Bohuslav (Staré Sedliště)

Bohuslav
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Bohuslav
Další údaje
Zaniklé obce.cz2711
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav (německy Wusleben nebo také lidově Wouslum)[1] je zaniklá vesnice v Českém lese, v okrese Tachov. Vesnice se nacházela zhruba pět kilometrů severozápadně od Přimdy na cestě mezi vesnicemi Labuť a Hošťka.

Historie

Středověk

Nejstarší písemná zmínka o Bohuslavi pochází z roku 1352, kdy byla zmíněna jako jedna z vesnic přimdských Chodů.[2] Své jméno pravděpodobně získala od svého možného zakladatele Bohuslava z Boru (předka pánů ze Švamberka), který byl královským purkrabím v blízké Přimdě na přelomu 13. a 14. století. Patnáct let od roku 1363 do roku 1378 patřila Bohuslav královské komoře a správce místní farnosti byl dosazován přímo českým králem Karlem IV.[3]

Novověk

Třicetiletá válka poznamenala i Bohuslav, k roku 1640 zde byly evidovány jen dva obydlené statky. Po skončení války došlo k opětovnému osídlení. V domě č. p. 30 bydlel až do roku 1892 kamenický rod Frischů. Člen tohoto rodu Johannes Frisch vyhotovil v roce 1749 sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Původní středověký kostel sv. Martina prošel barokní přestavbou a později další přestavbou v roce 1792. Měl jednu loď a kolmo zakončený presbytář. V roce 1861 byla znovuvystavěna jeho věž.[3] V roce 1921 bylo v obci 65 domů, ve kterých žilo 347 obyvatel.[1]

Druhá světová válka

Ještě před vypuknutím druhé světové války žilo v Bohuslavi 298 obyvatel v 68 domech. Ke konci války 1. května 1945 došlo u kaple nad Bohuslaví ke střetu jednotek americké armády s padesátičlenným oddílem SS. Bohuslav byla těžce zasažena a 22 usedlostí vyhořelo. Vyhořela také fara. Do tří let nato byla v rámci poválečného odsunu Němců z Československa donucena poslední bohuslavská německá rodina k odchodu.[3]

Součást vojenského prostoru

Svatomartinský kostel byl po válce opakovaně vyrabován a začal být využíván jako skladiště. Celá vysídlená obec byla začleněna v roce 1949 do nově vzniklého vojenského prostoru.[4] V roce 1963 došlo v kostele k požáru a vyhořelý kostel byl poté zbourán.[3] V letech 1950 až 1973 byla Bohuslav uváděna jako osada obce Labuť a poté už přestala být uváděna úplně.[5]

Po sametové revoluci

V roce 1990 byl zrušen zdejší vojenský prostor i s tankovou střelnicí.[6] Téhož roku byl Frischův sloup - na kterém dříve stála socha sv. Jana Nepomuckého – opatřen novým křížem.[4] V roce 2011 našel v Bohuslavi Václav Vobořil, člen Klubu hledačů HP Tachov, pomník zpola zapadlý v bažině. Pomník byl zrekonstruován, v jeho okolí zřízena lávka a studánka. Pomník nese německý nápis, jehož překlad zní: „Zřízeno Christofem a Margaretou Müller z Bohuslavi č. 23 na památku syna Georga, který byl 26. prosince 1878 smrtelně zraněn a v důsledku toho vypustil duši.“[6]

Památný jírovec

Severně od hlavní cesty procházející bývalou Bohuslaví stál ještě v roce 1994 rozložitý jírovec maďal. Jednalo se o největší exemplář tohoto stromu v tachovském okrese.[7]

Reference

  1. a b Bohuslav (Wusleben) | Příběhy Sudet [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  2. PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. ISBN 80-901122-2-6. S. 13. 
  3. a b c d PROCHÁZKA (1994), s. 21-22
  4. a b MINAŘÍK, Vladimír. Bohuslav (Wusleben) - Historie [online]. zanikleobce.cz, 2006-04-18 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  5. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 46. 
  6. a b KOHOUT, Jiří. Dobrovolníci zachránili pomník v Bohuslavi. Tachovský deník [online]. 2011-08-11 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  7. PROCHÁZKA (1994), s. 22

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com