Bohuslav Březovský
Bohuslav Březovský | |
---|---|
Narození | 25. listopadu 1912 Rohozná u Poličky Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. června 1976 (ve věku 63 let) Praha Československo |
Povolání | spisovatel, autor sci-fi, dramatik a redaktor |
Národnost | česká |
Vzdělání | Karlova univerzita právo, filosofie |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Příbuzní |
|
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohuslav Březovský (25. listopadu 1912, Rohozná u Poličky – 24. června 1976 Praha) byl český prozaik a dramatik. Psal zejména psychologické romány a také se věnoval tvorbě pro mládež.
Životopis
V Poličce absolvoval reálné gymnázium a pak pokračoval ve studiích v Praze, na Karlově univerzitě. Zvolil si obory právo a pak i filozofii.
V letech 1936 až 1938 byl redaktorem Národního osvobození a pak v letech 1939 – 1941 pracoval v nakladatelství Melantrich a Orbis. V roce 1944 byl zatčen a zbytek války strávil v koncentračním táboře Kalek (Kallich) u Chomutova pro manžele židovek a tzv. židovské míšence (jeho manželka byla tzv. židovskou míšenkou). Po návratu pracoval opět v Národním osvobození. V období 1948 – 1951 byl zaměstnán v Československém státním filmu. Dalším zaměstnavatelem mu bylo v letech 1951 – 1955 nakladatelství Československý spisovatel, byl zde redaktorem stejně, jako v dalším zaměstnání v časopisu Květen, kde pracoval v letech 1955 – 1957. Potom byl spisovatelem z povolání. V období normalizace po roce 1970 měl potíže s vydáváním knih.[1] Byl zetěm spisovatele Karla Nového.
Březovský napsal sedm románů a řadu povídek a pohádek. Jeho románová tvorba navazuje na tradici psychologické prózy. Analyzuje postavení a komplikované dozrávání člověka ve světě sociálních a etických převratů.
V Poličce je po něm od roku 2017 pojmenovaná ulice v nové zástavbě vznikající směrem na město Bystré.[2]
Literární dílo
- Blíženci života (1940), román,
- Zlatá jeskyně (1941), pohádka pro malé i velké,
- O dvou zázračných poutnících (1943, povídky o Kristu Pánu a Svatém Petru podle českých a moravských lidových vyprávění,
- Udavač (1945), povídka pro mládež,
- Člověk Bernard (1945), román o novodobém snílkovi, který na svých vysněných vzdušných zámcích ztroskotává (roku 1969 vyšel román pod názvem Vzdušné zámky),
- Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka (1947), román pro mládež popisující veselé prázdninové dobrodružství několika chlapců, kteří bojují se záhadami a strašidly tajuplného hradu Svojanov.
- Jak poslal Honza duši, oči a srdce na vandr (1947), pohádka,
- O zlatém srdci (1948), povídka pro mládež,
- Veliké město pražské (scénicky 1950), historická divadelní hra, hráno též pod titulem Jan Želivský,
- Pozor! Natáčíme! (1954), reportáž pro mládež o tom, jak se dělá film,
- Lidé v květnu (1954), román o událostech v květnu roku 1945 napsaný v duchu "angažované" prózy padesátých let,
- Železný strop (1959), román, pokračování románu Lidé v květnu do roku 1948, obě knihy vyšly společně roku 1961 pod titulem Železný strop,
- Nebezpečný věk (premiéra 1961, konverzační veselohra, knižně 1962,
- Věční milenci (1965), román, vrcholné autorovo dílo psané formou vzpomínek historika a spisovatele, jenž pod tlakem událostí pochopil, že žil něco jiného, než se domníval.
- Joachym aneb Vládychtivost 1967), román dokončený již roku 1961, absurdní a groteskní alegorie na kult osobnosti s fantastickým námětem,
- Všechny zvony světa (1967), divadelní hra, ironická komedie zesměšňující morálku současníků,
- Vzdušné zámky (1969), vydání románu Člověk Bernard pod novým názvem,
- Nepovídej pohádky (1970), čtyři delší pohádky pro děti,
- Čistá duše (1971), román, fiktivní autobiografie podvodníka z doby po první světové válce.
Odkazy
Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Březovský, Bohuslav, s. 45.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné online.
Literatura
- Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 54–56.
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 611.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 150.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 262–263.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Březovský
- Bohuslav Březovský ve Slovníku české literatury po roce 1945
- http://www.legie.info/autor/1516-bohuslav-brezovsky
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“