Bohuslav Kolowrat Krakowský Liebsteinský

Bohuslav Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
3. hlava rodu Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
(Theodorova – mladší – rychnovská linie rodu)
a majitel velkostatku Rychnov nad Kněžnou a Černíkovice
Ve funkci:
24. října 1892 – 26. srpna 1934
PředchůdceZdeněk Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
NástupceHanuš Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský, resp. ve správě velkostatku Zdeněk Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
4. května 1901 (povolán po dosažení plnoletosti)[1] – 1918
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceZdeněk Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (do roku 1892)
Nástupcemonarchie zanikla
Poslanec Českého zemského sněmu[2]
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří[2]
Ve funkci:
1901[3] – 1918
Vojenská služba
Hodnostporučík[2] nebo nadporučík[3]
Narození11. října 1876
Rychnov nad Kněžnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1934 (ve věku 57 let)
Praha-Nové Město
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAntonie z Khevenhüller-Metsch
RodičeZdeněk Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (1836–1892) a Olga z Khevenhüller-Metsch (1850–1932)
PříbuzníHanuš Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský, Zdeněk Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský, Egon Kolowrat-Krakowský a Otomar Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (sourozenci)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesehudební skladatel a politik
Náboženstvířímskokatolické[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav hrabě Kolowrat Krakowský Liebsteinský, též Kolovrat Krakovský-Liebsteinský nebo Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (celým jménem Maria Bohuslav Karel Zdenko, 11. října 1876 zámek Rychnov nad Kněžnou – 26. srpna 1934 Praha-Nové Město) byl český šlechtic z rodu Kolowratů-Krakowských-Liebsteinských, velkostatkář a hudební skladatel a mecenáš, c. k. komorník, politik, důstojník a vlastenec.

Život

Pocházel z mladší (rychnovské) linie Kolowrat-Krakowských.[pozn. 1][4] Narodil se jako syn literáta Zdeňka Kolowrata-Krakowského (1836–1892) a jeho manželky Olgy z Khevenhüller-Metsch (1850–1932). Jeho mladší bratři Hanuš (1879–1955) a Zdeněk (1881–1941) byli majiteli statku Rychnov nad Kněžnou. Kromě nich měl ještě osm sourozenců, z nichž někteří zemřeli v Chile.

V roce 1894 dokončil studium na gymnáziu v Rychnově jako privatista a v roce 1899 absolvoval studium práv na Univerzitě Karlově.[1] Byl nadporučíkem husarského pluku č. 9.[3]

Byl činný mj. také jako hudební skladatel a český vlastenec. Kromě toho byl dědičným členem Panské sněmovny, c. k. komořím a důstojníkem a stál u zrodu Matice české, Musea Království českého, Hlaholu, Mánesa atd.

Bohuslav Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský zemřel 26. srpna 1934 ve Všeobecné nemocnici na Novém Městě v Praze.[1] Pohřben byl 30. srpna 1934 v rodové hrobce v kostele Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou.[5][6]

Majetek

Zámek Rychnov nad Kněžnou

Byl majitelem velkostatků v Rychnově nad Kněžnou a Černíkovicích, které zdědil po otci.

Rodina

V Praze se Praha 8. srpna 1927 se oženil s Antonií hraběnkou z Khevenhüller-Metsch (6. 4. 1897 Vídeň – 22. 4. 1986 Coihayque, Chile).[5] Manželka byla dámou Řádu hvězdového kříže.[3] Manželství zůstalo bezdětné.[1] Ovdovělá Antonie se v roce 1939 podruhé provdala za jeho mladšího bratra Viléma Jaroslava.

Tituly a ocenění

Získal zlatý Záslužný kříž s korunou, dále titul čestného rytíře suverénního maltézského řádu a rytíře papežského Řádu sv. Silvestra.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V 19. století se rod Krakowských z Kolowrat rozdělil na dvě linie – starší (týneckou) Leopoldovu (1804–1863) a mladší (rychnovskou) Theodorovu (1806–1875). Františkem Antonínem II. Liebsteinským z Kolowrat vymřela v roce 1861 větev Kolowrat-Liebsteinských. V roce 1889 přešel se svolením císaře přídomek Liebsteinský na Theodorova syna Zdeňka (1836–1892).[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e Kolowrat-Krakowsky-Liebsteinsky, Bohuslav Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 86. 
  3. ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 222. 
  4. ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 149. 
  5. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Parte Bohuslav Kolowrat Krakowský Liebsteinský [online]. Aukro [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • NAVRÁTIL, Michal. Kolovrat Krakovský-Liebsteinský Bohuslav. S. 213. Almanach československých právníků [online]. Michal Navrátil, 1930 [cit. 2023-10-24]. S. 213. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rychnov nad Kněžnou, zámek.jpg
Autor: Tommick, Licence: CC BY-SA 3.0
Rychnov nad Kněžnou, zámek