Bohumil Navrátil
prof. PhDr. Bohumil Navrátil | |
---|---|
Prof. PhDr. Bohumil Navrátil | |
Narození | 21. února 1870 Vyškov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. července 1936 (ve věku 66 let) Brno Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | historik, archivář, pedagog, knihovník, vysokoškolský učitel a spisovatel |
Choť | Berta Navrátilová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumil Navrátil (21. února 1870 Vyškov[1] – 2. července 1936 Brno-Řečkovice[2]) byl moravský historik, archivář, profesor obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně, první děkan brněnské filosofické fakulty a rektor Masarykovy univerzity.
Život
Bohumil Navrátil po gymnaziálních studiích nejprve začal studovat práva (1889–1892), ale vztah k dějinám rodného Vyškovska jej přivedl ke studiu historie na filosofické fakultě v Praze (1892–1895), kde byli mezi jeho učiteli např. Jaroslav Goll nebo Antonín Rezek. Roku 1896 získal doktorát z historie, pak studoval v Berlíně a v Bonnu (1896–1897). Po krátké kariéře v Univerzitních knihovnách v Praze (1898–1900) a v Brně (1900–1908) se stal moravským zemským archivářem. Po založení Filosofické fakulty MU byl dne 9. srpna 1920 jmenován řádným univerzitním profesorem se zaměřením na dějiny středověku a stal se také prvním děkanem této fakulty (1920–1921). V akademickém roce 1926–1927 byl rektorem Masarykovy univerzity. Z odborného hlediska se věnoval především moravským církevním dějinám 16. století. Zemřel po dlouhé nemoci v roce 1936.
Rodinný život
Dne 4. července 1901 se oženil s Bertou Kateřinou Heyduškovou (1875–1942).[3] Bydlel v Mokré Hoře. Manželé Navrátilovi měli tři děti. Dcera Bohunka byla manželkou architekta Václava Roštlapila (1901—1979).[4]
Dílo
Monografie a edice
- Biskupství Olomoucké 1576 – 79 a volba Stanislava Pavlovského. Praha 1909.
- Listy Palackého Bočkovi. Brno 1901.
- Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let 1558 – 1619, I. 1558 – 1590. Brno 1916.
- Brněnské archivy. Zemské hlavní město Brno, redaktor A. V. Kožíšek. Brno 1928.
Drobnější studie
- František Kameníček. ČMM 54, 1930, s. 1–14.
- Glosy k dějinám moravského knihtisku. ČMM 26, 1902, s. 43–56.
- List Brněnských Bart. Paprockému. ČMM 47, 1923.
- Paměti, kterak jsou město Vyškov v rebelii rebelantům poddali a co kteří proti jeho velebné knížecí Milosti mluvili. Vyškovské noviny 1903, č. 1–3, roč. XII.
- První pokusy o moravskou univerzitu. Ročenka Masarykovy univerzity v Brně 1926, 1927.
- Příspěvek k dějinám arcibiskupství olomouckého. ČČH 2, 1896. s. 135. – recenze: D’Elvert, Zur Geschichte des Erzbisthums Olmütz
- Vilém Prusinovský do roku 1565. ČČH 5, 1899, s. 205–216.
- Vincenc Brandl. ČMM 26, 1902, s. 301–364.
- Vlastivědná práce a studentstvo. Moravská orlice, příloha k číslu z 27. srpna 1890.
- Z Komise na vydávání historických památek moravských při Matici moravské. ČMM 32, 1908, s. 183–185.
- Z nové literatury o jesuitech. ČČH 4, 1898, s. 108–121, 179–189.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 13271, sn. 147 [online]. MZA [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17710, sn. 59 [online]. MZA [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ úmrtní oznámení Berty Navrátilové. Lidové noviny. 27. 2. 1942, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie města Brna: Bohumil Navrátil
Literatura
- Martin Vonášek, Bohumil Navrátil (1870–1936), Brno 2006, diplomová práce na FF MU Brno.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Navrátil na Wikimedia Commons
- Autor Bohumil Navrátil ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Navrátil
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Bohumil Navrátil v Encyklopedii dějin města Brna
- Článek o Navrátilovi na stránkách města Vyškova
- Fotografie na stránkách Masarykovy univerzity
- Jiřina Štouračová, Stručná biografie[nedostupný zdroj] na stránkách Masarykovy univerzity
Rektoři Masarykovy univerzity | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vojtěch Rosický | 1926–1927 Bohumil Navrátil | Nástupce: Jaroslav Kallab |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohumil Navrátil (1870 - 1936), Moravský historik, archivář a profesor.