Bohuslav Březovský

Bohuslav Březovský
Narození25. listopadu 1912
Rohozná u Poličky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. června 1976 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, dramatik a redaktor
Národnostčeská
VzděláníKarlova univerzita
právo, filosofie
Alma materUniverzita Karlova
Příbuzní
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav Březovský (25. listopadu 1912, Rohozná u Poličky24. června 1976 Praha) byl český prozaik a dramatik. Psal zejména psychologické romány a také se věnoval tvorbě pro mládež.

Životopis

V Poličce absolvoval reálné gymnázium a pak pokračoval ve studiích v Praze, na Karlově univerzitě. Zvolil si obory právo a pak i filozofii.

V letech 19361938 byl redaktorem Národního osvobození a pak v letech 19391941 pracoval v nakladatelství Melantrich a Orbis. V roce 1944 byl zatčen a zbytek války strávil v koncentračním táboře Kalek (Kallich) u Chomutova pro manžele židovek a tzv. židovské míšence (jeho manželka byla tzv. židovskou míšenkou). Po návratu pracoval opět v Národním osvobození. V období 19481951 byl zaměstnán v Československém státním filmu. Dalším zaměstnavatelem mu bylo v letech 19511955 nakladatelství Československý spisovatel, byl zde redaktorem stejně, jako v dalším zaměstnání v časopisu Květen, kde pracoval v letech 19551957. Potom byl spisovatelem z povolání. V období normalizace po roce 1970 měl potíže s vydáváním knih.[1] Byl zetěm spisovatele Karla Nového.

Březovský napsal sedm románů a řadu povídek a pohádek. Jeho románová tvorba navazuje na tradici psychologické prózy. Analyzuje postavení a komplikované dozrávání člověka ve světě sociálních a etických převratů.

V Poličce je po něm od roku 2017 pojmenovaná ulice v nové zástavbě vznikající směrem na město Bystré.[2]

Literární dílo

  • Blíženci života (1940), román,
  • Zlatá jeskyně (1941), pohádka pro malé i velké,
  • O dvou zázračných poutnících (1943, povídky o Kristu Pánu a Svatém Petru podle českých a moravských lidových vyprávění,
  • Udavač (1945), povídka pro mládež,
  • Člověk Bernard (1945), román o novodobém snílkovi, který na svých vysněných vzdušných zámcích ztroskotává (roku 1969 vyšel román pod názvem Vzdušné zámky),
  • Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka (1947), román pro mládež popisující veselé prázdninové dobrodružství několika chlapců, kteří bojují se záhadami a strašidly tajuplného hradu Svojanov.
  • Jak poslal Honza duši, oči a srdce na vandr (1947), pohádka,
  • O zlatém srdci (1948), povídka pro mládež,
  • Veliké město pražské (scénicky 1950), historická divadelní hra, hráno též pod titulem Jan Želivský,
  • Pozor! Natáčíme! (1954), reportáž pro mládež o tom, jak se dělá film,
  • Lidé v květnu (1954), román o událostech v květnu roku 1945 napsaný v duchu "angažované" prózy padesátých let,
  • Železný strop (1959), román, pokračování románu Lidé v květnu do roku 1948, obě knihy vyšly společně roku 1961 pod titulem Železný strop,
  • Nebezpečný věk (premiéra 1961, konverzační veselohra, knižně 1962,
  • Věční milenci (1965), román, vrcholné autorovo dílo psané formou vzpomínek historika a spisovatele, jenž pod tlakem událostí pochopil, že žil něco jiného, než se domníval.
  • Joachym aneb Vládychtivost 1967), román dokončený již roku 1961, absurdní a groteskní alegorie na kult osobnosti s fantastickým námětem,
  • Všechny zvony světa (1967), divadelní hra, ironická komedie zesměšňující morálku současníků,
  • Vzdušné zámky (1969), vydání románu Člověk Bernard pod novým názvem,
  • Nepovídej pohádky (1970), čtyři delší pohádky pro děti,
  • Čistá duše (1971), román, fiktivní autobiografie podvodníka z doby po první světové válce.

Odkazy

Reference

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Březovský, Bohuslav, s. 45. 
  2. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 54–56. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 611. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 150. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 262–263. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“