Bohuslav Černý (architekt)

Bohuslav Černý
Bohuslav Černý
Narození	16. května 1857; Staré Benátky Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. října 1927 (ve věku 70 let); Praha Československo
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav Černý (16. května 1857, Staré Benátky^[1] – 6. října 1927, Praha^[2]) byl český architekt a stavitel.

Životopis

Bohuslav Černý se narodil ve Starých Benátkách v rodině stavitelského mistra Karla Černého a jeho manželky Alžběty jako nejstarší ze čtyř dětí. V letech 1874–1879 studoval na české technice v Praze inženýrské stavitelství. V 90. letech 19. století pracoval v Karviné pro centrální ředitelství Larisch-Mönnichů.^[3]

Od roku 1903 žil v Praze II. v ulici Sokolská čp. 1882. 17. listopadu 1910 zde získal stavitelskou koncesi. K roku 1910 je v Pražském adresáři uváděn jako přísedící soudní znalec.^[4]

Dílo

Realizované stavby

kostel svatého Jindřicha, (1893–1897) – Karviná-Doly, zbořeno 1960
kolonie na Hranicích (1893) – čp. 558–574 – domy pro osm rodin, zbořeno 1974^[5]
kolonie na Jindřišce (1900) – čp. 903–932 – domy pro čtyři rodiny, u Dolu Jindřich, zbořeno
kostel svaté Maří Magdalény (1906–1910) – kostel ve Stonavě, kulturní památka^[6]
Šimsovo sanatorium (1909) – Praha 4-Krč, Sulická 61^[7]^[8], kulturní památka^[9]
Rodinný dům (1912) – Praha 6-Hradčany, U letohrádku královny Anny 271/3^[10]

Úpravy staveb

Dostavba zámku Solca - zbořeno

Návrhy staveb

lázeňský pavilon v Luhačovicích

Galerie

Plán pro stavbu kostela sv. Jindřicha v Karviné, arch. Bohuslav Černý
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mariánské hradby, ul. U letohrádku královny Anny, arch. Bohuslav Černý
Šimsovo sanatorium, dnešní Kojenecký ústav v Praze-Krči, arch. Bohuslav Černý

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Benátky nad Jizerou
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z41, s. 192
↑ Mgr. Veronika Matroszová a Mgr. Radim Kravčík: Kostel sv. Jindřicha pojal až čtyři tisícovky věřících. In: Město Karviná, 09/2015. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
↑ Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních (Sv. 1). Praha: Nákladem důchodův obce pražské, 1910. Dostupné online. S. XV.
↑ Státní okresní archiv Karviná. Kolonie na Hranicích. pdf. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Identifikátor záznamu 118476 : Kostel sv. Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Územně analytické podklady Hlavního města Prahy. Téma 14: Architektonicky cenné stavby a soubory. Zhotovitel: Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc, 2007. pdf. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
↑ Územně analytické podklady Hlavního města Prahy. Téma 14: Architektonicky cenné stavby a soubory. Tabulka. Zhotovitel: Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc, 2007. pdf. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
↑ Národní památkový ústav. Památkový katalog: Ústav pro péči o matku a dítě (Šimsovo sanatorium). Katalogové číslo: 1000152332. Rejstříkové číslo ÚSKP: 40274/1-1345. Prohlášeno: 1958-05-03. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
↑ Jan. E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. In: Praha stoletá, ročník XXVII / 2011 / č. 1. s. 49. pdf. Dostupné online Archivováno 21. 1. 2021 na Wayback Machine..

Literatura

SVOBODA, Jan E.; LUKEŠ, Zdeněk. Praha 1891-1918: kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha: Libri, 1997. 303 s. ISBN 80-85983-20-6. S. 257.
TURŠNEROVÁ, Sabina. Architektura města Karviné, od počátku 20. století až do roku 1989. , 2018 [cit. 2019-07-31]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.. Dostupné online.
VLČEK, Pavel, ed. et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 125.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Černý na Wikimedia Commons
Projekt Stará Karviná: Osobnosti. Státní okresní archiv Karviná.
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Černý, Bohuslav *1857

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Benátky nad Jizerou

[MatrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z41, s. 192

[3] Mgr. Veronika Matroszová a Mgr. Radim Kravčík: Kostel sv. Jindřicha pojal až čtyři tisícovky věřících. In: Město Karviná, 09/2015. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.

[4] Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních (Sv. 1). Praha: Nákladem důchodův obce pražské, 1910. Dostupné online. S. XV.

[5] Státní okresní archiv Karviná. Kolonie na Hranicích. pdf. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.

[6] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Identifikátor záznamu 118476 : Kostel sv. Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[7] Územně analytické podklady Hlavního města Prahy. Téma 14: Architektonicky cenné stavby a soubory. Zhotovitel: Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc, 2007. pdf. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.

[8] Územně analytické podklady Hlavního města Prahy. Téma 14: Architektonicky cenné stavby a soubory. Tabulka. Zhotovitel: Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc, 2007. pdf. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.

[9] Národní památkový ústav. Památkový katalog: Ústav pro péči o matku a dítě (Šimsovo sanatorium). Katalogové číslo: 1000152332. Rejstříkové číslo ÚSKP: 40274/1-1345. Prohlášeno: 1958-05-03. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.

[10] Jan. E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. In: Praha stoletá, ročník XXVII / 2011 / č. 1. s. 49. pdf. Dostupné online Archivováno 21. 1. 2021 na Wayback Machine..

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály