Bohumil Kučera (1910–1979)

prof. JUDr. Bohumil Kučera, DrSc.
Děkan Právnické fakulty UJEP
Ve funkci:
1970 – 1973
PředchůdceVladimír Klokočka
NástupceJosef Macur
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození10. října 1910
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. května 1979 (ve věku 68 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesehistorik práva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Kučera (10. října 1910 Jindřichův Hradec[1]1. května 1979 Brno) byl právní historik, profesor a děkan Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Zabýval se dějinami dělnického hnutí a obecnými dějinami státu a práva.

Život a dílo

Narodil se jako nejmladší z pěti dětí do krejčovské rodiny. Přesto vystudoval reálné gymnázium v Jindřichově Hradci a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1934 získal titul doktora práv. Už za studií vstoupil KSČ, po promoci se živil jako advokátní koncipient v Praze, Čáslavi a Kutné Hoře. Po německé okupaci se zapojil do odboje, byl zatčen gestapem a odsouzen pro přípravu velezrady. Zatčena a uvězněna byla i jeho manželka Věra, rozená Radová. Bohumil Kučera prošel několika vězeními a také koncentračními tábory Escherhausen a Dreibergen-Bützow, kde se dočkal konce války. Zdravotní následky už ale nesl celý život.[2]

Po válce působil jako předseda okresní vyšetřovací komise, prokurátor Lidového soudu v Kutné Hoře a předseda okresního výboru KSČ v Čáslavi. Roku 1946 odešel do Zlína, aby tam pomáhal s obžalobou vedení společnosti Baťa a se znárodněním celého podniku. Po Únoru 1948 se stal vedoucím právního oddělení a nakonec jedním z ředitelů společnosti. Hodně se angažoval, veřejně přednášel např. dějiny KSČ nebo teorii marxismu-leninismu. Na krátkou dobu vedl i Jáchymovské doly, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se ale vrátil do Gottwaldova, kde nakonec v pozici ředitele zdejšího krajského muzea zpracovával oblastní dějiny dělnického hnutí. To jej přivedlo k vědecké práci.[3]

Stal se odborným asistentem na katedře marxismu-leninismu Přírodovědecké fakulty UJEP v Brně, kde se zabýval problémy „batismu“, „masarykismu“, „sociáldemokratismu“ a „revizionismu“ a vydal práci Batismus – ideologie sociálfašismu. Postupně přešel ke státovědeckým otázkám dělnicko-rolnické vlády a diktatury proletariátu, což vedlo např. k vydání prací Dělnická vláda v Sasku v roce 1923 nebo Španělsko, lidové fronty – nový typ státu. Absolvoval řadu studijních pobytů v socialistických zemích, roku 1963 se habilitoval a po obnovení právnické fakulty byl na ní roku 1970 jmenován profesorem obecných dějin státu a práva. Fakultu také v letech 1971–1973 jako děkan vedl. Kromě toho byl členem kolegia věd o státu a právu ČSAV nebo redakčních rad časopisů Právník, Universitas a Právněhistorické studie.[4] Už roku 1965 Bohumil Kučera získal státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“.[2]

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu. Farnost Jindřichův Hradec [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. 
  2. a b Bohumil Kučera (1910 – 1979) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  3. SCHELLE, Karel; VLČEK, Eduard. Život a dílo prof. JUDr. Bohumila Kučery, DrSc. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-0960-8. 
  4. Bohumil Kučera (1910 – 1979) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2015-04-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“