Bohumil Trefil

Bohumil Trefil
Narození2. července 1901
Smíchov (nyní Praha)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. prosince 1974 (ve věku 73 let)
Mladá Boleslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, hudebník, úředník, výtvarník a hudební skladatel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Trefil[pozn. 1] (2. července 1901 Smíchov (nyní Praha)[1]11. prosince 1974 Mladá Boleslav) byl český malíř, hudebník, skladatel a bankovní úředník.[2]

Život

Bohumil Trefil se narodil jako jediný syn smíchovského krejčího Karla Trefila a jeho manželky Barbory, rozené Mrázkové.[1][3] Studoval hudební konzervatoř v Praze a později Československou obchodní akademii, mj. u Otakara Ostrčila.[4] Navštěvoval přednášky o hudbě u Jaroslava Křičky a na konzervatoři u Leoše Janáčka.[4] Pracoval jako bankovní úředník. Od roku 1930 působil v Mladé Boleslavi, kde se aktivně zapojoval do kulturního života.

Zemřel 11. prosince 1974 v Mladé Boleslavi.

Dílo

Byl spoluzakladatelem ochotnického mladoboleslavského Nového divadla. Od roku 1936 pracoval jako herec, režisér a scénograf v Lidovém divadle v Mladé Boleslavi. Pracoval také jako loutkář. Vyráběl loutky, maloval kulisy a skládal divadelní hry. Během 50. a 60. let dirigoval a vedl několik pěveckých souborů s nimiž vystupoval i v zahraničí a získal mnohá ocenění. Založil soubor Mladá píseň.

Byl autorem scénické hudby k více než 40 inscenacím, mnoha kantát a písní pro sólový zpěv i sbor. Např. zhudebnil Nerudovy Písně kosmické aj. Napsal hudbu ke hrám J. K. Tyla Čert na zemi, Jiříkovo vidění, Lesní panna, Strakonický dudák a Tvrdohlavá žena a Jiráskově Kolébce a Lucerně.[4] V regionálním a odborném tisku publikoval mimo jiné hudební a divadelní kritiky a recenze. Věnoval se také malbě a literární tvorbě.

Měl vazby na Rožmitál pod Třemšínem, kde nějakou dobu pobýval a oblíbil si místní krajinu, což se promítlo i do jeho tvorby. Vytvořil několik malířských děl s rožmitálskou tematikou a v roce 1940 vlastním nákladem vydal knihu Rožmitálský kraj v obrazech. Přátelil se s místními učiteli Václavem Matouškem a Gabrielem Brdou, kterému Trefil ilustroval jeho knihu Rybářská maturita (1946, Mladá Boleslav). Mnoho ze svých výtvarných a skladatelských prací věnoval muzeu v Benátkách nad Jizerou, kde také v roce 1971 svá výtvarná díla vystavoval.[4] Jeden z jeho obrazů s motivem Rožmitálu je vystaven v kanceláři starosty v Rožmitále pod Třemšínem.[2][5]

Knihy

  • Rožmitálský kraj v obrazech (1940, Mladá Boleslav)

Odkazy

Poznámky

  1. Křestní jméno může být zapsáno německy Gottlieb.

Reference

  1. a b Matrika narozených, Smíchov 1901-1903, snímek 107 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  2. a b Trefil, Bohumil, 1901-1974 [online]. \Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  3. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 652, obraz 100 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 225. 
  5. PM, Podbrdské muzeum. Přítel Gabriela Brdy Bohumil Trefil. Třemšínské listy. Červenec 2021, roč. XVIII., čís. 7, s. 7. Dostupné online.  Archivováno 9. 7. 2021 na Wayback Machine.

Literatura

  • ČERVENÁ, Helena. Bohumil Trefil - skladatel, malíř a literát. Mladá Boleslav: Knihovna města Mladá Boleslav, 2004. 22 s. ISBN 8025408965. 
  • BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 225. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“