Bohumil Munzar
Bohumil Munzar | |
---|---|
B.Munzar | |
Základní informace | |
Přezdívka | Boža[1] |
Narození | 29. prosince 1897 Dvůr Králové, České království, Rakousko-Uhersko Dvůr Králové |
Úmrtí | 6. června 1922 (ve věku 24 let) Praha, Československo |
Vojenské informace | |
Příslušnost | Rakousko-uherská armáda k.u.k. Luftfahrtruppen Československé legie Československé letectvo |
Služba | 1915 – 1920 |
Hodnost | Korporal/střelec/desátník |
Jednotky | c. a k. pěší pluk č.18 FliK 55/J 23. československý střelecký pluk Letecký pluk 2 |
Války | první světová válka |
Vítězné souboje | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumil Munzar (29. prosince 1897 Dvůr Králové nad Labem – 6. června 1922 Praha)[1] byl český vojenský a zkušební pilot.
Život
Po vyučení elektromechanikem byl v roce 1915 odveden k 18. pěšímu pluku rakousko-uherské armády v Hradci Králové. Dobrovolně se přihlásil k letectvu, u něhož prodělal pilotní výcvik v Szegedu a později stíhací kurz ve Vídeňském Novém Městě. 26. července 1917 získal rakouský pilotní diplom FAI číslo 739. Poté byl odeslán na italskou frontu, kde byl přidělen k elitní 55. letecké stíhací rotě (Fliegerkompagnie 55J). Zde se jako pilot letounu Albatros D.III (Oef) 7. prosince 1917 nedaleko Asiaga podílel na sestřelu italského dvoumístného stroje typu SAML a dosáhl hodnosti Korporal. 21. března 1918 však byl během útoku na pozorovací balón sám sestřelen italským esem poručíkem Silviem Scaronim, pilotujícím Hanriot HD.1, který tím dosáhl svého 16. vítězství. Po krátkém pobytu v zajetí se přihlásil do československých legií, kam byl 11. srpna 1918 přijat v hodnosti střelec. Jelikož chtěl nadále působit u letectva, což mu v Itálii nebylo umožněno, zažádal o přeložení do Francie, kde byl zařazen k 5. rotě československého 23. střeleckého pluku. První světová válka ale skončila dříve než mohl zahájit přeškolení na francouzské letouny. Absolvoval je až po válce, a 8. září 1919 se vrátil do vlasti, kde byl přidělen k 2. leteckému pluku v Olomouci. 15. prosince 1920 byl demobilizován, a stal se zalétávacím pilotem společnosti Avia. Zahynul 6. června 1922 při předváděcím letu stíhačky Avia BH-3, jejíž konstrukce se zhroutila, pravděpodobně poté, co nevydržela nadměrné namáhání.[1]
Pohřben byl na hřbitově v rodném Dvoře Králové[2].
Reference
- ↑ a b c RAJLICH, Jiří. Letci československých legií v Itálii (1. část). Historie a plastikové modelářství. Říjen 2008, roč. XVIII., čís. 10, s. 30–42. ISSN 1210-1427.
- ↑ Hrob Bohumil Munzar | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
Literatura
- RAJLICH, Jiří. Letci československých legií v Itálii (1. část). Historie a plastikové modelářství. Říjen 2008, roč. XVIII., čís. 10, s. 30–42. ISSN 1210-1427.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Munzar na Wikimedia Commons
- Bohumil Munzar na www.valka.cz
- Hrob Bohumila Munzara
- Bohumil Munzar Archivováno 11. 2. 2017 na Wayback Machine.
- Scaroni kontra Munzar na www.militaria.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohumil Munzar (1897-1922)