Bohuslav Fuchs

prof. Ing. arch. Bohuslav Fuchs, DrSc.
Narození24. března 1895
Všechovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. září 1972 (ve věku 77 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníarchitekt, pedagog, učitel, urbanista, designér a vysokoškolský učitel
DětiKamil Fuchs
Alena Korvasová
Oceněnínárodní umělec (1968)
Pocta České komory architektů (2015)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Fuchs (24. března 1895 Všechovice18. září 1972 Brno) byl český architekt, urbanista a teoretik značného vlivu a evropského významu. Jeden z předních pionýrů moderního mezinárodního stylu. Svým vyspělým, časně moderním a mimořádně rozsáhlým dílem zásadně ovlivnil vývoj české architektury stejně jako zrání moderní architektury v mezinárodním kontextu.

Realizoval více než 150 staveb, z nichž některé, jako hotel Avion, pavilon města Brna a lázně Zábrdovice nebo termální koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích, se staly jedněmi ze stěžejních děl moderní epochy.

Život

Pavilon města Brna

Dětství a mládí 1895–1911

Bohuslav Fuchs se narodil ve Všechovicích na střední Moravě (Hranice na Moravě), v odlehlé obci, avšak na dohled hlavních továren pro slavné židle Thonet v Bystřici pod Hostýnem. Jeho otec Augustin Fuchs měl na náměstí vedle kostela krámek se smíšeným zbožím

Byl obdařen mimořádným, přirozeným a komplexním talentem pro architekturu. Měl výtvarné cítění, výjimečnou prostorovou představivost a smysl pro harmonii. Nechyběla mu ovšem technická zodpovědnost. Nadání cílevědomě a účinně rozvíjel souběžně s oficiálním studiem. Několik málo let před tím bylo univerzitní studium pro architekty spíše výjimkou než pravidlem. Přes pomoc vynikajících učitelů byl Fuchs přesto v jádru „samoukem“.

Studia 1911–1919

Studoval nejprve na reálce v Holešově, která se ještě během jeho studií změnila na reálné gymnázium.[1] Kreativní sklony projevil již tam při vydávání studentského časopisu, za což byl ze studií vyloučen.[2][3] Začal se tedy učit zedníkem a posléze se stal žákem české Průmyslové školy stavební v Brně (1910–1915), během studií se zároveň i vyučil. Měl štěstí na mimořádné učitele – vynikající architekty Jaroslava Syřiště, J. Oplta a především Emila Králíka. Oficiální přípravu završil studiem na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jana Kotěry (1916–1919), který jej osobně ke studiu vybral. Vyhnul se tím také službě na frontě a získal i náskok v profesní dráze[zdroj?!].

Profil osobnosti

Motivace dosáhnout mimořádných výsledků byla ještě posílena touhou povznést se z jednoduchých poměrů rodiny a nesmírně rostla s nadcházejícími výzvami, přicházejícími s neopakovatelnými úkoly výstavby mladého státu po konci války. Nikdy za dlouhou dobu nebyly podmínky pro vznik a rozvoj velké architektury jako na sklonku I. světové války a v letech po jejím skončení. V Československu to byly dispozice, kulturní, společenské, politické, hospodářské, ale zejména demografické. V době, kdy se přirozeně střídaly pozice na čele společnosti, bylo mnoho mužů starších ročníků ještě vázáno na válečných frontách, dostala tedy příležitost přesně ona generační vrstva, ke které Fuchs náležel.

Fuchs byl koncentrovanou osobností. Nebyl nijak neomalený, ale pohotový, a z každé příležitosti bez zaváhání dokázal vytěžit maximum. Řečník byl neobratný, a tak se projev jeho vnitřního světa zcela usměrnil jen na architektonickou práci, která mu šla snadno od ruky. Jeho architektonické dílo budilo stále větší důvěru a bylo vícekrát ověřováno jako po všech stránkách spolehlivé. Byl vzdělaný a měl kreativní rozhled, ale pro nadbytek konkrétní projekční práce neměl čas a ani příležitost teoretické myšlení rozvinout do jiskrnější podoby.

Jako architekt – i když byl od podstaty zdrženlivý člověk – se veřejně angažoval, nejprve ve Spolku architektů v naději, že by mohl být výchozí platformou pro komoru architektů. Později byl československým delegátem v CIAM. V porovnání s Le Corbusierem ale nevyvíjel takovou ofenzivní společenskou činnost ku prospěchu modernismu.

Příchod do Brna

Masná burza

Fuchs přišel do Brna v roce 1923 díky perspektivě odborného místa ve stavebním a plánovacím oddělení Stavebního ředitelství města. Již v roce 1922 jej k účasti v konkurzu vybídl Jindřich Kumpošt. Brnu tehdy nezbývalo než mnoho stavět, a to skýtalo jedinečnou naději jisté realizace, ale také skoro žádné překážky modernímu trendu. Na tomto postu mu jako zaměstnanci byly automaticky přidělovány úkoly (Masná burza, Pavilon města Brna), které vešly do dějin architektury.

Soutěžení

I přesto, že měl zejména v letech 1923–1928 zajištěn pravidelný „proud“ přímo zadaných úkolů – dychtivě, s plným nasazením a pravidelně se účastnil architektonických i urbanistických soutěží. Později byl i častým porotcem. Fuchs byl přesvědčeným soutěžním typem a přijímal téměř každou výzvu.[zdroj?!] Vzdor kolujícím legendám o ovlivňování soutěží je ověřeno[kým?], že se choval „fair play“.[zdroj?!]

Za války se stal učitelem na legendární „Baťově“ umělecké škole a ihned po válce, po obnově vysokých škol, profesorem urbanismu na Vysoké škole technické v Brně

Perzekuce

V prvních poválečných letech se před Fuchsem otevřela tvůrčí perspektiva a po roce 1945 byl logicky povolán za profesora architektury na brněnskou Techniku, po nástupu komunistického režimu byla však jeho situace ve škole i profesi stále svízelnější. Veřejných úkolů ubývalo, což se prohloubilo po roce 1949. Soukromá klientela drobných stavebníků moravského venkova byla během raných padesátých let decimována. Fuchs byl sice nadále profesorem i dokonce děkanem, jeho práce na škole ale byla zákulisně omezována a sabotována. Byla předmětem žárlivosti a intrik mladších kolegů, kteří mistrně zneužili politického vývoje v nedemokratických poměrech. Fuchs byl nakonec po roce 1958 inscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen.

Bohuslav Fuchs zemřel 27. září 1972 na následky vnitřních a četných zranění, které utrpěl při automobilové havárii na cestě do Prahy v roce 1970.

Bohuslav Fuchs byl oceněn řadou cen, uznání a členství v prestižních uskupeních. V popředí je Herderova cena. Byl také čestným zahraničním korespondentem Královského institutu britských architektů – RIBA. Na domácí půdě byl dekorován titulem Národní umělec v době, kdy si toto ocenění získalo na krátký čas společenský respekt. Později byl titul zdiskreditován. Fuchsovi byla na konci 40. let nabídnuta profesura na Cambridžské universitě.

Dílo

Rané dílo

Ihned po studiích se jeho dílo rozvíjelo na profesionálním základě. Po absolutoriu se dostal ke dvěma velkým úkolům – návrhům horských hotelů – Klostermannovy a Masarykovy chaty, které se následně realizovaly. Byly to velké stavby v prostředí s tvrdým klimatem. Uvnitř byly koncipovány v principu moderně, i když s rustikálním povrchem, navenek měly ohleduplný výraz, rezonující s regionálními stavbami. Horské stavby dodnes nepřestavěny stojí.

Po epizodní koketerii s národním dekorativismem (vila Plhákových v Háji u Mohelnice) se Fuchs soustředil na profilaci vlastního architektonického výrazu, který se nezadržitelně blížil jak moderní formě, tak konstrukci a formování vnitřního prostoru. Měl za Le Corbusierem jen zcela nepatrnou prodlevu, a pouze letmo jej sledoval pohroužen v kultivaci vlastního díla vyvěrajícího z jeho originálních pohnutek a charakteru osobnosti. Klíčová je v tomto stadiu stavba ředitelství firmy Tauber v Bystřici pod Hostýnem.

Během těchto let (1922–1926) dozrála jeho tvorba na základě vlastní osobité cesty do plně moderní podoby. Byl tedy nejspíš částečně inspirován ranými projevy Le Corbusiera (od roku 1921) a holandskou architekturou – zejména počiny J. J. P. Ouda – přesto se nápadně demonstruje jeho vlastní cesta, nezaměnitelný charakter a „rukopis“. Během let 1923–1928 vznikla většina jeho klíčových děl, která vešla do dějin české architektury, např. Zemanova kavárna na Kolišti, Masná burza, hotel Avion, obřadní síň ústředního hřbitova v Brně Štýřicích, penzion Radun v Luhačovicích.

Doktríny vtělené v díle

Vstup Bohuslava Fuchse do odborného života nastal v mimořádně příznivou dobu. Vzápětí po studiu se mu zdařilo realizovat důležité stavby. Úkoly – také díky šťastné periodizaci – přicházely v mocném přívalu, takže mu ani nezbývalo dost času k rozvoji teoretických úvah a manifestačních doktrín. Mezi všemi pionýry moderní architektury tak byl v podstatě výjimkou. Ihned v raném období (1923–1926) realizoval několik staveb (ředitelství společnosti Tauber, Zemanovu kavárnu, Masnou burzu a obřadní síň Ústředního hřbitova), které byly nedocenitelnou posilou pro uplatnění moderní architektury, protože všechny tyto stavby byly po stavebně technické stránce velmi solidní. Nejméně dvě z nich si pořídila respektovaná veřejná autorita, což mělo pro legitimitu moderní (funkcionalistické) architektury také značný význam.

Urbanista

Stále živou je úvaha, zda byl Fuchs více urbanistou než architektem. Přes množství staveb, byl a cítil se především urbanistou. Byl s Kumpoštem jedním ze zakladatelů moderního urbanismu, regulačního a územního plánování. Tehdy urbanismus opustil metody monumentálního a především tvarového určování (regulování) a postupně uplatňoval a rozvíjel metody moderní komplexního fungovaní sídelního celku.

Výběr realizovaných staveb

RokNázev stavbyMístoObrázekPoznámka
1920Klostermannova chataModravaKlostemanova chata
1921Demlův důmTasovRodinný dům Jakuba Demla
1923Rodinné domy BarvičovaBrno-střed, Stránice
1923Ředitelství firmy TauberBystřice pod Hostýnem
1924Dům chudýchBystřice pod Hostýnem
1924Sociální kolonie DolnopolníBrno-Maloměřice
1924Obecní škola MaloměřiceBrno-Maloměřice
1924Masná burzaBrno, TrnitáMasná burza
1925Šindlerův důmKorouhev
1925Obřadní síň na Ústředním hřbitověBrno-střed, ŠtýřiceObřadní síň na ústředním hřbitově v Brněs Josefem Poláškem
1926Nájemné domy CihlářskáBrno-střed, Veveří
1926Pension AvionLuhačovice
1926HřbitovVšechovice, okres PřerovHřbitov
1927Lázně RybářskáBrno-střed, Staré Brno
1927Základní škola KřídlovickáBrno-střed, Staré Brno(1. etapa na ulici Nádvorní)
1927Vila Mlýnské nábřežíBrno-Maloměřice a ObřanyVila dr. Voženílka
1927Penziony Radun/Viola/IvaLuhačovice
1927Sanatorium Dr. KropáčeBrno-střed, Veveří
1927Hotel Passage/SlovanBrno-střed, Veveří
1927Vlastní dům HvězdárenskáBrno-ŽabovřeskyFuchsův vlastní dům
1927Kolonie Nový důmBrno-ŽabovřeskyDům v kolonii Nový dům
1927Lázně KopečnáBrno-středMěstské lázně
1927Pavilon města BrnaBrno-Pisárky, výstavištěPavilon města Brna
1927Hotel AvionBrno-středHotel Avion v Brně
1928Pavilon svazu národních jednotBrno-Pisárky, výstaviště
1928Pavilon městské plynárny a elektrárnyBrno-Pisárky, výstaviště
1928Přístavba rodinného domu Františka VaňkaTřebíč
1929Měšťanská škola KuřimKuřim, ul. KomenskéhoMěšťanská škola Kuřim z roku 1929
1929Dětský domov DagmarBrno-ŽabovřeskyDětský domov Dagmar
1929Adaptace prodejny DreslerBrno-střed
1929Dům SMEPřerov
1929Moravská bankaBrno-středMoravská banka na náměstí Svobody v Brněs E. Wiesnerem
1929Internát VesnaBrno-PisárkyDomov Elišky Machové – internát Školy pro ženská povolání Vesna
1929Městské lázně v ZábrdovicíchBrno-Židenice, Brno-ZábrdoviceMěstské lázně v Zábrdovicích
1930Masarykův studentský domovBrno-střed, VeveříVstup Masarykova studentského domova
1931Městská spořitelna[4]TřebíčMěstská spořitelna v Třebíči
1931Městská spořitelnaTišnovMěstská spořitelna v Tišnověs Jindřichem Kumpoštem
1931Adaptace firmy VaňuraBrno
1931Zotavovna MoravaTatranská LomnicaZotavovna Moravas Karlem Ernstebergerem
1932Vila Rudolfa VrškyVelká Bíteš čp. 64
1932Hudební školaOstrava-Vítkovice
1932Obchodní dům PešatOstrava-Moravská OstravaObchodní dům Pešat
1934Rodinný dům Františka a Milady OpavskýchOstrava-Mariánské Hory
1934Sokol a kinoJihlavaSokolovna a kino
1934Výstava Um. průmysluStockholms Ladislavem Sutnarem
1935Vila E.R. MučednickáBrno-Žabovřesky
1935Rodinný dům L. BoudyJihlava
1935Nájemní dům (Z.R.)Bratislava
1935Chata Na StrážiValašské Klobouky
1935Termální lázně Zelená ŽábaTrenčianské Teplice
1936Městské lázněUherské HradištěMěstské lázně
1936Štátne reálne gymnáziumTurčianský Sv. Martins K. Šilingerom a L. Rado
1936Vila Arnošta LöwitaHeřmanův Městec
1936Přístavba Slováckého muzeaUherské Hradiště
1936Továrna AlpaBrno-Královo PoleAdministrativní budova továrny Alpa v Brně
1936Vila Tesař na Hroznové ul.Brno-PisárkyVila Tesař v Brně
1936Památník Prokopa DivišePřímětice
1937Zemské Vojenské Velitelství „Rohlík“Brno-střed, VeveříZemské vojenské velitelství v Brně
1937Nádražní poštaBrno-středNádražní pošta v Brně
1938Vila Filipa PrášilaUherské Hradiště
1938Textilní dílny akaSkryje
1939Vila A.V.Valašské Klobouky
1939Rodinný dům Františka AlbrechtaNové Město na Moravě
1940obytné domy s malými bytyFrenštát pod Radhoštěm
1940Kallábův dětský domovJemnice
1940Hotel VlčinaFrenštát pod Radhoštěm
1941Obytné domyBojkovice
1941Přístavba vily J. V.Ostravice
1941Adaptace firmy ŠerýValašské Klobouky
1942Nouzové domyFrenštát pod Radhoštěm
1942Vodní elektrárna akaSkryje
1944Letní dům J.L.Brno-Ivanovice
1945Letní dům F.N. na přehraděKozí Horka, Brno-Bystrc
1946Adaptace rodinného domu M. Š.Všechovice
1946Interiéry hotelu VlčinaFrenštát pod Radhoštěm
1946Adaptace domu uměníBrno-středDům umění města Brna
1947ŠkolaBrankovice
1947Rekonstrukce kinaTrenčianské Teplice
1948Obytné domy MEZFrenštát pod Radhoštěm
1948Autobusové nádražíBrno-středNástupiště autobusového nádraží Brno Grand
1952Obytné domyKomárno
1952Pomník Rudé armádyBrno-středs Vincencem Makovským a Antonínem Kurialem
1959Pomník osvobozeníSvitavys Jiřím Markem
1961Palác šlechtičen – dvůrBrno-střed
1968Vila A. SovadinyOstopovice
1968Sídliště JabloňováBrno-Medlánkys Kamilem Fuchsem
1969Obchodní dům DyjeZnojmoObchodní dům Dyje ve Znojměs Kamilem Fuchsem

Urbanistické dílo

Fuchsovo urbanistické dílo je podobně rozsáhlé jako soubor díla architektonického. Jeho zárodky spadají rovněž do počátku 20. let.

  • Soutěžní návrh Letné 1920
  • Soutěžní urbanistický návrh Klárova 1923
  • Regulační studie Černých Polí 1923
  • „Tangenta“ – soutěžní návrh regulace města Brna 1926–1927

Hlavní psané práce

  • Organizace obytného prostoru, Světozor 1929/82
  • Radíme státu jak ušetřit v Brně 15 mil. Kč, Index 1 1929/3
  • Pro další vývoj moderní architektury, Index 10 1938/9
  • Kompozice stavby měst. Brno 1953

Nábytek a detaily

Fuchs byl zejména pohroužen do navrhování staveb a urbanistických konceptů, což vázalo většinu jeho času. Přesto vytvořil i menší soubory svého nábytku – byl to však především nábytek do jeho staveb: vestavěné skříně, bufety a komody. Když to bylo nezbytné, Fuchs řešil s velkou přesností a určitostí i detaily. Vynikajícími kusy nábytku byly lavice pro nádražní poštu v Brně. Nepochybný význam má i trubkový nábytek navržený zejména pro lázeňské budovy a vyrobený v Bystřici pod Hostýnem.

Ohlasy a kritika

Již ke konci 20. let byl – jako jeden ze spolutvůrců moderní architektury – mezinárodně známou a respektovanou osobností. Prvním opravdovým (a velmi přejícím) kritikem byl Karel Teige. Posléze se přidali – ale jen letmými zmínkami – Henry-Russell Hitchcock, Philip Johnson[5] a J. G. Watjes. Časem mezinárodní reflexe zeslábly,[6] především z důvodů domácích vnitrospolečenských zvratů a zakrnělé domácí publicity. Jenom částečně mohla napravit tento stav na mezinárodní úrovni snaha Borise Podreccy, Friedricha Kurrenta, Vladimíra Šlapety a Mihály Kubinszkeho od poloviny 60. do poloviny 80. let.

Vliv

Fuchs měl ve své době značný vliv na rozvoj a přijetí moderní architektury širší společností. Již v první polovině 20. let dokázal dát většině výrazně moderních a progresivních projektů mimořádně solidní stavební kvalitu, takže se staly věrohodným způsobem stavění. Tím, že dostal jako zaměstnanec městské kanceláře za úkol navrhnout klíčové stavby ve středobodu veřejného života (obřadní síň, masná burza, pavilon m. Brna), dodal moderní architektuře vůbec – v celosvětovém kontextu – punc věrohodnosti, spolehlivosti; a završilo to vítěznou dráhu jejího vývoje. Především zde je jeho nezaměnitelný mezinárodní význam.

Poválečná kariéra

Konec války zastihl Fuchse již jako padesátiletého muže. V prvních letech přišly zajímavé úkoly, které byly spojeny s obnovou vybombardovaných staveb. Nejlepším činem tohoto období je přestavba Domu umění, kterému hrozila po vybombardování zkáza. Důležitým krokem byl návrh autobusového nádraží s futuristickou odbavovací halou. Realizovány byly jen střechy nad prvním nástupištěm, jejich tvar navrhl společně s konstruktérem Konrádem Hrubanem.

Výstavy

  • Ostrava 1933
  • Praha 1934
  • Brno 1955
  • Bystřice pod Hostýnem 1992
  • Brno 1995 – Dům umění
  • Berlín 1995 (Kudělka/Kudělková)
  • Vídeň 2010 – Architektur im Ringturm (7. 12. 2010 – 18. 3. 2011)
  • Brno 2015 – Galerie Architektury (10. 11. 2015 – 4. 12. 2015)
  • Praha 2016 – Galerie Jaroslava Fragnera (8. 6. 2016 –)

Pomníky

Pískovcový památník s textem "Bohuslavu Fuchsovi 1895–1972, hlavnímu tvůrci brněnské architektury město Brno 1995
Památník Bohuslava Fuchse v Brně
  • památník na křižovatce ulic Lipová a Neumannova
  • pamětní deska na rodném domě ve Všechovicích
  • pomník na Ústředním hřbitově v Brně
  • busta na VUT (v přípravě)

Odkazy

Reference

  1. Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov – historie Historie, Gymnázium Holešov
  2. Sdělení pochází z ústního zdroje: Bedřich Rozehnal Janu Sapákovi, počátkem 80. let
  3. Česká televize. Kalendárium [online]. 2007 [cit. 2011-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-21. 
  4. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 12. 
  5. Henry Russell Hitchcock, Philip Johnson. The International Style. W. W. Norton & Company, 1997. ISBN 0-393-31518-5
  6. Kenneth Frampton: Modern architecture – a critical history, New York London, 1980 s. 250 ISBN 0-500-20173-0

Literatura

  • SAPÁK, Jan; STILLER, Adolf. Bohuslav Fuchs – Architekt der Tschechische Avantgarde. Wien: Müri Salzmann, 2010. ISBN 978-3-9901403-1-4
  • KUBINSZKY, Mihaly. Bohuslav Fuchs. Budapešť, Berlín, 1986.
  • CRHONEK, Iloš. Architekt Bohuslav Fuchs – Celoživotní dílo. Brno: Petrov, 1995. 197 s. ISBN 80-85247-62-3
  • ŠLAPETA, Vladimír. Brnon Funtionalistit. Helsinki: Alvar Aalto Museum, 1983.
  • KUDĚLKA, Zdeněk. Bohuslav Fuchs. Praha, 1966.
  • ROSSMANN, Zdeněk. Architekt Bohuslav Fuchs. Basilej, 1933.
  • ŠLAPETA, Vladimír. Fuchs Bohuslav In: Macmillan Encyclopedia of Architects. Svazek 2. New York: The Free Press, s. 121–122.
  • YORK, F. R. S. Modernisme in Brünn: The Work of Bohuslav Fuchs. Building, 1932. No. 330.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno Žabovřesky Dětský domov Dagmar 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Funkcionalistická budova Dětského domova Dagmar od architekta Bohuslava Fuchse (zbudován 1928, po rekonstrukci 2006). Čelní pohled z ulice Marie Steyskalové. Brno-Žabovřesky.
Uherské Hradiště, Dvořákova.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY 3.0
Uherské Hradiště, Česká republika. Dvořákova ulice, zchátralá budova městských lázní.
Přímětice, památník 1.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Znojmo, část Přímětice.
University of Defence Brno 2010.JPG
Autor: User:Sveter (Please credit as "Petr Šmerkl, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
University of Defence building in Kounicova street in Brno, Czech Republic.
Brno, Štýřice, Ústřední hřbitov, obřadní síň (2020-06-23; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Obřadní síň na Ústředním hřbitově, Štýřice, Brno
Masná Burza 01.JPG
Autor: Jan Sapák, Licence: CC BY 3.0
Masná Burza- Brno
Dům umění města Brna (3).jpg
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům umění města Brna
ZŠ Komenskeho.jpg
Autor: Petr Ondrášek, Licence: CC BY-SA 4.0
Měšťanská škola Kuřim (architekt Bohuslav Fuchs) byla uvedena do provozu v roce 1929.
Administrativní budova Palackého třída 158 v Brně 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Administrativní budova Alpa na Palackého třídě 158 v Brně, postavena v roce 1936 podle projektu architekta Bohuslava Fuchse. Celkový pohled od jihozápadu.
Vila-102584a.JPG
Autor: Uri.raventos, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Tišnov (4).jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Tišnov
Bus station Brno Grand 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Autobusové nádraží Grand v Brně, Benešova ulice. Zastřešené nástupiště v pohledu od jihozápadu.
Demlova vila tasov.JPG
Autor: Isolda11, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Bohuslav Fuchs, Masaryk´s students dormitory.jpg
Autor: Jan Sapák, Licence: CC BY-SA 4.0
Masarykův studentský domov v Brně. Celkový pohled.
Avion Hotel in Brno-Center in spring 2010 in Brno, Brno-City District.jpg
Autor: Jiří Sedláček (Frettie), Licence: CC BY 3.0
Hotel Avion v Brně-Středu.
Pavilon města Brna3.JPG
Autor: Jan sapak, Licence: CC0
Pavilon města Brna
Brno náměstí Svobody morový sloup a banka.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Morový sloup a funkcionalistická budova Komerční banky (původně Moravské banky) od Bohuslava Fuchse a Arnošta Wiesnera z roku 1930. Náměstí Svobody v Brně.
Všechovice, hřbitov, brána.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Všechovice, okres Přerov, Česká republika. Hřbitov podle projektu Bohuslava Fuchse.
Tatranska Lomnica Morava1.JPG
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY 3.0 cz
Hotel Morava v Tatranské Lomnici ve Vysokých Tatrách
Bohuslav Fuchs.jpg
Autor: Radovan Mikuš, Licence: CC BY-SA 3.0
Bohuslav Fuchs
Nádražní ulice, pošta.jpg
Autor: Jan Sapák, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádražní ulice Brno, nádražní pošta, jižní fronta
Overview of city savings-bank by Bohuslav Fuchs in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Celkový pohled na městskou spořitelnu od architekta Bohuslava Fuchse v Třebíči.
Obchodní dům, Masarykovo náměstí 14, Ostrava.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 2.0
Obchodní dům Pešat z roku 1932 od architekta Bohuslava Fuchse, Masarykovo náměstí 14 v Moravské Ostravě
Modrava Klostermannova chata.jpg
Autor: Dingoa, Licence: CC BY-SA 3.0
Hotel Klostermannova chata v Modravě na Šumavě
Památník Bohuslava Fuchse v Brně.jpg
Autor: Lukáš Matějka, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Památník architekta Bohuslava Fuchse v Brně na křižovatce ulic Neumannova a Lipová.
Sokolovna jihlava, celkový pohled.JPG
Autor: Filo, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Phoca thumb l DSC 0088.jpg
Autor: Gymmt, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Gymnázia Viliama Paulinyho - Tótha
Brno Žabovřesky Kolonie Nový dům 8.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kolonie Nový dům - obytný komplex 16 funkcionalistických rodinných domků zbudovaných v roce 1928 v rámci jubilejní výstavy soudobé kultury. Dům od architekta Bohuslava Fuchse na rohu ulic Petřvaldská a Bráfova, Brno-Žabovřesky.
Fuchsův vlastní rodinný dům, Brno Žabovřesky 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastní rodinný dům architekta Bohuslava Fuchse (vlevo). Hvězdárenská 2, Brno-Žabovřesky. Čelní pohled od Mučednické ulice.
Hotel RADUN, Luhačovice.jpg
Autor: Stepet49, Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel RADUN, Luhačovice, architekt Bohuslav Fuchs, 1927
Tesařova vila, Hroznová 18 Brno 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Funkcionalistická vila A. Tesaře navržená architektem Bohuslavem Fuchsem v roce 1937. Hroznová 18, Brno (Pisárky). Čelní pohled z ulice.
Brno, Nádražní, lázně (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Městské Lázně.jpg
Autor: Jan Sapák, Licence: CC BY-SA 3.0
Městské Lázně Brno Zábrdovice 1932- autor Bohuslav Fuchs.
Brno, Lidická 23, Hotel Slovan (2238).jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel Slovan v Lidické ulici č. 23, ve čtvrti Veveří, městská část Brno-střed. Celkový čelní pohled.
Domov Elišky Machové 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Domov Elišky Machové - internát střední zdravotnické školy na Lipové 16 v Brně (Pisárkách). Funkcionalistická budova od Bohuslava Fuchse. Celkový pohled ze školního dvora.