Bohumil Matoušek

Mjr. Bohumil Matoušek
Narození6. února 1896
Zaječov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. září 1985 (ve věku 89 let)

ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánívoják
ChoťMarie Seifertová
DětiKarel Matoušek
Příbuzníbratr Josef Matoušek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Major Bohumil Matoušek (6. února 1896 Zaječov[1]3. září 1985) byl legionář, důstojník československé armády a odbojář během druhé světové války.

Život

Mládí, první světová a ruská občanská válka

Bohumil Matoušek se narodil 6. února 1896 v Zaječově na Berounsku. Jeho otec byl učitel. Obecnou školu absolvoval v Hlohovičkách, dva roky měšťanské školy pak ve Zbirohu, dále studoval na reálce a učitelském ústavu v Praze. Odveden do c. k. armády byl 15. dubna 1915. V srpnu 1915 byl poslán na ruskou frontu a již 18. září téhož roku padl u Lucku do zajetí. O rok později 8. září vstoupil do Československých legií v zajateckém táboře v Uzbekistánu. Zúčastnil se bitvy u Zborova, Bachmače, Lipjag, Penzy a celé Sibiřské anabáze. Byl velitelem oddílu, který v květnu 1918 obsadil Alexandrovský most přes Volhu u Syzraně. Krátce velel obrněnému vlaku a dosáhl hodnosti nadporučíka. Do vlasti se vrátil 15. června 1920.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa nastoupil Bohumil Matoušek jako velitel technické roty do Hradce Králové, kde hodnostně stoupal a vzdělával se, prováděl i pedagogickou činnost. Mezi lety 1927 a 1928 působil v Kroměříži. V prosinci 1931 byl převelen do Šumperka a v únoru 1933 povýšen na majora. Od října 1934 působil jako zástupce velitele horského pěšího pluku v Tornale, 1. prosince 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu v Rimavské Sobotě a zároveň vojensko-technickým referentem u hlavního politického úřadu tamtéž. Po odstoupení Rimavské Soboty Maďarsku se v listopadu 1938 přesunul do Hnúšti, poté sloužil u horského pluku ve Spišské Nové Vsi. Po vzniku Slovenského štátu byl evakuován do Čech.

Druhá světová válka

K začátku roku 1940 byl Bohumil Matoušek přeložen do výslužby, žil v Hradci Králové a pracoval ve vedení firmy Kaloria založené jeho tchánem. Přispíval do fondu zatčených odbojářů a v prosinci 1944 vstoupil do partyzánské skupiny Victoria. Po vypuknutí květnového povstání se 5. května v Hradci Králové přihlásil do služby, stal se velitelem místních kasáren a organizoval technický prapor.

Po druhé světové válce

V červenci 1945 se Bohumil Matoušek vrátil do vedení Kalorie a do činné služby se již nevrátil. Po znárodnění firmy čelil komunistické perzekuci, kdy přišel o část majetku a byl vystěhován. Až do důchodu pracoval jen v dělnických profesích. Zemřel 3. září 1985 ve věku nedožitých devadesáti let.

Rodina

Bohumil Matoušek pocházel z učitelské rodiny. 15. ledna 1927 se oženil s Marií Seifertovou a v roce 1929 se mu narodil syn Karel. Jeho bratr Josef Matoušek byl rovněž legionář a v Československé armádě dosáhl generálské hodnosti.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční kniha Svatá Dobrotivá 16 [online]. Praha: SOA [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  2. Josef Matoušek na stránkách Válka.cz

Literatura

  • Radan Lášek – Velitelé praporů SOS (Radan Lášek – Codyprint, Praha 2009, ISBN 978-80-903892-0-5)
  • Metoděj Pleský – Velezrádci IV. díl (pentalogie, L. Mazáč, Praha 1938)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“