Bohuslav Jiruš

Dr. Bohuslav Jiruš
Bohuslav Jiruš
Narození	17. října 1841 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	16. listopadu 1901 (ve věku 60 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Povolání	pedagog
Titul	rytíř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Jiruš (17. října 1841 Praha^[2] – 16. listopadu 1901 Praha^[3]) byl český šlechtic, lékař a botanik.

Život

Na přelomu 17. a 18. století se pod hradem Křivoklát usadil rod Jiruschů, zkušených lesníků, který později své příjmení počeštil na Jiruš. Rod se neustále rozvětvoval a v první polovině 19. století se od něj odštěpila „lékařská větev“, z níž pochází Bohuslavův otec Vincenc (1810–1884) a strýc Josef. Bohuslavův otec prožil většinu života v Praze^[4] (a na cestách po Evropě), strýc Josef zůstal v Křivoklátě jako venkovský doktor. Bohuslav Jiruš, stejně jako jeho otec Vincenc, žil především v Praze, kde se stal v roce 1886 profesorem farmakologie na univerzitě (a také hodně cestoval). Šlechtický titul rytíř měl po svém otci.

Svému bratranci Jindřichovi (syn Josefa) pomáhal Bohuslav v péči o Marii Čechovou, sestru Svatopluka Čecha, která trpěla tuberkulózou.^[zdroj?]

Zemřel svobodný, bezdětný.^[2]

Pravnukem Jirušovy sestry Marie byl právník Otakar Motejl.^[5][6][7]

Dílo

Pracoval jako profesor botaniky na univerzitě v Záhřebu^[8] a farmakologie v Praze. Jeho odborný zájem se soustředil na farmakologii a jedním z nejznámějších vědeckých děl, které po sobě zanechal, je práce věnovaná rostlinným jedům.

Významně přispěl k budování botanických sbírek Muzea Království českého, jehož byl krátce i jednatelem. V závěru života se stal dvorním radou. Byl po něm pojmenován vyhynulý druh českého cykasu jirušie Jirušova (Jirusia jirusii).

Zajímavost

Svoji pozůstalost rozdělil do dvou souborů; jeden odkázal přímo do sbírek Národního muzea a druhý uložil do dvou dřevěných beden vyložených pozinkovaným plechem. Bedny nechal uzavřít a odvézt do depozitáře Národního muzea s nápisem na mosazném štítku, že se mají otevřít 16. listopadu 2101.^[9] Spekulovalo se o tom, že by v bednách mohl být ukryt recept dlouhověkosti, návody k výrobě zázračných léků nebo nebezpečné biologické materiály (silné jedy či smrtící bakterie). Vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek upozornil, že v nich spíše bude běžný mobiliář tehdejšího bytu, popsaného v závěti: „Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného… musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují“.^[10][11] Tato hypotéza se potvrdila nálezem inventárních seznamů obou beden.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Jiruš na Wikimedia Commons
• Autor Bohuslav Jiruš ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Jiruš
• Nekrolog v Národních listech ze 17.11.1901, s. 2