Bohuslav Hála

Prof. PhDr. Bohuslav Hála, DrSc.
Narození12. ledna 1894
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. srpna 1970 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, spisovatel a fonetik
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav Hála (12. ledna 1894 Praha – 18. srpna 1970 Praha) byl český jazykovědec, profesor fonetiky a překladatel z francouzštiny. Jeho odborné práce se týkají především české a obecné fonetiky, experimentální fonetiky, pravopisu, pravidla správné výslovnosti, technika zpěvu a logopedie.[1]

Život

Na Univerzitě Karlově vystudoval romanistiku a stal se asistentem bohemisty a fonetika Josefa Chlumského, po jehož smrti stál v čele Fonetického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Publikace

  • Základy spisovné výslovnosti slovenské a srovnání s výslovností českou, 1929
  • Stručný přehled dějin české literatury s úvodem do slovesnosti, 1938
  • Stručná mluvnice česká, 1938
  • Česká cvičení pravopisná, 1938
  • Josef Chlumský, 1940
  • Hlas – řeč – sluch : Základní věci z anatomie, fysiologie a hygieny hlasového, mluvícího i sluchového ústrojí, z foniatrie, fonetiky, orthoepie, orthofonie atd., 1941
  • Akustická podstata samohlásek, 1941
  • Řeč v obrazech, 1942
  • Mluva ve zvukovém filmu, 1944
  • Úvod do fonetiky, 1948
  • Stručný přehled fonetiky pro bohemisty, 1952
  • O mluveném slově, 1954
  • Fonetika polštiny, 1954
  • Výslovnost spisovné češtiny, její zásady a pravidla. Díl 1, Výslovnost slov českých, 1955
  • Slabika – její podstata a vývoj, 1956
  • Technika mluveného projevu s hlediska fonetiky, 1958
  • English vowels in phonetic pictures, 1959
  • Fonetické obrazy hlásek českých, slovenských, francouzských, německých, ruských, polských, anglických, maďarských a španělských spolu se srovnávacím popisem výslovnosti, 1960
  • Fonetické obrazy hlásek českých, slovenských, francouzských, německých, ruských, polských a španělských spolu se srovnávacím popisem výslovnosti, 1960
  • Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě, 1962
  • Výslovnost spisovné češtiny 1 – Zásady a pravidla – Výslovnost slov českých, 1967
  • Fonetika v teorii a v praxi, 1975

Reference

  1. ↑ ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 739 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7277-369-5. OCLC 276838218 S. 193-194. OCLC: ocn276838218. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“