Bohumil Hasil

Bohumil Hasil
Bohumil Hasil
Narození	26. září 1920 Zábrdí, Československo
Úmrtí	14. září 1950 (ve věku 29 let) České Žleby, Československo
Příbuzní	Josef Hasil (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Hasil (26. září 1920 Zábrdí^[1] – 14. září 1950 České Žleby)^[2] byl československý emigrant a agent chodec, bratr jednoho z „králů Šumavy“ Josefa Hasila; byl zastřelen pohraniční stráží při nelegálním přechodu československých hranic.

Bohumil Hasil (1920–1950) se narodil v Zábrdí č. 33 v početné rodině zemědělského pomocníka Antonína Hasila (1885–??) a jeho manželky Rosalie, rozené Turkové (1888^[3]–1972). Svatba rodičů se konala roku 1914 ve Vídni.^[4] Byl pátý ze sourozenců (tři synové a dvě dcery),^[1] bratr Josef se narodil o čtyři roky později.

Mladší bratr Josef Hasil (1924–2019, jeden z tzv. králů Šumavy) sloužil jako člen SNB v pohraničních hlídkách. Po komunistickém uchopení moci v únoru 1948 převáděl uprchlíky z Československa přes hranice. Po zatčení a odsouzení se mu podařilo uprchnout z komunistického vězeňského lágru a přejít hranice. Začal spolupracovat s americkou tajnou službou a chodit přes hranice zpět do vlasti. Když v prosinci 1949 došlo k rozsáhlému zatýkání rodiny a spolupracovníků Josefa Hasila, opustili jeho bratři Julius a Bohumil také Československo. Bohumil, stejně jako Josef Hasil, se stal kurýrem a převaděčem.^[5]

Dne 13. září 1950 přecházeli bratři Josef a Bohumil Hasilovi z Německa do Československa. Bohumilův roční syn Jiří žil tehdy v obci Lažiště. Cílem výpravy bylo přenést ho za matkou, manželkou Bohumila Hasila, která opustila Československo již dříve. Přechod byl prozrazen dvojitým agentem a podle vyprávění Josefa Hasila se bratři rozdělili; Bohumil přes Josefovo varování trval na původním směru cesty a na tom, že pro syna dojde sám.^[6]

Bohumila Hasila objevila u dnes zaniklé obce Horní Cazov^[7] hlídka pohraniční stráže. Zahájila střelbu, kurýra těžce zranila a dopravila do Českých Žlebů. Bratrovi Josefovi se podařilo přejít hranice zpět; Bohumil Hasil v Českých Žlebech zemřel a byl zde i tajně pohřben. Přesné místo jeho hrobu je neznámé (zdroje udávají hřbitov v Českých Žlebech bez bližšího určení).

• V únoru 2014 byla na hřbitovní zdi v Českých Žlebech odhalena pamětní deska Bohumila Hasila.^[8]
• V roce 2016 vznikl pomník v blízkosti místa, kde byl Bohumil Hasil smrtelně postřelen.^[9]

V září 2019 poškodil neznámý vandal pomník Bohumila Hasila údery krumpáče. Pamětní desku na hřbitově v Českých Žlebech posprejoval a napsal na ni slovo Vrah. Pachatel nebyl dopaden a případ byl odložen.^[10]

Literatura se věnuje známějšímu Josefu Hasilovi; v souvislosti s ním se o Bohumilovi zmiňuje v následujících dílech:^{[p 1]}

• Výstřely z hranice, kapitola O Hasilech bez legend (autor Zdeněk Šaroch, Naše vojsko 1972)
• Návrat krále Šumavy (autor David Jan Žák, Labyrint 2012); kniha o Josefu Hasilovi je psána formou životopisného románu, zakládá se však na vzpomínkách Josefa Hasila a dalších pamětníků a na archivních dokumentech
• Interpretací osudů „králů Šumavy“ ve filmu a literatuře se zabývá diplomová práce z roku 2017, která se věnuje i Bohumilu Hasilovi^[11]

Matku bratrů Hasilových, Rosalii Hasilovou, pohřbil v roce 1972 pozdější kardinál Miloslav Vlk, který v důsledku toho přišel o státní souhlas k vykonávání kněžského povolání a stal se myčem oken.^[12]

• ŽÁK, David Jan. Návrat Krále Šumavy. Praha: Labyrint, 2012. 396 s. ISBN 978-80-872-6039-5. 

• Kilián Nowotny
• Josef Hasil
• Pomník králům Šumavy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Hasil na Wikimedia Commons
• Král Šumavy na Denik.cz – článek od Davida Jana Žáka, autora knihy Návrat Krále Šumavy
• Král Šumavy žije v Chicagu na iDnes.cz – článek a rozhovor z roku 1997
• Josef Hasil na Krajane.net
• Rozhovor s králem Šumavy na Parlamentnilisty.cz
• Dokument ČT Král Šumavy – z cyklu Po stopách třetího odboje (rok 2012, 25 minut)
• Amatérský dokument Václava Fialy na Reflex.cz
• Josef Hasil jako jeden z deseti "Hrdinů s otazníkem" v projektu Českého rozhlasu
• Rozhovor v Katolickém týdeníku 8/2018