Bohumil Fanta

Bohumil Fanta
Narození16. srpna 1942
Nové Město nad Metují
Úmrtí10. prosince 2011 (ve věku 69 let)
Praha
Povoláníarchitekt, sochař, památkář, malíř a učitel
ChoťEva Fantová[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Bohumila Fanty na hřbitov̟ě v Řepích v městské části Praha 17

Bohumil Fanta (16. srpna 1942 Nové Město nad Metují – 10. prosince 2011 Praha) byl český architekt, projektant, památkář a vysokoškolský pedagog, profesor a děkan ČVUT.

Životopis

V letech 1959–1965 vystudoval architekturu a urbanismus na stavební fakultě ČVUT v Praze (tehdy se sídlem v Praze 2, Trojanově ulici), kde po ukončení studia pokračoval do roku 1970 jako vědecký aspirant a obhájil disertační práci s titulem Architektura jako mnohofunkční útvar. Jako bezpartijní čekal na titul kandidáta technických věd až do roku 1993. V letech 1971–1973 byl zaměstnán v projektovém družstvu PAAT Praha, po jeho transformaci v Projektovém ústavu čsl. svazu výrobních družstev v Praze. V letech 1975–1990 se stal vedoucím projektového útvaru Obnovy památek v Praze.

V roce 1991 založil s manželkou Ing. arch. Evou Fantovou vlastní projekční kancelář FANTA E&B DESIGN. Od roku 1990 také vedl samostatný ateliér, kde se habilitoval, byl jmenován profesorem a roku 1997 byl zvolen děkanem fakulty. V roce 2008 stál společně s prof. Václavem Girsou u zrodu Ústavu památkové péče a renovací na Fakultě architektury ČVUT.[2]

Dílo

Obdivoval architektonická díla neoklasicismu[3], Josipa Plečnika, Adolfa Loose a Heinricha Tessenowa. Následoval jejich příklad konstruktivismu, který precizoval vlastními projekty staveb strohých forem, např. smuteční obřadní síně v Telči[4] nebo kolumbária v Horních Počaplech,[5] také v oblasti rekonstrukce památkových objektů vyznával teorii přiznání novotvarů a odmítnutí historismů. Z urbanistických projektů stojí za zmínku například koncept úprav náměstí v Roudnici nad Labem. Za svou práci byl oceněn Grand prix Obce architektů za rok 1995.

Členství

  • Obec architektů, místopředseda

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv výtvarného umění.
  2. ↑ Ústav památkové péče a renovací FA ČVUT. web.cvut.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-18. 
  3. ↑ Bohumil Fanta: Pietro Nobile, ein Genius des Neoklassizismus in Triest, Wien und Prag. In: Römische historische Mitteilungen. 42, (2000,) s. 383-391; ISSN 0080-3790
  4. ↑ in: Umění a řemesla, 4, 1984, s. 65-66; Bohumil Fanta, Eva Fantová: Hřbitov a obřadní síň v Telči, in: Architektura ČSR 39, 1980, č. 9, s. 394-395.
  5. ↑ https://www.EARCH.cz - Bohumil Fanta (1942-2011), Facebook, přístup 13.12.2020

Literatura

  • Pavel Halík: Za Bohumilem Fantou (nekrolog), in: Staletá Praha XXVII, č.2, 2011, s. 120-122.
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Dodatky. Academia : Praha 2006, ISBN 80-200-1209-5

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ing. arch. Bohumil Fanta (1942-2011) hrob na hřbitov̟ě v Praze 17 - Řepy.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Ing. arch. Bohumil Fanta (1942-2011) hrob na hřbitov̟ě v Praze 17 - Řepy