Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz
| Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz | |
|---|---|
| Hejtman berounského kraje | |
| Narození | 1543 |
| Úmrtí | 7. června 1595 (ve věku 51–52 let) Blšany |
| Místo pohřbení | Kostel svatého Michaela archanděla |
| Choť | 1. Magdalena ze Starhembergu 2. Alžběta Krakowská z Kolowrat († 1597) |
| Rodiče | Jan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569) Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567) |
| Příbuzní | bratr: Jan V. Popel z Lobkowicz (asi 1527–1590) bratr: Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1588) bratr: Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609) bratr: Jiří starší Popel z Lobkowicz (asi 1551–1607 nebo 1613) děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505) babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520) děd: Mikuláš Žehrovský z Kolowrat babička: Eliška Bezdružická z Kolowrat |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohuslav Havel (Gallus) Popel z Lobkowicz (1543 – 7. června 1595 Blšany[1]) byl příslušník chlumecké větve (resp. její zbirožské linie) šlechtického rodu Lobkoviců. Uplatnil se v nižších úřadech, zastával post hejtmana berounského kraje.
Původ a život
Narodil se v roce 1543 jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (1490 – 14. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554–1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Jeho starším bratrem byl Jan V. Popel z Lobkowicz († 1590), který byl postupně prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén, a Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609), který v letech 1582–1587 zastával úřad prezidenta české komory.
Neprosadil se tolik, jako jeho starší bratři. Zastával jen post hejtmana berounského kraje.[2]
Zemřel 7. června 1595 ve věku 52 let a byl pochován v kostele sv. Michala v Blšanech.
Majetek
Vlastnil Blšany, Opálku a Točník.
Rodina
Oženil se dvakrát, avšak obě manželství zůstala bezdětná. Poprvé vstoupil ve svazek manželský 30. ledna 1570 s Magdalenou ze Starhembergu, dcerou Erasma ze Starhembergu a jeho manželky Anny ze Schaumburgu. Podruhé se oženil po roce 1583 s Alžbětou Krakowskou z Kolowrat († 29. 4. 1597, pohřbena v Blšanech), dcerou Jindřicha Krakowského z Kolowrat na Všesulově († 1596) a jeho manželky Kateřiny Šlikové. Po Bohuslavově smrti zdědila Opálku a Blšany a pravděpodobně se podruhé provdala za Jiřího z Vchynic.
Odkazy
Reference
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Žebrák a Točník, s. 162.
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 114.
Literatura
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 114.