Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic
Mince s erbem Bohuslava Felixe z Lobkovic
Mince s erbem Bohuslava Felixe z Lobkovic
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1576 – 27. srpen 1583
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJan z Valdštejna
NástupceJiří starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1570 – 1576
PanovníkMaxmilián II.
PředchůdceJan z Valdštejna
NástupceAdam ze Švamberka
Zemský fojt v Dolní Lužici
Ve funkci:
1555 – ?
PanovníkFerdinand I.
Vrchní královský hejtman horní v Jáchymově
Ve funkci:
1548 – 1558
PanovníkFerdinand I.
Královský rada
PanovníkFerdinand I.

Narození13. ledna 1517
Úmrtí27. srpna 1583 (ve věku 66 let)
Líčkov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníKostel svaté Kateřiny (50°27′5″ s. š., 13°25′1″ v. d.)
NárodnostFlag of Bohemia.svg česká
Choť1. Markéta z Plavna
2. Anna z Fictumu
RodičeVáclav Hasištejnský z Lobkowicz
Sidonie z Fictumu
DětiJan Valdemar Hasištejnský z Lobkowicz
Václav Adam Hasištejnský z Lobkowicz
Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkowicz
Eva, provdaná Švamberková
Barbora, provdaná Štampachová
Johana, provdaná Mašťovská z Kolowrat
Sidonie, provdaná Krajířová
Zaměstnánípolitik, úředník, diplomat, voják
Profesešlechtic
Náboženstvíluterán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic (13. ledna 151727. srpna 1583 Líčkov) byl český šlechtic z hasištejnské větve rodu Lobkoviců.

Život

Lobkovický erb

Narodil se roku 1517. Po otci Václavu Hasištejnském z Lobkovic zdědil část hasištejnského panství a také alodiální panství Líčkov, které rozšířil nákupem statků zabavených po vzpouře proti Ferdinandovi I. Roku 1548 zdědil Stekník, DrahomyšlTřeskonice a o dva roky později přikoupil Libočany. Ještě později panství rozšířil o Deštnici a další tři vesnice.[1] Od Šliků koupil roku 1555 hrad Mašťov. Od Fictumů získal v roce 1557 panství hradu Egerberk a dosáhl jeho přeměny na svobodný a dědičný statek.[2] Pokusil se odkoupit hrad v Kadani, který měl od roku 1558 na dobu svého života v zástavě od královské komory, ale císař Rudolf II. prodej nepovolil.[3] V roce 1560 koupil tvrz a statek Poláky, které dal do užívání manželce Anně z Fictumu.[4] Roku 1571 koupil chomutovské panství,[5] které se jeho předkům nepodařilo udržet. V roce 1579 k němu připojil také Červený Hrádek a postupně dokoupil bývalé části tamního panství. O tři roky později koupil ještě Horu Svaté Kateřiny.[6]Klášterce nad Ohří nechal pravděpodobně v letech 1579–1583 vybudovat renesanční zámek Felixburg.[7]

Vyznáním byl luterán. Oženil se dvakrát. S první manželkou Markétou z Plavna, která zemřela roku 1555, měl syny Jana Waldermara a mladšího Bohuslava Jáchyma. Jeho druhou manželkou se stala Anna z Fictumu († 1587). Po smrti Bohuslava Felixe zdědila egerberské panství se zámkem Felixburg, PolákyPřísečnici s hutními provozy. Synové si rozdělili ostatní majetek. Starší Jan Waldemar dostal kromě dalších Mašťov, Líčkov, Kadaň a Výsluní a mladší Bohuslav Jáchym Chomutov, Červený Hrádek, Údlice, Horu Svaté Kateřiny a chomutovský kamencový důl.[6]

Pohřben byl v rodové hrobce v chomutovském kostele svaté Kateřiny. V září roku 1789 byly kovové rakve z hrobky převezeny do kostela v Novém Sedle nad Bílinou. Když byl v roce 1965 novosedelský hřbitov zrušen, byly ostatky zde pohřbených Lobkoviců pravděpodobně umístěny bez bližšího označení do hromadného hrobu na chomutovském hřbitově.[8]

Politická činnost

Pan Bohuslav Felix byl diplomatem, vojákem a politikem ve službách habsburských králů Ferdinanda I., Maxmiliána II.Rudolfa II. Nejprve zastával úřad hejtmana v Jáchymově a od roku 1555 vykonával funkci zemského fojta v Dolní Lužici, kde mu patřila panství SprembergLübben. V roce 1570 byl jmenován nejvyšším zemským sudím a roku 1576 přijal úřad nejvyššího komorníka Českého království.[8]

Odkazy

Reference

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III.Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Líčkov – zámek, s. 280. 
  2. Anděl (1984), s. 112.
  3. Anděl (1984), s. 186.
  4. Anděl (1984), s. 387.
  5. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 16–25. 
  6. a b Anděl (1984), s. 75.
  7. Anděl (1984), s. 116.
  8. a b GAVENDA, Lukáš. Osud nejvyššího komořího: Po stopách nezvěstných ostatků pana Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic (1517–1583). Památky, příroda, život. 2003, roč. 35., čís. 3, s. 20–25. ISSN 0231-5076. 

Literatura

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 24, 68, 216, 218. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Bohuslav Felix z Lobkovic - mince.png
Autor: Vojtěch Král z Dobré Vody, Licence: CC BY-SA 4.0
Bohuslav Felix z Lobkovic - coin (A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 8., 1891)
Lobkovicove.jpg
Erb Hasištejnských z Lobkovic