Bohumil Bydžovský

Bohumil Bydžovský
Bohumil Bydžovský
Bohumil Bydžovský
Narození14. března 1880 nebo 14. dubna 1880
Duchcov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. května 1969 (ve věku 89 let)
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Gymnázium Jana Nerudy
Povolánípedagog, matematik, publicista, učitel a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
ChoťMarie Bydžovská-Komínková
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1946–1947)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Bydžovský (14. března 1880 Duchcov[1]6. května 1969 Jindřichův Hradec[2]) byl přední český matematik, manžel historičky a překladatelky Marie Bydžovské-Komínkové.

Život

Bohumil Bydžovský vystudoval akademické gymnázium v Praze, kde v roce 1898 s vyznamenáním maturoval. Od následujícího školního roku byl přijat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity ke studiu matematiky a fyziky. V prvních letech se vedle studia zmíněných dvou předmětů věnoval i svým zálibám, a to filozofii a literatuře. Na vysoké škole byl žákem profesora Eduarda Weyra, který v něm vzbudil zájem o geometrii a při obhajobě své disertační práce a doktorských zkouškách se setkal i s profesorem Karlem Petrem. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1902. O rok později, v listopadu 1903, byl promován doktorem filozofie.

Následovalo období, kdy Bohumil Bydžovský působil jako středoškolský učitel. V roce 1903 se stal učitelem na střední škole v Kutné Hoře, poté na reálkách v Praze 3 a v Kladně (1905). V letech 19071910 byl profesorem na reálce v Praze-Karlíně. V roce 1909 se habilitoval pro matematiku na univerzitě a v roce 1910 začal suplovat přednášky na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1911 mu byla habilitace rozšířena i na techniku, kde přednášel až do roku 1917. V tomto roce byl totiž jmenován titulárním profesorem matematiky na univerzitě. Po dvou letech přišlo jmenování mimořádným profesorem (1919) a v roce 1920 pak profesura řádná. Své působení na univerzitě přerušil po 1. světové válce, kdy rok pracoval jako tajemník na ministerstvu školství a národní osvěty.

Po rozdělení filozofické fakulty na filozofickou a přírodovědeckou fakultu byl ve studijním roce 193031 jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1946 byl jednomyslně zvolen rektorem. Když v roce 1948 odstoupil z funkce rektora profesor K. Engliš, byl Bohumil Bydžovský zvolen na jeho místo a řídil průběh oslav 600 let trvání univerzity. V roce 1955 odešel Bohumil Bydžovský na trvalý odpočinek.

Jako vědecký pracovník v oblasti matematiky byl Bohumil Bydžovský členem mnoha vědeckých spolků. Od roku 1919 byl dopisujícím členem České akademie věd a umění, roku 1929 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk, v roce 1949 byl zvolen předsedou Československé národní rady badatelské. V roce 1952 se stal jako jeden z prvních řádným členem Akademie věd.

Zemřel roku 1969 v Jindřichově Hradci. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech[3], spolu se svou manželkou.

Dílo

Bydžovský pracoval zejména v oblasti algebry a algebraické geometrie. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří ty, které se věnují teorii nekonečných grup, teorii matic a determinantů a teorii konfigurací. Zabýval se rovněž historií geometrie. Byl autorem vysokoškolských učebnic analytické geometrie a teorie determinantů a matic a také napsal několik učebnic aritmetiky pro vyšší třídy středních škol (spolupracoval s Janem Vojtěchem). Velkou pozornost věnoval Bydžovský i otázkám školské reformy.

Odkazy

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87. 
  • ČERVINKA, Jaroslav, Bohumil Bydžovský a československé školstvo, Pedagogika, 1980, roč. 30, č. 2, s. 235-245.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 165–166. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 364. 

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Duchcov
  2. Pravda (Plzeň), 7.5.1969, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  3. Prague Guide Olšanský hřbitov 2. Portal Triobo.com [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohumil Bydžovský (1880-1969).jpg
Bohumil Bydžovský (1880 - 1969), Český matematik.