Bohumil Hypšman

Bohumil Hypšman
architekt Bohumil Hypšman
Rodné jméno	Bohumil Hübschmann
Narození	10. ledna 1878 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. listopadu 1961 (ve věku 83 let) Praha Československo Československo
Povolání	architekt
Příbuzní	Antonín Hübschmann, Otakar Hübschmann a Václav Hübschmann (sourozenci)
Hnutí	moderna
Významná díla	Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša Areál ministerstev Pod Emauzy
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Hübschmann, od úřední změny jména roku 1945^[1] Bohumil Hypšman (10. ledna 1878 Praha^[1] – 3. listopadu 1961 Praha^[2]), byl český architekt a urbanista.

Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z předních tvůrců moderní architektury Otto Wagnera, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města. V letech 1921–1928 působil ve Státní regulační komisi, která řešila urbanistický rozvoj Velké Prahy, hlavního města nového státu.

Mezi jeho významné stavební realizace patří dům Pohřebního bratrstva u Starého židovského hřbitova v Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba Emauzského kláštera a řešení prostoru pod ním na Palackého náměstí a sousedním prostranství na Rašínově nábřeží. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Klubu Za starou Prahu.^[3]

Život

Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.^[1] V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.^[4] Jeho bratr Antonín Hübschmann (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.^[5][6]

V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru Viktora Luntze,^[7] následujícího roku přešel do ateliéru Otto Wagnera^[2] na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.^[8] Během studií pracoval v ateliéru Bedřicha Ohmanna.

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku)^[9], Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).^[10]

Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele Quida Bělského. V roce 1906 založil vlastní projekční ateliér.^[7]

Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.^[11] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Zemřel roku 1961 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

• 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
• 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
• 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí^[12]
• 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila^[13])
• 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
• 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro Jubilejní výstavu 1908^[14][15]
• 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
• 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
• 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7^[16]
• 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
• 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
• 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
• 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
• 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp. 20, Vratislavova 24
• 1923–1925 Elektrárna Ervěnice
• 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
• 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
• 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: František Roith
• 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
• 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
• 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážné náměstí^[17]
• 1940 areál Masarykovy školy v Litoměřicích^[18][19]

Význam díla

Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.^[2]

Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.^[20]

Galerie

• Stavby Bohumila Hübschmanna
• 
  Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1911)
• 
  Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1912)
• 
  Akciový parní mlýn - administrativní budova, Praha, U Uranie 14 (1911)
• 
  Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)
• 
  Budova okresní nemocenské pojišťovny (čp. 1235), Praha 1, U Nemocenské pojišťovny 1 (1926 – 1927)

Odkazy

Reference

Literatura

• KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1.
• KUBÍČEK, Alois. Bohumil Hypšman. Ilustrace Dagmar Hochová. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961. 14 stran textu + 29 stran příloh s. 
• KUSÁKOVÁ, Anna. Bohumil Hypšman - moderní architekt v historickém městě. Praha, 2013 [cit. 2018-10-28]. 90 s. bakalářská. Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Richard Biegel. Dostupné online.
• Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : České vysoké učení technické : Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání).
• ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 61, 165 – 167. 
• ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Hypšman
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Hypšman na Wikimedia Commons
• Bohumil Hypšman na stránkách archiweb.cz