když se láska v srdci skrývá (waltz), Napravo-nalevo? (fox), Pojď, mé děvče, s námi (weekendová píseň), Spinkej, broučku můj (slow-fox), Srdce mé po tvé lásce touží (tango)
  • Na růžích ustláno (op. o 3 jednáních, hudbu složil Jaromír Weinberger; Praha, Evžen J. Rosendorf, 1935). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík, Praha): Muž je pánem světa (šlapák), Oceán růží (waltz), Všem ale dát vale--
  • Přijde jaro, přijde (hudba Jaroslav Jankovec). Tiskem vydány samostatně písně (Praha, Ferry Kovařík): Láska je jak motýl, Sedmkrát měl jsem rád (pochodový fox)
  • Císař pán na třešních (hudba J. Weinberger, Praha, Mojmír Urbánek, 1937). Tiskem vydány samostatně písně (vydal M. Urbánek): Dobrou noc, děvčátko (slow-fox), I starý hřeší (valčík), Šel tatínek za maminkou (one-step), V Mariánském údolí (valčík), Vojáčku, přijď za mnou v neděli (pochod), Všechno, o čem se může zdát (tango), Dobrou noc, děvčátko(slow-fox)
  • Za humny je veselo! (lidová op. o 3 jednáních, hudbu složil Jindřich Loukota, Brno, Tylův odkaz, 1941). Tiskem vydány samostatně písně (M. Urbánek, Praha, 1940): Píseň o malém námořníčku, Kdybych přešel všechny hory, Pletu si věneček, To naše chudičké předměstí (waltz), Víc, než láska (tango)
  • Láska pro housle, cello a klavír – 1938, rozhlasová op., hudba Franta Eduard, Praha, R. A. Dvorský. Tiskem samostatně vydány písně: Jen tebe, princezno má (tango), Odpověz mi na otázku (tango).

Operní libreta – s Františkem Kožíkem

Činohry

  • Dobrý voják Švejk po 250 letech (Bohumír Polách a František Klika [1896–1956], premiéra 1933, Brno-Veveří)[11]
  • Muž v pozadí (Basil Zacharov) hra o pěti obrazech, Praha, Alois Neubert, 1948
  • Rozum do hrsti: veselohra z naší vesnice o 3 dějstvích, Praha, Osvěta, 1951
  • Vrah jsem já! (Případ Grimm) detektivní hra o třech dějstvích, Praha, A. Neubert, 1942 a Československé divadelní a literární jednatelství, 1957
  • Bouřlivé dny: hra o 5 obrazech, Brno: Státní divadlo, 1957?

S Františkem Kožíkem

  • Pět procent života: hra o 8 obrazech
  • Láska a box: veselohra o 3 jednáních, Praha, František Švejda, 1937
  • Neznámý vojín žije!: uvedla divadla v Praze, Brně a Ostravě, 1937[12]

Filmografie – s Františkem Kožíkem

Písňové texty vydané tiskem

Společně s Františkem Kožíkem, hudba Jindřich Loukota (1908–1972)

  • 1935 – Holka, ty jsi hezká! (polka); Jeřáby rudé (waltz); Až budou vonět lípy (polka) – Praha, Ferry Kovářík
  • 1935 – Boží muka (lidový valčík, Praha, Jaroslav Stožický)
  • 1936 – Dnes naposled; Večer pohádkový (tango) – Praha, Jan Švehla
  • 1937 – Tys to zavinila (polka, Praha, R. A. Dvorský); Odešla láska (tango, Brno, Jar. Stožický)
  • 1938 – Až se budeme brát (lidový valčík též 1943); Truc-polka (polka); Zaťukej, hochu můj (pochodová píseň); Zavolej mne zase zpátky (tango); Až se budeme brát (valčík) – Brno, Jar. Stožický
  • 1939 – Nebudu ti říkat Mary (polka); Loukotovo album; Polka selské chasy – Brno, Jar. Stožický
  • 1940 – Dobrý den (swing-fox); Já mám chlapce ze Škodovky (pochodová píseň); Já mám chlapce ze Zbrojovky (pochodová píseň, mezi 1940–1945); Já mám ráda jenom ševce (ševcovská polka, mezi 1940–1945); Maminko, já Tě mám rád (valčíková píseň, též 1942, 1944); Mé štěstí má zlaté vlasy (swing-fox, též 1942); Měl jsem Vás tak rád (slow-fox, též 1944); To už je dávno (waltz); Akšudil (fox) – Brno, Jar. Stožický
  • 1942 – Až bude květnová neděle (lidový valčík, též 1943, 1945); Běžel bych v klusu (swing); Dejž Bůh (píseň); Máš to marný, já ti nevěřím (polka, též 1944); Povídám, povídám pohádku (swing-fox); Staňte se mou královnou! (Tango, též 1942, 1943, 1945); Zeptám se hvězd (slow-fox, též 1945) – Brno, Jar. Stožický
  • 1943 – Čekám na Vás (waltz); Dejž Bůh (píseň, též 1944); Do tebe jsem zaklel svoji lásku (píseň a slow-fox); Já se divím (foxtrot, též 1945); Starý koráb (waltz); Vám to dneska sluší (foxtrot, též 1945) – Brno, Jar. Stožický
  • 1944 – Nepřísahej na žádnou lásku (tango); Sbohem buď, moje lásko (tango) – Brno, Jar. Stožický
  • 1946 – Boží Muka (tango); U Rokycan: dobřívská polka – Brno, Jar. Stožický
  • 1947 – Láska se ráda vrátí (slow, Brno, Jar. Stožický)
  • 1948 – Když jsme se líbali nad Prahou (waltz); U Rokycan (polka) – Brno, Jar. Stožický

Společně s Františkem Kožíkem, hudba jiní skladatelé

  • 1935 – Ztratil jsem srdce v Praze (pochodová písnička, hudba Josef Petzný, Brno, J. Petzný); Polka pro dva (Karel Vacek, Praha, R. A. Dvorský)
  • 1936 – Červené výložky (vojenská pochodová píseň, hudba František Zita, Brno, Jar. Stožický); Za vodou (polka, hudba Franta Eduard; Praha, R. A. Dvorský)
  • 1937 – Král má také srdce (tango, hudba Franta Eduard, Praha, Zdeněk Vlk); Zpívám o tobě lásko má (tango-serenáda, hudba Ing. Max Tragač, Praha, J. Švehla); Mně se o tobě zdálo (polka, hudba Franta Eduard); Tys to zavinila (polka, hudba Franta Eduard) – Praha, R. A. Dvorský
  • 1938 – Bílá jachta (waltz, hudba Pavel Milan); Proč pláčeš, Juanito? (tango, hudba Pavel Milan, též 1944) – Brno, Jar. Stožický
  • 1939 – Naše země je maličká (tango, hudba Jan Plichta, Praha, R. A. Dvorský); Zavolej mne zase zpátky (tango); Ten, kdo má daleko cíl (pochodová písnička, hudba Jan Plichta) – Zavolej mne zase zpátky (tango) – Zavolej mne zase zpátky (tango, Brno, Jan Stožický);
  • 1940 – Chopinovo lento (Fryderyk Chopin, upravil Štěpán Hlína, Praha, Melantrich); Já mám dneska svátek (Ada Siegl, Praha, František Kudelík); Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka – Pavel Milan, též 1945); Máš-li mne jen trochu ráda (waltz, hudba F. A. Tichý, mezi 1940 a 1950); Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, též 1945); Noc do oken se dívá (tango romance, hudba Pavel Milan, též 1942, 1945); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan); Už nechci nic, než s tebou žít (waltz, František Lukas); Zpívejte s námi (F. Lukas) – Brno, Jar. Stožický
  • 1941 – Nejkrásnější háj (waltz, hudba A. Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1943)
  • 1942 – Jen růži nesu vám (waltz, hudba J. Petzný, Praha, M. Vodička, též 1944); To se mi zdálo (slow-fox, hudba J. Petzný, Praha, M. Vodička); Zítra (chanson, hudba Gerhard Poppe, Praha, R. A. Dvorský); Bílá jachta (waltz, hudba P. Milan, Brno, též 1944); Dneska je neděle (lidový valčík, hudba F. Zita); Dneska jsem tě zradila (fox, hudba A. Devátý); Já a moje trumpeta (pochod, hudba F. Zita, též 1944); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan, též 1945) – Brno, Jar. Stožický
  • 1944 – Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka); Nejkrásnější háj (waltz, hudba A. Devátý, též 1946) – Brno, Jar. Stožický
  • 1946 – Láska kráčí kolem nás (waltz, hudba A. Devátý, Brno, J. Stožický)
  • 1947 – Já budu čekat (waltz, hudba A. Devátý, Brno Jar. Stožický)

Odkazy

Poznámky

  1. Spisovatel A. C. Nor ve svých pamětech uvedl, jak se přátelský vztah Bohumíra Polácha k němu změnil v odmítavý poté, co se Polách stal zaměstnancem Českého literárního fondu. (A. C. Nor: Život nebyl sen, s. 498–499, ISBN 80-7108-068-3)

Reference

  1. a b c d Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  2. Matrika 17189, sn. 15 [online]. MZA [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  3. Matrika 17545, sn. 7 [online]. MZA [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  4. [1] Encyklopedie města Brna: Cyril Polách
  5. a b c OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P–Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohumír Polách, s. 997–998. 
  6. Premiéra ve Velké operetě. Národní listy. 24. 11. 1936, s. 4. Dostupné online. 
  7. Bohumír Polách šedesátiletý. Rudé právo. 11. 8. 1959, s. 5. Dostupné online. 
  8. Výroční ceny. Rudé právo. 20. 3. 1959, s. 5. Dostupné online. 
  9. Vysoká státní vyznamenání spisovatelům. Rudé právo. 13. 9. 1961, s. 1. Dostupné online. 
  10. MÉ ŠTĚSTÍ MÁ ZLATÉ VLASY | Opereta | Národní divadlo moravskoslezské. www.ndm.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  11. Společenský život/Divadla. Národní listy. 15. 8. 1933, s. 4. Dostupné online. 
  12. Neznámý vojín žije! (ukázka). Lidové noviny. 1. 9. 1937, s. 1–2. Dostupné online. 

Literatura

  • Bohumír Polách: personální bibliografický leták – sestavila Jarmila Šteflíčková. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1984
  • OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohumír Polách, s. 997–998. 
  • DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, POLÁCH Bohumír [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1998, rev. 2008 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  • LucernaMiloš Smatek; František Kožík, Bohumír Polách, Václav Wasserman; Alois Jirásek; Karel Lamač [videozáznam]. Praha: Filmexport Home Video, 2015

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“