Bohuslav Krýsa

Bohuslav Krýsa (1. srpna 1886 Rakovník^[1] – 13. listopadu 1945 Přibyslav) byl český stavitel a stavební inženýr, působící na Moravě.

Narodil se jako jedno z osmi dětí zahradníka Karla Krýsy a jeho manželky Kateřiny, rozené Petrákové (†1929).^[1][2] Vystudoval reálku v Rakovníku, pak Český polytechnický ústav. Po roce 1908^[3] nastoupil u firmy Union ve Vídní, u které strávil praxí 8 let. Následně se odstěhoval do Ostravy a působil jako ředitel výrobního družstva oboru stavebního kde řešil řadu větších civilních staveb.^[4] V roce 1928 se osamostatnil a dalšího roku 1929 založil firmu Ing. Bohuslav Krýsa – podnikatelství staveb.

Bohuslav Krýsa zemřel ve věku 59 let nešťastnou náhodou (zřejmě automobilová nehoda) na služební cestě do Přibyslavi a pohřben byl 13. 11. 1945 do rodinné hrobky v Rakovníku.

Dne 23. května 1914 se ve Vídni oženil s Josefou Batovou (*1891).^[5]

Firma Bohuslav Krýsa^[6] působila celorepublikově na mnoha civilních i vojenských stavbách až do roku 1948.

V průběhu roku 1938 přizval Bohuslav Krýsa do své firmy jako společníka Jana Dostála, jenž se roku 1931 nastěhoval do své nové vily na Slezské Ostravě. Ing Krýsa působil dále například v předsednictvu Inženýrské komory, byl předseda Klubu inženýrů v Ostravě a pracoval jako člen předsednictva Společenstva stavitelů. Po osvobození se zapojil i do MNV v Ostravě.

Byl majitelem a zakladatelem stavební firmy Ing. Bohuslav Krýsa a spol. – podnikatelství staveb, sídlící v Ostravě, Střelniční 11 ( od roku 1931 na Nádražní třídě až do roku 1937, poté snad přestěhována na adresu Haydnova 7 - dnešní Fügnerova ? ). Ta byla založena roku 1929 a historie firmy končí 1. ledna 1948, kdy byla znárodněna a včleněna do Československých stavebních závodů n. p. Praha (v některých dokumentech se objevuje Závod pro inženýrské stavby ČSSZ) s předchozí nucenou správu n. p. Konstruktiva Praha. Po smrti zakladatele v roce 1945 převzala jeho firmu vdova Josefa Krýsová, přičemž např. roku 1946 firma zaměstnávala stále na 500 zaměstnanců po celé republice a rozšiřovala dále svůj početný technický park staveních strojů a to i včetně kolejových.

Krýsova firma vybudovala mnoho civilních a inženýrských staveb v celé ČSR, jakož se i podílela na výstavbě pohraničního opevnění před rokem 1938. Krýsa například projektoval Lidový dům v Ostravě, kde působil jako technický ředitel družstva a měl zodpovědnost za veškeré stavební práce včetně železobetonových konstrukcí.^[7]

Mezi realizované stavby patří:

• Lidový dům v Ostravě
• Městská spořitelna v Ostravě
• Palác Revírní bratrské pokladny v Ostravě včetně tzv. Krestovy pasáže
• Obchodní dům Borger
• Družstevní záložna v Ostravě
• Československý kostel v Ostravě
• 4 obytné domy pro firmu Rütgers
• Objekty Třebovické elektrárny
• Zimní stadion v Ostravě (1947) a další inženýrské stavby například i kanalizační

• Ozdravovna hornických dítek Klokočov^[8]
• Objekty v lázních Rájecké Teplice
• Ušní pavilón Městské nemocnice Ostrava
• Státní dětská ozdravovna v Cukmantlu, a další

• Oprava válkou poškozených dílen ČSD v Ostravě
• Stavby či opravy tratí Tišnov – Havlíčkův Brod, Brno – Havlíčkův Brod, Půchov – Horní Lideč, Červená Skála – Margecany, tunel Střelná, tunel Milotice, mosty v Zátoru a Albrechticích, nádraží a vlečky v Ostravě – Třebovicích vč. příjezdové komunikace, a mnoho dalších
• Silniční práce a opravy na tazích : Bítov – Vysočany, Kružberk – Kerhartice, mosty u Vranovské přehrady, silnice Přívoz – Mariánské Hory v Ostravě, tah Ostrava – Rožnov, atd

• průzkumné geologické výkopy pro některé objekty ostravského úseku (MO - snad i 2x pro tvrze) již v roce 1935
• 4. stavební ostravský podúsek – Dolní Benešov (objekty MO – S – 27 až MO – S – 37) ukončený stavebně v červnu 1937
• 2. stavební opavský podúsek – Jaktař (objekty OP – S – 16 až OP – S – 24) stavebně ukončený v 1. pololetí 1938
• 3. stavební podúsek – Milostovice (objekty OP – S – 25 až OP – S – 41) stavebně rozestavěný k říjnu 1938
• 3.a stavební podúsek – Velké Heraltice (objekty OP – S – 42 až OP – S – 45b) stavebně započato k říjnu 1938
• některé úseky překážkového systému na MO i OP