Bohumil Kolář (redaktor)

Bohumil Kolář
Narození9. listopadu 1939
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí24. září 1995 (ve věku 55 let) nebo 1994 (ve věku 54–55 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníredaktor, reportér, novinář a dramaturg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Kolář (9. listopadu 1939, Praha24. září 1995 Praha) byl český rozhlasový redaktor, reportér, publicista a dramaturg.

Bohumil Kolář (uprostřed), Oldřich Unger (vpravo) a tři členové raketových modelářů z Dobříše při natáčení pořadu Meteor v listopadu 1971. Archiv Oldřicha Ungera, foto Martin Pilný
Sraz na Kunětické hoře, květen 1962

Životopis

Bohumil Kolář nastoupil jako dvaadvacetiletý do redakce vědy a techniky po mládež Hlavní redakce pro děti a mládež (HRDM) Československého rozhlasu a jeho jméno bylo později úzce spjato s pořadem Meteor. Pracoval na něm intenzivně zhruba deset let v šedesátých až osmdesátých letech - zprvu s Oldřichem Ungrem a poté s Josefem Kleiblem.

K rozhlasu měl velmi blízko už od dětství, když se ve svých osmi letech stal členem rozhlasového Dismanova souboru. Několikaletá intenzivní činnost v něm, rovněž práce s mluveným slovem a celková výchova uměním, kterou v souboru zažil, vedla nejen ke kultivaci jeho osobnosti, ale také k tomu, že tento způsob ovlivňování osobnostního růstu dětí ho pak inspiroval po celý život. Již jako starší chlapec získal v souboru pověst schopného vedoucího dětí, „který to s nimi umí a má nápady“.

Po maturitě na jedenáctileté střední škole nejprve pracoval v Ústředním ústavu geologickém (od roku 1956) a odtud na základě konkurzního řízení přešel (1. března 1962) jako redaktor do redakce vědy a techniky pro mládež. Fakultu sociálních věd a publicistiky UK vystudoval při zaměstnání.

Od roku 1962 spolu s dalšími rozhlasovými redaktory (Milan Bauman a Jiří Hromádko) spolupracoval s oblíbeným časopisem ABC mladých techniků a přírodovědců (tzv. Abíčkem), kde pomáhal vést dětské raketové posádky.

Rozhlasové pořady

V redakci dostal zpočátku na starost vysílání pro mladší školní děti. Připravoval pro ně populárně naučné pořady, psal pásma, natáčel besedy i rozhovory, vymýšlel hádanky, hry i příběhy. Plně a s velkým ohlasem využil svých znalostí dětské mentality ve zcela novém typu pořadu, který se jmenoval Otazník pro tebe. Řešily se v něm základní etické problémy, jako jsou třeba pravdomluvnost, vztah ke slabšímu, poctivost nebo kamarádství. Děti v pořadu nejprve sehrály nějakou zčásti improvizovanou věrohodnou scénku. Po ní zazněly otázky: Jak bys to řešil ty? Kdo měl pravdu? V další části následovaly reportážní záběry ze školy, různé reakce a názory dětí.

Vysílání mělo na školách velký ohlas. Ceněny byly dále zejména jeho seriály Hraj si, tu máš kohouta a Ten člověk je blázen! o vynálezcích nepochopených dobou, v níž žili. Později se podílel i již na zmíněném Meteoru, jednom z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů všech dob. Od počátku ho téměř pět let redigoval jeho starší kolega Oldřich Unger. Posléze se většinou ve dvojici s ním až do 5. května 1973 výborně uplatňoval mimořádně nápaditý Bohumil Kolář. Jeho doménou byly hlavně psané texty, pásma, dramatizace i průvodní slovo, ale stejně dobře zvládal také reportáže.

Na začátku období normalizace, po vynuceném odchodu Oldřicha Ungra z ČsRo, pak ještě zhruba pět let připravoval Meteor se svým bývalým šéfem, tehdy už řadovým redaktorem dr. Josefem Kleiblem. Rád na tu dobu vzpomínal: „Za svůj zlatý věk považuji deset let práce v Meteoru. Dobře pět stovek pořadů. Při nich se ve mně formovalo pojetí rádia coby klubu tvůrců a posluchačů.“

Aktivity a vedoucí funkce

Od 1. února 1976 převzal funkci vedoucího redaktora vysílání pro školy, ale Meteoru se zcela nevzdal. Tehdy se však již zabýval hlavně organizací a přípravou programů pro školy i mimoškolním výchovně vzdělávacím programem pro děti a mládež. V tomto roce vyšla také kniha, o jejíž autorství se dělil s Oldřichem Ungrem, Explorers of the Deep (London, Hamlyn 1976). O rok později byla vydána i ve francouzštině a němčině. Vznikla na základě cyklu o hlubinách oceánu, který spolu napsali pro Malou rozhlasovou encyklopedii redakce A–Zet (1968). Počínaje 1. listopadem 1978 řídil redakci výchovy a vzdělávání, v níž se realizoval program Škola hrou doplňovaný průvodními tištěnými materiály.

Kolář se v té době uplatnil jako tvůrce výchovně orientovaných her pro mladší děti; hry je měly vést k různým smysluplným aktivitám: pořady Otvírání studánek byly zaměřené na ochranu životního prostředí; zdravotní osvětě a první pomoci se věnoval cyklus ABC malých doktorů; desetidílný kurz Zlatá zebra se orientoval na bezpečnost silničního provozu. Kromě toho dokázal stále přispívat i do Meteoru.

Později byl jmenován do funkce zástupce šéfredaktora (1. ledna 1985) a téhož roku v říjnu se stal šéfredaktorem HRDM. Vyšší řídící funkce ho však zřejmě neuspokojovala. Rozhodně ji nevykonával k plné spokojenosti vedení Čs. rozhlasu – svědčí o tom důtka ústředního ředitele udělená počátkem roku 1988. Radost mu přinášela především tvůrčí práce pro děti a také natáčení s nimi v jejich přirozeném prostředí. Stal se hlavním iniciátorem a autorem každodenně vysílaných a velmi oblíbených pořadů Domino, později večerního vysílání pro děti Rádio na polštář. Znělka Domina – rozhlasového klubu dětí - se poprvé ozvala na vlnách ČRo 2 Praha 4. ledna 1982. Denně od pondělka do pátku měly děti své hodinové bloky s příspěvky publicistickými, výchovně vzdělávacími i hudebními. Pořad si získal velkou oblibu také u starších a dospělých posluchačů. Bývalo jich ve všech věkových skupinách až milion. Organizovaly se i různé akce: například Kufrování s Dominem (poprvé 1983); v něm mezi sebou soutěžila města o to, které vyšle na tratě víc orientačních běžců, jejichž účast se pohybovala v tisících. Oblíbená byla i Kuličkiáda. Podoba Rádia na polštář, jakou znaly děti od roku 1982, zanikla v roce 1997. Domino žije dodnes.

Bohumil Kolář se podílel také na založení česko-slovenské stanice EM, celostátního programového okruhu pro mladé posluchače ve věku 15 až 25 let, která začala vysílat od 4. září 1989. Základem bylo živé vysílání, diskusní kluby, kontaktní pořady; okruh EM měl být zdrojem zábavy i poučení o politice, ekonomice a kultuře; většinu vysílání tvořila hudba. Stanice zanikla koncem prosince 1990.

V pololetí téhož roku byl Kolář povolán do funkce zástupce šéfredaktora HRDM a dramaturga okruhu Regina. Od 2. ledna 1991 začala tato společná stanice regionálních studií vysílat. Iniciátorem jejího vzniku a tvůrcem její koncepce byl Bohumil Kolář. Ve svém programu uváděla Regina denně také „jeho“ Rádio na polštář“. Zrušena byla koncem května 1993.

Již v září 1991 je Kolář znovu převeden jinam, tentokrát do dramaturgie vysílacích okruhů, kde má vytvořit nové vysílací schéma ČRo 2 Praha. O rok později se stává zástupcem šéfredaktora Prahy (Ivana Rösslera) a dramaturgem jejích publicistických pořadů. Inicioval zde vznik významného vzdělávacího cyklu, Toulek českou minulostí. Tento cyklus, vysílaný od 2. dubna 1995, je velmi oblíbený a dlouhodobě se řadí k nejúspěšnějším pořadům ČRo.

Kolář zemřel po mozkové mrtvici po dlouhém a beznadějném bezvědomí 24. září 1995.

Další novinářská a literární činnost

Bohumil Kolář a dr. Jiří Hromádko, jsou (pod pseudonymem J. B. Kamil) literárními autory komiksu Modrá pětka, který vycházel na pokračování od roku 1971 do roku 1989 v časopise Pionýrská stezka. Modrá pětka vyšla i v knižní podobě. Její rozhlasové zpracování uvádělo posléze na pokračování i Domino (ČRo 2 – Praha, červen 2007, srpen 2009, červen 2010).

Audioknihy: Kolář, B., Holeček, I., Pellar, R., Nos, P., Prager, J.: Robinson Crusoe & Pepa Pátek, aneb anglicky s Pepou Nosem, písničkou a dobrodružstvím. Praha, Český rozhlas 1992; Nepil, F., Kolář, B., Kosek, L.: Lipová alej: nedělní setkání s F. Nepilem, poslední čtení Františka Nepila z jeho knihy. Praha, Český rozhlas 1997. (V roce 1995 načetl Nepil své fejetony z Lipové aleje znovu do pořadu Bohumila Koláře a Leoše Koska).

Literatura

  • Kolektiv autorů pod vedením Mgr. Evy Ješutové, "99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů", Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu, Praha 2013.
  • Kolektiv autorů, Svět rozhlasu č. 30, Meteor se zrodil z bolesti, str. 49-51, Český rozhlas, Praha, prosinec 2013.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Sraz na Kunětické hoře, květen 1962.jpg
Autor: Milan Bauman, Licence: CC BY-SA 4.0
Bohumil Kolář, květen 1962
Bohumil Kolář.jpg
Autor: Martin Pilný, Licence: CC BY-SA 4.0
Bohumil Kolář (uprostřed), Oldřich Unger (vpravo) a tři členové raketových modelářů z Dobříše při natáčení pořadu Meteor v listopadu 1971. Archiv Oldřicha Ungera, foto Martin Pilný