Bohumír Polách

Bohumír Polách
Rodné jméno	Bohumír Josef Skočovský
Narození	8. listopadu 1899 Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. prosince 1979 (ve věku 80 let) Brno Československo Československo
Pseudonym	Mirek Paulich
Povolání	úředník, prozaik, dramatik
Ocenění	Řád práce (1975) Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bohumír Polách původním příjmením Skočovský (8. listopadu 1899 Brno^[1] – 11. prosince 1979 Brno) byl moravský úředník, prozaik, textař a dramatik. Na raných dílech spolupracoval s Františkem Kožíkem.

Pokřtěn byl jako Bohumír Josef Skočovský, syn notářského kancelisty Antonína Skočovského (1855–1916) a jeho manželky Marie, rozené Kopřivové (1866–1952).^[1] Poté, co jeho otec v roce 1916 zemřel,^[2] se jeho matka podruhé vdala, v roce 1920 si vzala ruského legionáře a důstojníka československé armády Cyrila Polácha,^[3][4] který Bohumíra adoptoval.^[1][5]

Studoval na obchodní akademii v Brně. V době studií se již věnoval amatérskému divadlu ve spolku Mošna v Žabovřeskách. V roce 1917 musel studia přerušit, narukovat a byl odeslán na frontu.^[5]

Maturoval v roce 1919 a byl až do roku 1954 zaměstnán jako bankovní úředník. V roce 1922 vystoupil z římskokatolické církve.^[1] Ve 30. letech ho Václav Jiřikovský (tehdy ředitel brněnského Zemského divadla) vyzval ke spolupráci. Bohumír Polách vytvořil autorskou dvojici se spisovatelem Františkem Kožíkem, který v ní publikoval pod pseudonymem Jiří Žalman. Spolu napsali především řadu operet a písňových textů. Ve své době byla tato díla úspěšná, některá byla zfilmována, vesměs byla uvedena na předních operetních scénách; kritikou byla přijímána spíše vlažně.^[6]

V roce 1945 vstoupil Bohumil Polách do KSČ a jeho život se zpolitizoval. Změna v díle Bohumíra Polácha v poválečném období byla natolik zřejmá, že i Rudé právo později označilo rok 1945 v jeho díle za „jasný předěl“.^[7]

V roce 1946 se podílel na volební kampani a v letech 1948–1952 pracoval v brněnských akčních výborech. V letech 1947–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od roku 1952 žil v Praze. Zde byl od roku 1954 do roku 1961 ředitelem Českého literárního fondu.^{[p 1]} Po odchodu do důchodu žil v Brně, kde též zemřel.^[5]

• Román Návrat Jiřího Skály obdržel v roce 1958 výroční cenu nakladatelství Mladá fronta^[8]
• Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1961)^[9]

• Prolhaný úředník Kloc (humoristický román, Sfinx, Bohumil Janda, 1943 a Brno, Družstvo MKS, 1948)
• Srub radosti (román pro chlapce, ilustrace Emil Posledník, Praha, Gustav Voleský, 1944 a SNDK, 1958 a 1964, ilustrace Jiří Kalousek)
• Návrat z jedné války (Brno, Tiskové a vydavatelské podniky Zář, 1947)
• Slovo mají Křížové (Humoristický román, Praha, Alois Hynek, 1948 a Brno, Blok, 1975)
• Stopy vedou k Mrákotínu (propagandistická verze události v Babicích, Praha, Mladá fronta [MF], 1956)
• Rozpaky podplukovníka Prokopa (Karel Teissig, Praha, MF, 1957; Naše vojsko [NV], 1960; Československý spisovatel, 1975)
• Návrat Jiřího Skály (Praha, MF, 1959 a 1960; též přeloženo do ruštiny 1962)
• Město v temnotách (Praha, NV, 1960)
• Švýcarský Robinson (Původní autor Johann David Wyss, volně převyprávěl Bohumír Polách, ilustroval Josef Kremláček, Brno, Blok, 1973 a 1987; Třebíč, Akcent, 1997; Praha, Stanislav Juhaňák-Triton, 2017)

• Mé štěstí má zlaté vlasy (opereta, hudba J. Loukota, uvedlo Národní divadlo moravskoslezské 1940)^[10]

S Františkem Kožíkem

• Apropo, co dělá Andula? Revuální op. o 3 jednáních, hudba Jaromír Weinberger, Praha, Thalia, (Josef Dolejší), 1935. Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík): Apropó, co dělá Andula? (fox), Když se láska v srdci skrývá (waltz), Napravo-nalevo? (fox), Pojď, mé děvče, s námi (weekendová píseň), Spinkej, broučku můj (slow-fox), Srdce mé po tvé lásce touží (tango)
• Na růžích ustláno (op. o 3 jednáních, hudbu složil Jaromír Weinberger; Praha, Evžen J. Rosendorf, 1935). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík, Praha): Muž je pánem světa (šlapák), Oceán růží (waltz), Všem ale dát vale--
• Přijde jaro, přijde (hudba Jaroslav Jankovec). Tiskem vydány samostatně písně (Praha, Ferry Kovařík): Láska je jak motýl, Sedmkrát měl jsem rád (pochodový fox)
• Císař pán na třešních (hudba J. Weinberger, Praha, Mojmír Urbánek, 1937). Tiskem vydány samostatně písně (vydal M. Urbánek): Dobrou noc, děvčátko (slow-fox), I starý hřeší (valčík), Šel tatínek za maminkou (one-step), V Mariánském údolí (valčík), Vojáčku, přijď za mnou v neděli (pochod), Všechno, o čem se může zdát (tango), Dobrou noc, děvčátko(slow-fox)
• Za humny je veselo! (lidová op. o 3 jednáních, hudbu složil Jindřich Loukota, Brno, Tylův odkaz, 1941). Tiskem vydány samostatně písně (M. Urbánek, Praha, 1940): Píseň o malém námořníčku, Kdybych přešel všechny hory, Pletu si věneček, To naše chudičké předměstí (waltz), Víc, než láska (tango)
• Láska pro housle, cello a klavír – 1938, rozhlasová op., hudba Franta Eduard, Praha, R. A. Dvorský. Tiskem samostatně vydány písně: Jen tebe, princezno má (tango), Odpověz mi na otázku (tango).

• Horník Pavel (hudba Vilém Petrželka, 1939)
• Pohádka máje (hudba Jaroslav Kvapil, složeno 1940–1943)

• Dobrý voják Švejk po 250 letech (Bohumír Polách a František Klika [1896–1956], premiéra 1933, Brno-Veveří)^[11]
• Muž v pozadí (Basil Zacharov) hra o pěti obrazech, Praha, Alois Neubert, 1948
• Rozum do hrsti: veselohra z naší vesnice o 3 dějstvích, Praha, Osvěta, 1951
• Vrah jsem já! (Případ Grimm) detektivní hra o třech dějstvích, Praha, A. Neubert, 1942 a Československé divadelní a literární jednatelství, 1957
• Bouřlivé dny: hra o 5 obrazech, Brno: Státní divadlo, 1957?

S Františkem Kožíkem

• Pět procent života: hra o 8 obrazech
• Láska a box: veselohra o 3 jednáních, Praha, František Švejda, 1937
• Neznámý vojín žije!: uvedla divadla v Praze, Brně a Ostravě, 1937^[12]

• 1934 – Na růžích ustláno (opereta, autor námětu, skladatel Jaromír Weinberger, režie Miroslav Cikán, hlavní role Jindřich Plachta, Antonie Nedošinská, Maria Tauberová, Lída Baarová)
• 1934 – Rozpustilá noc (autor textu písně se Sašou Razovem, režie Vladimír Majer, hlavní role Truda Grosslichtová, Oldřich Nový)
• 1937 – Kříž u potoka (autor scénáře s Evou Vrchlickou, režie Miroslav Jareš, hlavní role Jiřina Štěpničková a Vítězslav Vejražka)
• 1938 – Lucerna (autor scénáře s Václavem Wassermanem, režie Karel Lamač, hlavní role Otomar Korbelář, Jarmila Kšírová, Jarmila Beránková)

Společně s Františkem Kožíkem, hudba Jindřich Loukota (1908–1972)

• 1935 – Holka, ty jsi hezká! (polka); Jeřáby rudé (waltz); Až budou vonět lípy (polka) – Praha, Ferry Kovářík
• 1935 – Boží muka (lidový valčík, Praha, Jaroslav Stožický)
• 1936 – Dnes naposled; Večer pohádkový (tango) – Praha, Jan Švehla
• 1937 – Tys to zavinila (polka, Praha, R. A. Dvorský); Odešla láska (tango, Brno, Jar. Stožický)
• 1938 – Až se budeme brát (lidový valčík též 1943); Truc-polka (polka); Zaťukej, hochu můj (pochodová píseň); Zavolej mne zase zpátky (tango); Až se budeme brát (valčík) – Brno, Jar. Stožický
• 1939 – Nebudu ti říkat Mary (polka); Loukotovo album; Polka selské chasy – Brno, Jar. Stožický
• 1940 – Dobrý den (swing-fox); Já mám chlapce ze Škodovky (pochodová píseň); Já mám chlapce ze Zbrojovky (pochodová píseň, mezi 1940–1945); Já mám ráda jenom ševce (ševcovská polka, mezi 1940–1945); Maminko, já Tě mám rád (valčíková píseň, též 1942, 1944); Mé štěstí má zlaté vlasy (swing-fox, též 1942); Měl jsem Vás tak rád (slow-fox, též 1944); To už je dávno (waltz); Akšudil (fox) – Brno, Jar. Stožický
• 1942 – Až bude květnová neděle (lidový valčík, též 1943, 1945); Běžel bych v klusu (swing); Dejž Bůh (píseň); Máš to marný, já ti nevěřím (polka, též 1944); Povídám, povídám pohádku (swing-fox); Staňte se mou královnou! (Tango, též 1942, 1943, 1945); Zeptám se hvězd (slow-fox, též 1945) – Brno, Jar. Stožický
• 1943 – Čekám na Vás (waltz); Dejž Bůh (píseň, též 1944); Do tebe jsem zaklel svoji lásku (píseň a slow-fox); Já se divím (foxtrot, též 1945); Starý koráb (waltz); Vám to dneska sluší (foxtrot, též 1945) – Brno, Jar. Stožický
• 1944 – Nepřísahej na žádnou lásku (tango); Sbohem buď, moje lásko (tango) – Brno, Jar. Stožický
• 1946 – Boží Muka (tango); U Rokycan: dobřívská polka – Brno, Jar. Stožický
• 1947 – Láska se ráda vrátí (slow, Brno, Jar. Stožický)
• 1948 – Když jsme se líbali nad Prahou (waltz); U Rokycan (polka) – Brno, Jar. Stožický

Společně s Františkem Kožíkem, hudba jiní skladatelé

• 1935 – Ztratil jsem srdce v Praze (pochodová písnička, hudba Josef Petzný, Brno, J. Petzný); Polka pro dva (Karel Vacek, Praha, R. A. Dvorský)
• 1936 – Červené výložky (vojenská pochodová píseň, hudba František Zita, Brno, Jar. Stožický); Za vodou (polka, hudba Franta Eduard; Praha, R. A. Dvorský)
• 1937 – Král má také srdce (tango, hudba Franta Eduard, Praha, Zdeněk Vlk); Zpívám o tobě lásko má (tango-serenáda, hudba Ing. Max Tragač, Praha, J. Švehla); Mně se o tobě zdálo (polka, hudba Franta Eduard); Tys to zavinila (polka, hudba Franta Eduard) – Praha, R. A. Dvorský
• 1938 – Bílá jachta (waltz, hudba Pavel Milan); Proč pláčeš, Juanito? (tango, hudba Pavel Milan, též 1944) – Brno, Jar. Stožický

• 1939 – Naše země je maličká (tango, hudba Jan Plichta, Praha, R. A. Dvorský); Zavolej mne zase zpátky (tango); Ten, kdo má daleko cíl (pochodová písnička, hudba Jan Plichta) – Zavolej mne zase zpátky (tango) – Zavolej mne zase zpátky (tango, Brno, Jan Stožický);

• 1940 – Chopinovo lento (Fryderyk Chopin, upravil Štěpán Hlína, Praha, Melantrich); Já mám dneska svátek (Ada Siegl, Praha, František Kudelík); Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka – Pavel Milan, též 1945); Máš-li mne jen trochu ráda (waltz, hudba F. A. Tichý, mezi 1940 a 1950); Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, též 1945); Noc do oken se dívá (tango romance, hudba Pavel Milan, též 1942, 1945); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan); Už nechci nic, než s tebou žít (waltz, František Lukas); Zpívejte s námi (F. Lukas) – Brno, Jar. Stožický
• 1941 – Nejkrásnější háj (waltz, hudba A. Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1943)
• 1942 – Jen růži nesu vám (waltz, hudba J. Petzný, Praha, M. Vodička, též 1944); To se mi zdálo (slow-fox, hudba J. Petzný, Praha, M. Vodička); Zítra (chanson, hudba Gerhard Poppe, Praha, R. A. Dvorský); Bílá jachta (waltz, hudba P. Milan, Brno, též 1944); Dneska je neděle (lidový valčík, hudba F. Zita); Dneska jsem tě zradila (fox, hudba A. Devátý); Já a moje trumpeta (pochod, hudba F. Zita, též 1944); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan, též 1945) – Brno, Jar. Stožický
• 1944 – Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka); Nejkrásnější háj (waltz, hudba A. Devátý, též 1946) – Brno, Jar. Stožický
• 1946 – Láska kráčí kolem nás (waltz, hudba A. Devátý, Brno, J. Stožický)
• 1947 – Já budu čekat (waltz, hudba A. Devátý, Brno Jar. Stožický)

• Bohumír Polách: personální bibliografický leták – sestavila Jarmila Šteflíčková. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1984
• OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohumír Polách, s. 997–998. 
• DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, POLÁCH Bohumír [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1998, rev. 2008 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
• Lucerna – Miloš Smatek; František Kožík, Bohumír Polách, Václav Wasserman; Alois Jirásek; Karel Lamač [videozáznam]. Praha: Filmexport Home Video, 2015

• František Kožík

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Polách
• Bohumír Polách v Encyklopedii dějin města Brna
• Román politický (recenze románu Návrat Jiřího Skály). Literární noviny. 13/1959, s. 5. Dostupné online. 
• Pětkrát SNDK, jedenkrát KNB/Kluci (recenze knihy Srub radosti). Literární noviny. 51-52/1958, s. 5. Dostupné online.