Bohumír Vedra

MUDr. Bohumír Vedra, DrSc.
MUDr. Bohumír Vedra, DrSc..jpg
Narození1. listopadu 1917
Česká Třebová
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. března 2012 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánígynekolog
PříbuzníJan Vedra (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumír Vedra (1. listopadu 1917 Česká Třebová19. března 2012 Praha) byl český lékař a vědec.

Biografie

Bohumír Vedra se narodil do rodiny vedoucího průvodčího vlaků Jana Vedry a dcery knížecího hajného Terezie Vedrové, roz. Müllerové. V červnu roku 1937 odmaturoval na klasickém gymnáziu v Brně a v říjnu započal studia na lékařské fakultě UK v Praze.

17. listopadu 1939 kolem čtvrté hodiny ranní byl, spolu s ostatními studenty, zatčen nacisty na Hlávkově koleji, převezen do kasáren v Ruzyni a následně deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl vězněn až do 20. dubna 1942.

Po skončení války pokračoval ve studiu na lékařské fakultě v Praze, které úspěšně zakončil promocí v dubnu 1947.

Svou lékařskou kariéru začal na chirurgii v Liberci v roce 1947, po roce však přestoupil na porodnicko-gynekologické oddělení. Po politickém konfliktu s vrchní sestrou nemocnice se rozhodl roku 1951 odejít do Prahy do Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Podolí. Zde byl v roce 1968 pověřen vedením úseku patologického těhotenství, následně se roku 1970 stal vedoucím vědeckým pracovníkem 1. stupně a v roce 1975 již byl pověřen vedením porodního úseku. Po ukončení tohoto angažmá působil od roku 1982 jako tajemník vědecké rady ÚPMD. V polovině roku 1987 definitivně odešel do důchodu.

Bohumír Vedra měl se svou ženou Martou Vedrovou tři děti.

Lékařská a vědecká činnost

Kandidátská dizertace Bohumíra Vedry byla zaměřena na biochemické vztahy mezi matkou a plodem. Obhájil ji v roce 1958 a úspěšně tak získal vědecký titul kandidát věd.

Doktorská dizertace se týkala preeklampsie. Práci v roce 1969 také úspěšně obhájil a získal tak vědecký titul doktora věd. Téma doktorské dizertace zároveň tvořilo jednu ze dvou hlavních linií v jeho lékařské kariéře. Tuto linii shrnul v monografii „Hypertenzní a renální choroby v těhotenství“ (1982).[1]

Druhá linie se zabývala problémem těhotenství při diabetu. V Ústavu pro péči o matku a dítě během 10-15 let vybudoval středisko pro těhotné diabetičky pro celou ČSSR. Výsledky této činnosti shrnul v monografii „Těhotenství a diabetes“ (1965, 1973, 1987).[2]

Kromě těchto aktivit přednášel mezi lety 1960-1980 problematiku patologického těhotenství v Ústavu pro doškolování lékařů (ÚDL, dnes Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví), kde mu byla roku 1979 udělena funkce asistenta. ÚDL pořádal doškolovací kurzy pro primáře nemocnic a další vedoucí lékaře.

Další publikační a přednášková činnost

V letech 1953-1982 publikoval 170 odborných článků, z toho 25 v odborných časopisech v USA, Švédsku, Německu, Švýcarsku a Itálii.

Vedle přednášek v ČSSR byl v letech 1966-1982 pozván k přednáškám do Anglie, Irska, Západního a Východního Německa, Francie, Švýcarska, Itálie, Polska, tehdejší Jugoslávie a Egypta.

Pro ženy realizoval a z větší části napsal osvětovou publikaci „Lékař píše ženám: Kapitoly pro zdravé i nemocné ženy“,[3] která vyšla v 6 vydáních nákladem 300 000 výtisků. Kniha vyšla v době, kdy nebylo vůbec běžné, aby lékař psal populárně pro neodbornou veřejnost a shledala se s velkým čtenářským ohlasem.

Publikace

  • Lékař píše ženám: Kapitoly pro zdravé i nemocné ženy (1955, 1957, 1958, 1960)
  • Těhotenství a diabetes (1965, 1973, 1987)
  • Hypertenzní a renální choroby v těhotenství (1982)

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“