Bohumil Brand-Kopal
| c. k. npor. Bohumil von Brand-Kopal von Santa Lucia | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Gottlieb von Brand-Kopal von Santa Lucia |
| Narození | 14. listopadu 1890 Praha |
| Úmrtí | 17. května 1968 (ve věku 77 let) |
| Titul |  Baron |
| Ocenění |  Vojenská záslužná medaile Pamětní kříž 1912–13 |
| Rodiče | Karel Brand Berta de Maistre |
| Rod | Kopalové |
| Příbuzní | Karel Kopal (praděd) Ludvík Brand (děd) Viktorína Brand (babička) Viktor Brand-Kopal (bratr) Karel Kopal (prastrýc) Viktor Kopal (prastrýc) Robert Kopal (prastrýc) Arnoštka Henn (prateta) Gottlieb Henn (prastrýc) Marie Kopalová (prateta) Františka Kopalová (prasestřenice) Josef Kopal Wilhelm Kopal Františka Auerspergová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohumil Brand-Kopal (německy Gottlieb von Brand-Kopal von Santa Lucia, 14. listopadu 1890 Praha – 17. května 1968 Rakousko)[1] byl český šlechtic,[2] potomek rodu Kopalů, vnuk Ludvíka Brand a Viktoríny Kopalové[3], pravnuk Karla von Kopala a bratr Viktora Brand-Kopala, posledního šlechtického majitele panství Kostelní Bříza. Jeho dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl baron.[4]
Život
S bratrem Viktorem a se svou rodinou žil na zámku v Kostelní Bříze. Kostelní Bříza se dostala do vlastnictví rodu Kopalů sňatkem Arnoštky Kopalové a Bohumila ml. Henn von Henneberg-Spiegel. Bohumil předal v roce 1899 všechny majetky manželce Arnoštce. Stalo se tak po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901, obec jí tak patřila v letech 1899–1915. Po smrti Arnoštky přešel majetek roku 1915 na jejího blízkého příbuzného Viktora Brand-Kopala.
Kopaljäger Museum
V roce 1930 obohatil nově vznikající muzeum praděda Karla von Kopala a jeho praporu polních myslivců ve Stockerau. Muzeu poskytl části uniformy Karla Kopala, dělový kříž, který Karel Kopal obdržel za účast v bojích mezi lety 1813–1814, a další memorabilia.[5][6]
Návštěva arcibiskupa pražského v Kostelní Bříze
Dne 15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Karel Kašpar. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand-Kopalů, starostou, farářem a dalšími.[7] V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování.[8][9]
Pomoc francouzským válečným zajatcům
Mezi lety 1940–1944 byli na panství Kostelní Bříza internováni na nucené práce francouzští váleční zajatci, kteří bránili Francii v květnu 1940 v prvních liniích. Bohumil a jeho dcera Adalberta byli v roce 1941 zatčeni karlovarským gestapem. Důvodem bylo, že poskytli francouzským válečným zajatcům potraviny, oblečení, ošetření a vedli s nimi soukromé rozhovory. Zvláštním soudem v Chebu byli poté odsouzeni k trestům vězení. Bohumilovi byl udělen trest 10 měsíců a jeho dceři 2 měsíce vazby. Oběma byla započítána vyšetřovací vazba v délce 12 týdnů. Na přítomnost válečných zajatců upomíná pamětní deska na kostele sv. Petra a Pavla.[10][11]
Rodina
Jeho otec Karel Brand (* 1856 Plzeň) se roku 1885 v Budapešti oženil s Bertou, rozenou vikomtesou de Maistre (* 1860 Praha).[12] Jejím přičiněním se na zámku v Kostelní Bříze dařilo umění a došlo k výraznému rozšíření zámecké knihovny.[4][10][13]
Roku 1920 se na Kostelní Bříze oženil s Marií, rozenou Zelenou (zemřela 8. února 1976 v Kirchdorfu). Měli spolu dceru Adalbertu (1921–1997).[14]
Vojenská kariéra
Sloužil v rakousko-uherské armádě. Dne 1. září 1912 byl povýšen na poručíka a v roce 1917 byl zmíněn jako nadporučík v dragounském pluku č. 7.[15][16]
Působení po druhé světové válce
Jeho bratr Viktor byl majitelem panství do roku 1945. Dne 8. února 1946 byla na majetek uvalena národní správa a zámek mu byl zabaven.[17] Ve stejném roce Viktor nuceně vysídlil do Rakouska.[18][19] Bohumil se po osvobození Československa nakrátko na Kostelní Břízu vrátil, poté rovněž s rodinou vysídlil do Rakouska.[11][20] Je pochován na hřbitově v Kostelci nad Kremží.[21]
Vyznamenání
Vojenská záslužná medaile – III. stupeň[15][22]
Pamětní kříž 1912–13[22]
Odkazy
Reference
- ↑ Gottlieb R. A. Freiherr Brand-Kopal von Santa Lucia. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-12. (anglicky)
- ↑ Zámecká knihovna Kostelní Bříza – Portaro – katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-29.
- ↑ Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny (1436) 1688–1903 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni – 5. oddělení. Dostupné online.
- ↑ a b Family tree of Viktor Brand-Kopal. Geneanet [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Das (ehemalige) Kopal-Jäger-Museum in Stockerau. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ The New War-Museum In Austria – Reliqs Of Colonel Kopal. pallas.cegesoma.be [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Výzkum tvrziště | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 114–142.
- ↑ Dějiny Kostelní Břízy. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostelní Bříza a Francie | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Listy z Kostelní Břízy [online]. 2016. Dostupné online.
- ↑ Bertha F. vicomtesse de Maistre. www.gedbas.de [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Carl V. R. H. Brand (Ritter) Freiherr von Santa Lucia. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Atentát na Hitlera plánovaný v Kostelní Bříze? [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Ehrenbuch der Oesterreichisch-Ungarischen Wehrmacht – die Ausgezeichneten im Weltkrieg Band I. Allerhöchste Auszeichnungen, Verlautbartin der Zeit vom 1. August 1914 bis 31. Juli 1915. Wien: Vaterländischer Verlag, 1917. Dostupné online. S. 117. (německy)
- ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy)
- ↑ Severozápad Slavkovského lesa [online]. Časopis Arnika, 1983. S. 135–137. Dostupné online.
- ↑ Kostelní Bříza – Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Záchranná akce v Kostelní Bříze [online]. Časopis Arnika, 1989. S. 82–85. Dostupné online.
- ↑ Arnoltov – Arnoltzgrün. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ VACULÍK, Pavel. Baroni Kopalové na Hartenbergu. Sokolovsko. Roč. 2018, čís. 2, s. 41. Dostupné online. Archivováno 3. 9. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b Ranglisten der kaiserlich und königlichen Heeres. [s.l.]: [s.n.], 1916. Dostupné online. S. 955. (německy)
Literatura
- Alphabetisches Verzeichnis Nr. CI der in den Verlustlisten Nr. 506 bis 510 angeführten Namen (Nr. CI/1917)
- Bernhard, Fabian: Handbuch deutscher historischen Buchbestände. Tschechische Republik. Schloßbibliotheken unter der Verwaltung des Nationalmuseums in Prag, Georg Olms Verlag 1997.
- Krainz, Victor: Zum Gedenken an Rittmeister Gottlieb Baron Brand-Kopal von Santa Lucia des K. u. K. Dragonerregimentes Herzog von Lothringen Nr 7, Wien 1971.
- Mašek, Petr: Zámecká knihovna Kostelní Bříza. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků, 8/91, s. 140–143.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) with golden swords device for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
Austrian mobilitation cross of 1912/1913's ribbon