Bohumil Bareš
Bohumil Bareš | |
---|---|
Narození | 2. srpna 1906 Louny Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1965 (ve věku 59 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze (1926–1932) |
Povolání | architekt |
Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
Příbuzní | Zdeněk Bareš[1] a Pavel Bareš[1] (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumil Bareš (2. srpna 1906[p 1][2] Louny – 24. října 1965 Praha) byl český architekt.
Život
V letech 1926-1932 vystudoval ČVUT.[2]
Je pohřben na Olšanech, VII. hřbitov, 7, 369.[3]
Dílo
- 1950-1953 Evangelický kostel (Chotiněves)
- 1950-1953 Evangelický kostel (Rožnov pod Radhoštěm)[4]
- 1952 Milíčova modlitebna v Praze Malešicích
Někdy bývá zaměňován Bohumil Bareš se svým starším bratrem Pavlem Barešem.[5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Toman uvádí datum 2. března 1906
Reference
- ↑ a b Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
- ↑ a b TOMAN, Prokop; TOMAN, Prokop Hugo. Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců. Praha: SNKLHU, 1955. Heslo Bareš, Bohumil, s. 22.
- ↑ Bohumil Bareš - HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2018-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ POMETLO, Jiří. Stavební tradice a současnost evangelických církví v českých zemích. In: Martina Peřinková a kolektiv. Architektura a urbanismus 2. poloviny 20. století. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-87079-26-3. Kapitola Evangelické stavitelství v ČSR (1918-1948), s. 14. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ POMETLO, Jiří. Stavební tradice a současnost evangelických církví v českých zemích. In: Martina Peřinková a kolektiv. Architektura a urbanismus 2. poloviny 20. století. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-87079-26-3. Kapitola Evangelické stavitelství v ČSR (1918-1948), s. 15. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Literatura
- POMETLO, Jiří. Stavební tradice a současnost evangelických církví v českých zemích. In: Martina Peřinková a kolektiv. Architektura a urbanismus 2. poloviny 20. století. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-87079-26-3. Kapitola Evangelické stavitelství v ČSR (1918-1948), s. 14–16. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- TOMAN, Prokop; TOMAN, Prokop Hugo. Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců. Praha: SNKLHU, 1955. Heslo Bareš, Bohumil, s. 22.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Bareš na Wikimedia Commons
- Bohumil Bareš v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 10-Malešice Milíčova modlitebna ČCE