Bohuslav Hostinský

prof. PhDr. Bohuslav Hostinský
Bohuslav Hostinský
Bohuslav Hostinský
Narození5. prosince 1884
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. dubna 1951 (ve věku 66 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, fyzik, matematik a vysokoškolský učitel
RodičeOtakar Hostinský
Zdenka Hostinská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Hostinský (5. prosince 1884 Praha-Nové Město[1]12. dubna 1951 Brno) byl přední český matematik a fyzik.

Život

Otec Bohuslava Hostinského Otakar Hostinský byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Bohuslav Hostinský byl nejstarší ze čtyř sourozenců.[2] Po absolvování střední školy studoval Bohuslav Hostinský na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1907 získal doktorát filozofie a ve stejném roce se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Novém Bydžově, odkud přešel v dubnu 1908 na gymnázium v Roudnici a pak do Prahy na gymnázium v Kodaňské.[3] Ve školním roce 1908–1909 studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. Dne 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti.

Bohuslav Hostinský se věnoval nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcech byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce komorního „a“.

Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih:

  • Diferenciální geometrie křivek a ploch,
  • Mechanika tuhých těles,
  • Geometrická pravděpodobnost,
  • Opérations infinitésimales linéaires (společně s Volterrou),
  • O mnohoúhelnících a mnohostěnech a jiné.

Od vzniku přírodovědecké fakulty až do roku 1948 (s přerušením v letech 19341939) byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 19291930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 19421945 byl jeho předsedou.

Rodinný život

Dne 19. července 1910 se na Královských Vinohradech oženil s Emilií (Miluší) Veselíkovou (1883–??).[4] Podle policejní přihlášky bylo manželství bezdětné.[5]

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.

Externí odkazy

Rektoři Masarykovy univerzity
Předchůdce:
Otomar Völker
19291930
Bohuslav Hostinský
Nástupce:
Stanislav Souček

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bohuslav Hostinský (1884-1951).jpg
Bohuslav Hostinský (1884 - 1951), Český matematik a fyzik.