Bohumil Janda

Bohumil Janda
Narození20. prosince 1900
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. května 1982 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánílexikograf, nakladatel
PříbuzníLadislav Janda (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Janda (20. prosince 1900 Praha, Rakousko-Uhersko26. května 1982 Praha) byl český nakladatel, lexikograf, překladatel, knihkupec a také ho lze považovat za národního buditele.[1]

Život

Činnost v nakladatelstvích

Vyučil se knihkupcem a po absolvování nakladatelské nástavby založil v roce 1918 nakladatelství Sfinx a ve dvacátých letech se svým bratrem Ladislavem Jandou i knihkupectví a knižní distribuci Kramerius, který se později s nakladatelstvím Sfinx sloučil. V roce 1935 Bohumil a Ladislav Jandové, literární kritik a historik Václav Tille a spisovatel Emil Vachek založili také klubové nakladatelství a kulturní spolek Evropský literární klub.

V letech 19191949 vydala obě nakladatelství více než 1100 knižních titulů (807 Sfinx, 321 ELK).[1][2][3] Zaměřovala se na českou i světovou beletrii, odbornou literaturu, encyklopedie a také časopisy. K významným vydaným titulům patří např. titul pro posílení české národní hrdosti Co daly naše země Evropě a lidstvu, monumentální desetidílná Česká vlastivěda, vycházející v letech 19291936 (graficky upravená Jaroslavem Bendou),[4] z roku 1940 je kniha Co daly české země lidstvu,[5] nebo Encyklopedie výkonnosti, třísvazkové výpravné dílo z oblasti ekonomie. Janda též stál za vydáváním několika časopisů jako byly Literární noviny, podnikatelský měsíčník Typ, měsíčník kulturního čtenáře Měsíčník ELK, měsíčník pro životní kulturu Růst a Čtrnáctideník kulturního člověka.

Před rokem 1948 byl dlouholetým místopředsedou Svazu knihkupců a nakladatelů ČSR a předsedou jeho nakladatelského odboru. Také byl členem International Publisher’s Congress a zakládajícím členem Publisher’s Association of Small Nations (PASN).[3]

Kolem Bohumila Jandy se sdružovaly významné osobnosti, např. Vítězslav Nezval, Josef Knap, Jaroslav Seifert, Josef Kopta, Emil Vachek, Rudolf Medek, Viktor Dyk, Bohumil Mathesius, Zdeněk Vančura, Vojtěch Jirát, Hugo Siebenschein, Milada Krausová-Lesná, Jiří Pober, Miroslav Novotný, Vladimír Kratochvíl, Vilém Mathesius, Toyen (Marie Čermínová), Jindřich Štýrský, Adolf Hoffmeister, Josef Bohuslav Foerster, Václav Tille, Josef Čapek či Max Švabinský, Max Brod, Gustav Meyrink, Franz Werfel, Václav M. Havel (otec prezidenta Václava Havla), Josef Horák, František Kovárna, Albert Pražák, František Langer, Jan Jesenský, Antonín Matějček, Vladimír Neff, Karel Josef Beneš, František Halas, Jaroslav Jan Paulík, Jiří Weil, Jindřich Štyrský, Oldřich Menhart, František Muzika a další. Podílely se na pořádání kulturních akcí v rámci ELK. Někteří z nich patřili k bezmála devíti stům autorům, redaktorům, překladatelům, poradcům nebo výtvarníkům nakladatelství ELK a nakladatelství Sfinx.[1][2][6]

Po roce 1948

Po roce 1948 byla komunisty do obou nakladatelství zavedena nucená správa. V roce 1949 byla činnost nakladatelství násilně ukončena a z nakladatelství ELK, nakladatelství Sfinx, nakladatelského družstva Máj a nakladatelství František Borový vznikl Československý spisovatel. Poté Bohumil Janda pracoval jako lesní dělník. V roce 1956 byl povolán k vedení nově vzniklé Encyklopedické kanceláře ČSAV, kde byl v letech 1956–1958 ředitelem. Později (po zorganizování kanceláře a sestavení lexikografického týmu) byl odvolán pro politickou a třídní nezpůsobilost, pak v kanceláři vedl až do roku 1972 přípravu ilustrací a tisku. Až na výjimky nesměl publikovat, účastnit se veřejného života a vykonávat práci nakladatele.[1] Přesto stál u zrodu všech československých všeobecných encyklopedií, které vznikaly v letech 1919 až 1989.[1]

Švédským lexikografem Svenem Lidmanem byl při jeho návštěvě Národní technickém muzeu v Praze označen za „jednoho z největších žijících evropských nakladatelů“.[3]

Rodina

Byl ženatý s Jiřinou Jandovou rozenou Venyšovou. Jeho bratři byli Ladislav Janda a Alojz Janda. Prasynovec Patrik Janda se dnes věnuje nakladatelské činnosti v nakladatelství Alfa.

Publikační činnost

Knihy

  • JANDA, Bohumil (editor). Dokonalá zdravověda pro praktický život: Macfaddenova encyklopedie tělesné kultury. Praha: Sfinx, 1924. 
  • JANDA, Bohumil; DĚDIČOVÁ, Julie. Bibliografie encyklopedické literatury české a slovenské vydané v letech 1860 až 1967. Praha: Academia, 1969. 24 s. (Malá řada Encyklopedického ústavu; sv. 3). Dostupné online. 

Překlady

  • POLEVOJ, Boris. Norimberský deník. Praha: Lidové nakladatelství, 1972. 

Články

  • Budoucnost knihy ve světě elektronických médií, Typografia. – č. 1, 1979.
  • Kniha pod diktátem bestselleru, Tvorba. – č. 40, 1974.
  • Hoden jest autor mzdy své, Typografi. – č. 5, 1979.
  • Revoluce čtenáře, Věda a život. – č. 1, 1969.
  • Televize nepřítel knihy, Vesmír. – č. 4, 1971.
  • Polyfónně o polygrafii, Vesmír. – č. 8, 1964.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e VENYŠ, Ladislav. Bohumil Janda a Evropský literární klub. Praha : ELK, 2000. 60 s.
  2. a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985.
  3. a b c TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. Litomyšl: Paseka, 1999.
  4. DATABAZEKNIH.CZ. Co daly naše země Evropě a lidstvu – všechna vydání | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  5. https://www.zlate-mince.cz/bohemia/codalyceskezemeevropealidstvu.htm
  6. ČÁSLAVSKÁ, Drahomíra. Evropský literární klub (ELK) a jeho místo v české knižní kultuře a v nakladatelském podnikání. Praha : Knihovna, 1977. 84 s.

Literatura

  • SCHREIBER, Hugo. Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5: Příběhy nevšedních životů. Praha: Perseus, 2006. 390 s. 
  • HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. Praha: Libri, 2007. 378 s. 
  • OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury. Praha: Academia, 2000. 798 s. 
  • VENYŠ, Ladislav. Bohumil Janda a Evropský literární klub. Praha: ELK, 2000. 60 s. 
  • BÍLKOVÁ, Eva. Evropský literární klub, soupis nakladatelského archivu 1935–1949. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 1994. 
  • BÍLKOVÁ, Eva. SFINX – Bohumil Janda, soupis nakladatelského fondu. 1924–1949. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 1994. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“