Bohumila Bednářová
RNDr. Bohumila Bednářová | |
---|---|
Bohumila Bednářová | |
Rodné jméno | Bohumila Nováková |
Narození | 7. února 1904 Přistoupim Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. srpna 1985 (ve věku 81 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | astronomka a geofyzička |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumila Bednářová (rozená Nováková, 7. února 1904 Přistoupim [1]– 23. srpna 1985 Praha[2]) byla česká přírodovědkyně, astrofyzička a astronomka, první Češka profesionálně se zabývající astronomií. Ve své práci se zabývala především solární astronomii, v polovině 20. století se pak přeorientovala na geofyziku.
Život
Narodila se v Přistoupimi u Českého Brodu ve středních Čechách v rodině Bohumila Nováka, místního statkáře a politika a poslance Českého zemského sněmu.. Roku 1926 získala titul doktorky přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Stala se jednou z prvních doktorandek, ženám bylo přitom umožněno studovat na vysokých školách až se vznikem Československa roku 1918. Oborově se specializovala na solární astronomii. Spolupodílela se na vzniku Štefánikovy hvězdárny na Petříně, kam také po absolutoriu nastoupila. Následně v letech 1927 až 1928 pobývala na pracovní stáži v observatoři v Arcetri u Florencie v Itálii. V roce 1936 se zapojila do expedice na Uralské pohoří mající za cíl pozorovat zatmění Slunce, V dalších letech byla pak zaměstnána v observatořích ve Staré Ďale na Slovensku, kde se podílela na stavbě prvního spektrohelioskopu v ČSR, a v Ondřejovské hvězdárně u Prahy.
Provdala se jako Bednářová.
Po začátku druhé světové války obdržela Bednářová zákaz pracovní činnosti trvající po celou dobu války, byla tedy v domácnosti.
Po roce 1945 se odborně zaměřila na geofyziku, roku 1952 stála rovněž roku u vzniku Geofyzikálního ústavu ČSAV[3]. Zabývala se odbornou publikační činností přeloženou do několika světových jazyků.
Úmrtí
Bohumila Bednářová zemřela 23. srpna 1985 v Praze ve věku 81 let.
Dílo (výběr)
- Určení rozdílu délek mezi spektry středu a okraje slunce z měření spektrokomparátorem a měření mikrofotometrických křivek (1933)
- Mezinárodní geomagnetická srovnávací měření v roce 1953 a 1954 (s J. Bouškou), (1955)
- Srovnání sluneční a geomagnetické aktivity z let 1950, 1951 a 1952, 1955 (1955)
Odkazy
Reference
- ↑ BEDNÁŘOVÁ Bohumila 7.2.1904-23.8.1985 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Bohumila Bednářová. en.isabart.org [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Bednářová, Bohumila, 1904–1985 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumila Bednářová
- Publikovaná práce
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Archive of HÚ AV, Licence: CC BY-SA 4.0
Buhumila Bednářová (1904–1985), Czech astronomer, first Czech woman astronomer (cca 1920)
Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně. Vlevo sluneční hodiny a socha Milana Rastislava Štefánika. Detail sochy viz obr. 01.